Jak správně dodávat živiny rostlinám konopí

Max Sargent

Cannabis novinář a expert na psychedelika

Max Sargent

Naposledy aktualizováno: 14 Červenec 2022

Nechte AI vysvětlit tuto stránku

Vyberte svůj oblíbený nástroj AI pro rychlé shrnutí.

ChatGPT

Perplexity

Claude

Podíváme se na vše od toho, proč rostliny potřebují živiny, přes to, jaké konkrétní živiny vyžadují, až po vysvětlení klíčových pojmů. Brzy se při přihnojování svého konopí budete cítit mnohem jistěji a bez zbytečných obav!

Proč rostliny konopí potřebují živiny?

Jednoduše řečeno, rostliny konopí potřebují živiny, aby mohly růst a vůbec přežít. Zvířata přijímají živiny především ústy v podobě jídla a pití. Rostliny je naopak vstřebávají hlavně z půdy prostřednictvím kořenů. Stejně jako u nás i u konopí platí, že nejlépe prospívá, když má k dispozici vyvážené poměry a správnou koncentraci živin. Konopí navíc bývá na výživu poměrně citlivé a špatné hnojení pro něj může být fatální.

Živiny společně s vodou, světlem, kyslíkem a CO₂ dodávají rostlinám konopí vše, co potřebují k růstu, vývoji a tvorbě bohaté úrody silných a chutných květů.

Požadavky na živiny u samonakvétacích rostlin

Samonakvétací rostliny, které v sobě nesou genetiku Cannabis ruderalis, jsou obecně méně náročné a dokážou prospívat s menším množstvím živin než klasické fotoperiodické odrůdy. Obecně platí, že samonakvétací rostlina konopí potřebuje přibližně polovinu až třetinu živin ve srovnání s fotoperiodickými rostlinami.

Jaké živiny konopné rostliny potřebují?

Konopí (stejně jako většina ostatních rostlin) potřebuje k růstu široké spektrum živin. Některé z nich jsou naprosto zásadní – bez nich rostlina uhyne. Jiné nejsou tak kritické pro přežití, ale výrazně podporují zdravý růst, tvorbu květů, množení a celkovou kondici.

Představte si to takhle: člověk by teoreticky nějakou dobu přežil jen na chlebu, ale rozhodně by se necítil dobře. Podobné je to s rostlinami – čím pestřejší „jídelníček“ jim dopřejete, tím budou silnější a zdravější.

Makroživiny

Makroživiny jsou látky, které rostlina konopí potřebuje v největším množství a bez nichž zkrátka nepřežije. Když je z výživy vynecháte, nemáte prakticky žádnou šanci vypěstovat jakoukoli úrodu. Mezi tři hlavní makroživiny patří:

• Dusík (N)
• Fosfor (P)
• Draslík (K)

Vzájemný poměr těchto tří prvků se označuje jako poměr NPK. Zkratka NPK je klíčový pojem v pěstování konopí i obecně v zahradnictví a její pochopení vám umožní správně dávkovat živiny. Většina komerčních hnojiv pro rostliny uvádí především svůj poměr NPK, a právě ten bývá hlavním kritériem při výběru vhodné výživy pro vaše rostliny.

Sekundární makroživiny

Samotné NPK ale nestačí. Rostliny konopí potřebují také sekundární makroživiny, mezi které patří:

• Vápník
• Hořčík
• Síra

Každá z těchto živin má v průběhu životního cyklu rostliny jinou, specifickou úlohu. Kvalitní výživa pro konopí obvykle obsahuje vyvážený poměr těchto sekundárních makroživin, přesto se vyplatí složení před nákupem zkontrolovat. Případně je můžete dodávat i samostatně. Například vápník lze přidat formou listového postřiku.

Mikroživiny

V neposlední řadě potřebují rostliny také stopové prvky, aby se jim skutečně dařilo. Říká se jim „stopové“, protože jsou ve srovnání s výše uvedenými makroživinami vyžadovány jen v nepatrném množství. To ale rozhodně neznamená, že jsou méně důležité.

Patří mezi ně:

• Bór
• Chlór
• Měď
• Železo
• Mangan
• Molybden
• Zinek
• Nikl

Dobrá zpráva je, že pokud pěstujete v kvalitní, výživné půdě, měly by být tyto stopové prvky přirozeně přítomné v dostatečném množství, takže se o ně nemusíte zvlášť starat. Pokud ale pěstujete v inertním médiu, například v hydroponii, musíte je dodat sami.

