Lysohlávky a hyperpropojený mozek
Vědcům se právě podařilo učinit zásadní objev o fungování mozku pod vlivem psychedelik.
Je obecně známo, že psilocybin – hlavní psychoaktivní látka obsažená v lysohlávkách – stojí za tím, že nás dokáže vystřelit na „jiné světy“. Víme také, že toho dosahuje působením na náš mozek – nějakým způsobem. Ještě donedávna nám ale unikaly přesné detaily a část jeho účinků byla spíš předmětem dohadů. Nové výzkumy však tuto oblast osvětlily a ukazují, že lysohlávky vytvářejí v mozku stav hyperpropojenosti.
Účinky psilocybinu
Pokud jste ještě nikdy neochutnali lysohlávky, dá se jejich „okamžitý“ účinek nejlépe popsat jako hluboká, introspektivní cesta do nitra vlastní mysli a duše. Halucinace samy o sobě bývají poměrně krátké, ale duchovní rozměr takového výletu může zanechat jemnou, dlouhodobou stopu – natolik silnou, že se opakovaně ukazuje jako velmi přínosná pro lidi procházející různými formami terapie. Proč tomu tak je? A jak vlastně tyto houby působí na mozek?
Vytváření nové cesty
Věda už dlouho ví, že psilocybin působí na mozek tak, že se váže na serotoninové receptory – a tím ovlivňuje mimo jiné náladu nebo chuť k jídlu. To je ale jen část příběhu a samo o sobě nevysvětluje plně onen snový, povýšený stav bytí, který lidé při účinku často zažívají.
Aby to badatelé lépe pochopili, použil tým vědců fMRI skeny a sledoval mozkovou aktivitu u lidí v běžném stavu i pod vlivem psilocybinu. Zjistili závěry, že mozek ovlivněný psilocybinem se z hlediska své vnitřní organizace dramaticky proměňuje. Oblasti mozku, které spolu za normálních okolností téměř nekomunikují, si vytvářejí dlouhé nové spoje, synchronizují se a intenzivně si předávají informace. Výsledkem je hyperpropojený mozek – vzorec aktivity, jaký se dříve prakticky nepozoroval.
Předpokládá se, že právě to může stát za hlubokými, někdy velmi podivnými prožitky během účinku lysohlávek – mozek zpracovává informace jinak, propojuje dříve oddělené okruhy a umožňuje vidět svět v úplně novém světle. Jakmile bezprostřední účinky látky odezní, vytrácí se i tato mimořádná míra konektivity.
Není náhoda, že umělci a vizionáři často sahají po psychedelikách kvůli tvůrčímu impulsu, který dokážou uvolnit. Pochopení, že za tím stojí zvýšené propojování mozkových sítí, dobře naznačuje, jaký potenciál mohou tyto látky mít při hledání řešení zdánlivě neřešitelných problémů. Psychedelické zážitky stály u zrodu řady zásadních objevů – od struktury DNA přes počátky internetu až po vývoj počítačů – protože otevírají mysl možnostem, které byly dříve mimo zorné pole.