Další prospěšné prvky

Výše uvedené živiny jsou zásadní pro správný růst a přežití rostlin konopí. Následující prvky mohou být také přínosné, pokud se používají správně, ale jejich absence obvykle nemá žádný výrazně negativní dopad. Mezi další užitečné prvky patří:

• Kobalt
• Selen
• Křemík
• Sodík

Kdy používat jednotlivé živiny

Růstová fáze, ve které se rostlina konopí právě nachází, z velké části určuje, kolik živin a v jakém poměru potřebuje. Následující tabulka ukazuje přehled doporučených poměrů v jednotlivých etapách vývoje.

Jak je vidět, úplně na začátku a na samém konci životního cyklu nepotřebuje rostlina žádnou vnější výživu. Klíčení může probíhat ve vodě nebo v pěstebním médiu, ale klíčová je jen dostatečná vlhkost. V závěrečné fázi se mnoho pěstitelů rozhodne pěstební médium propláchnout, tedy několikrát zalít čistou vodou a vyplavit zbytky hnojiv. Předpokládá se, že tím rostliny donutíme spotřebovat vlastní zásoby živin, což vede k čistší a chutnější sklizni.

Kromě toho se v průběhu života mění i optimální koncentrace a poměry NPK. Není nutné dělit cyklus na tolik podfází, jako vidíte v grafu výše, ale pokud to uděláte, můžete dosáhnout maximálního potenciálu rostlin. Pro začínající pěstitele často stačí používat jedno hnojivo pro růst během vegetativní fáze a druhé pro květ během květové fáze.

Při pěstování v půdě bývá živin pro období sazenic a rané vegetace v substrátu obvykle dost a není nutné je přidávat. Pokud ale pěstujete v inertním médiu, musíte rostlinám živiny dodávat už od této rané fáze.

Jak pracovat s mikroživinami

Nejjednodušší způsob, jak zajistit správný poměr mikroživin, je pěstovat v půdě. Většina druhů půd – a zejména těch určených přímo pro pěstování konopí – už obsahuje dostatek mikroživin na celý životní cyklus rostliny, takže se tím v zásadě nemusíte zabývat.

Pokud se rozhodnete pro bezsubstrátové/hydroponické pěstování, budete muset mikroživiny dodávat sami. Ve většině případů stačí řídit se pokyny výrobce. Na rozdíl od NPK není nutné řešit přesné poměry jednotlivých mikroprvků. Jelikož ale u hydro systému stejně pravidelně měníte vodu, můžete se po zvládnutí ostatních základů pustit i do ladění rovnováhy mikroživin.

Vliv prostředí na zálivkové plány

Podmínky, ve kterých vaše rostliny rostou, také ovlivňují, jak by měly být hnojeny. Tohle už je spíš detail pro pokročilejší growery a začátečníci si s tím nemusí moc lámat hlavu. Pokud ale chcete své dovednosti posunout a růst opravdu vyladit, vyplatí se vzít v úvahu následující:

• při pěstování v horku se doporučuje zhruba o 10–20 % méně dusíku
• při pěstování v chladu se doporučuje zhruba o 10–20 % více dusíku
• při pěstování pod velmi intenzivním světlem použijte více dusíku
• při pěstování v horších světelných podmínkách použijte méně dusíku

Jak efektivně používat živiny

Abyste ze živin vytěžili maximum, je vhodné držet se jedné značky nebo jednoho krmného plánu. Kromě makroživin totiž hnojiva obvykle obsahují i celou řadu dalších látek a aditiv. Výrobci navrhují své řady tak, aby se jednotlivé přípravky doplňovaly – mají tedy promyšlené poměry sekundárních makroživin i mikroživin napříč celou sadou produktů. Pokud zůstanete u jedné značky, máte proto největší šanci na konzistentní výsledky. Případně si můžete namíchat vlastní výživu, nebo si u každé lahve přesně zjistit složení, pokud chcete kombinovat různé značky.

Jak číst krmné tabulky živin

Většina komerčních hnojiv se dodává s přehlednou tabulkou dávkování. Tyto tabulky uvádějí poměry potřebné pro jednotlivé fáze růstu a říkají vám, kolik živného roztoku přidat na litr vody.

Je ale dobré mít na paměti, že tyto tabulky jsou zjednodušené a univerzální, a proto by měly sloužit spíš jako orientační pomůcka než jako striktní návod pro vaše konkrétní rostliny. Většinou vycházejí z 12–13týdenního životního cyklu, což je zhruba průměr u fotoperiodických rostlin. Vy však můžete pěstovat vytáhlou sativu, která tento cyklus snadno přeroste, nebo naopak rychlou Samonakvétací odrůdu, která je hotová zhruba za 8 týdnů. Při používání těchto tabulek proto zachovejte určitý prostor pro vlastní úpravy.

Ačkoli to není pravidlem, některé tabulky zároveň doporučují i vhodné hodnoty pH a EC pro jednotlivé fáze růstu a pro daný typ hnojiva.

Proč je důležité zabránit překrmování rostlin

Jednou z nejčastějších chyb začínajících pěstitelů je přehnojování. Snadno se totiž nabízí představa, že čím víc živin rostlinám dáte, tím rychleji porostou, a co nespotřebují, prostě zůstane v substrátu. Ve skutečnosti je ale přehnojování pro rostliny mnohem nebezpečnější než mírné nedostatečné hnojení – a také se mnohem hůře napravuje.

Pokud rostliny přehnojíte, může dojít k tzv. „zablokování příjmu živin (nutrient lockout)“. V podstatě jde o stav, kdy je koncentrace živin v půdě nebo v pěstebním médiu tak vysoká, že kořeny už nejsou schopné je správně vstřebávat, což paradoxně vede k nedostatku živin. Na rozdíl od prostého podhnojení je pak nutné celý substrát důkladně propláchnout a živiny znovu přidávat jen postupně a s opatrností.

Proto je obecně bezpečnější přiklonit se spíš k mírnému podhnojení než k přehnojování. Pokud vaše rostliny začnou vykazovat příznaky nedostatku živin, můžete dávku jednoduše trochu navýšit, případně dodat doplňkovou výživu formou listového hnojení – to ovšem nefunguje u nepohyblivých živin.

Vyplatí se také používat EC metr pro měření koncentrace živin (ppm) a pH metr, abyste měli jistotu, že voda i pěstební médium mají správnou kyselost pro optimální příjem živin. Může se stát, že rostliny hnojíte správně, ale pokud je pH příliš vysoké nebo nízké, kořeny živiny nedokážou přijmout a rostlina vypadá, jako by trpěla nedostatkem. Když pak dávku hnojiva ještě zvýšíte, vyvoláte právě zablokování příjmu živin popsané výše. Pečlivé sledování těchto hodnot proto pomáhá udržet rovnováhu, kterou rostliny potřebují, aby zůstaly silné a zdravé.

Hnojiva s pomalým a rychlým uvolňováním živin

Pokud si nejste jistí, můžete sáhnout po hnojivech s pomalým uvolňováním, která – jak už název napovídá – dodávají živiny do substrátu postupně v delším časovém období. Tato speciálně vyvinutá hnojiva výrazně snižují riziko přehnojení, takže se skvěle hodí pro začátečníky, hobby pěstitele i guerillové pěstitele. Jedinou skutečnou nevýhodou je, že nemůžete přesně upravovat poměry živin podle potřeb konkrétní odrůdy. Pro zkušené growery, kteří chtějí mít vše plně pod kontrolou, tak mohou být hnojiva s pomalým uvolňováním trochu svazující. V ostatních případech jsou ale velmi užitečná.

Pěstitelé se mohou rozhodnout i pro tvorbu nebo nákup organického „super soil“, tedy supersubstrátu, který obsahuje vše, co rostlina potřebuje po celý svůj životní cyklus. V takovém případě stačí zalévat pouze čistou vodou a pravidelně kontrolovat hodnotu pH.

Hnojivo Monster Bud Mix

1482

81,06 Kč

120,99 Kč

Hnojivo Monster Bud Mix

(1482)

81,06 Kč

120,99 Kč

Jak připravit živný roztok pro konopí

Příprava živného roztoku je poměrně jednoduchá a skládá se jen z několika kroků. Je ale důležité dělat ji pečlivě – špatné poměry živin mohou rostliny poškodit a náprava bývá náročná, někdy dokonce nemožná. Níže najdete základní postup, jak připravit živný roztok:

1. Připravte si vodu. Ideální je filtrovaná voda nebo RO voda (reverzní osmóza), která je lepší než běžná voda z kohoutku.

2. Přidejte živiny podle návodu na obalu produktu. Pro přesné dávkování použijte EC nebo ppm měřič.

3. Podle kvality zdrojové vody upravte pH roztoku pomocí přípravků pH plus/mínus.

4. Nyní můžete rostlinu zalít. Až začne přebytečný roztok vytékat ze dna květináče, změřte u tohoto odtoku pH a ppm, abyste zjistili, co se děje v substrátu. Pokud hodnoty sedí, máte hotovo. Jestli ne, je potřeba složení roztoku ještě lehce upravit.

A co pH, ppm, EC a teplota vody?

V textu jsme už všechny následující pojmy zmínili, ale stojí za to si je ujasnit, protože jsou zásadní pro správné hnojení vašich rostlin:

• pH: Zkratka pro „potential of hydrogen“ (potenciál vodíku). Udává, jak kyselý nebo zásaditý je daný roztok. Hodnota pH 7,0 je neutrální (čistá voda), 1 znamená silně kyselé prostředí a 14 silně zásadité. Konopí pěstované v půdě obvykle preferuje pH mezi 6,0 a 6,5, takže je důležité, aby se pH vaší zálivky pohybovalo v tomto rozmezí.

• ppm: Zkratka pro „parts per million“ (částic na milion). Vyjadřuje koncentraci jednotlivých živin v daném roztoku.

• EC: Zkratka pro „electroconductivity“ (elektrická vodivost). Podle hodnoty EC lze odvodit ppm roztoku – měří se, jak dobře roztok vede elektrický proud, což odpovídá množství rozpuštěných solí, tedy živin.

• Teplota vody: Tady je to o něco jednodušší. Kořeny mají určité optimální teplotní rozmezí, ve kterém dokážou živiny přijímat nejlépe. U konopí je to zhruba 19–21 °C. Vyladění teploty zálivky může pomoci, ale není striktně nutné – v přírodě se teplota také neustále mění a rostliny bez problémů fungují v širším rozmezí, než jaké by mělo panovat v pěstírně.

Jakmile tyto faktory dostanete pod kontrolu, umožní vám to velmi přesné dávkování živin a pomůže z vašich rostlin dostat maximum.

Rozpoznání problémů s živinami

Jak už bylo řečeno, přebytek nebo nedostatek určité živiny může rostlinám pořádně uškodit. Níže najdete přehled nejčastějších problémů, na které můžete při pěstování narazit.

• Nedostatek dusíku: Celé listy začnou žloutnout, nejdříve ty nejstarší a postupně i mladší.

• Nedostatek fosforu: Starší listy hnědnou nebo fialoví, přičemž jejich špičky odumírají.

• Nedostatek draslíku: Okraje starších listů se zbarví do jasně žluté a následně vypadají, jako by byly spálené. Na listech se mohou objevit hnědé skvrnky.

• Přehnojení (spálení živinami): Přehnané dávky hnojiva způsobují na špičkách vějířových listů žluté až nahnědlé „spálené“ okraje. Tento stav může vést i k blokaci příjmu živin.

• Blokace živin: Další následek přehnojení nebo nevhodného pH. Rostlina nedokáže přijímat živiny, které jsou v substrátu k dispozici, a začíná vykazovat příznaky podvýživy.

Hnojení konopí: složitý úkol

Pokud jste si mysleli, že krmení rostlin konopí je jen o tom občas přidat trochu hnojiva, čeká vás nejspíš menší překvapení. Konopí vyžaduje poměrně přesný a přísný režim výživy, zvlášť pokud cílíte na vysoké a kvalitní výnosy.

Začínající pěstitelé by se ale neměli nechat odradit – nemusí to být tak složité, jak to na první pohled vypadá. Dokud rostlinám pravidelně dodáváte živiny a nepřeháníte to s dávkováním, budou růst. S každou další sklizní se budete v hnojení zlepšovat, až časem budete mít všechny tyto postupy v malíku.