Tichá bylina: Co se stalo s kava kava?

Mezi domorodými obyvateli ostrovů jižního Pacifiku se Kava Kava používá už celá tisíciletí. Sušený kořen se rozmíchá v nealkoholickém nápoji, který uvolňuje, zlepšuje náladu a bývá považován i za afrodiziakum. Nápoj se téměř vždy pije ve společnosti – ať už při posezení po práci, nebo na větších společenských setkáních. Stručně řečeno, kava podporuje družnost a příjemnou atmosféru.

Ještě před několika lety patřila kava k nejoblíbenějším bylinným doplňkům prodávaným v Evropě i USA a alternativní lékaři ji hojně doporučovali ke zmírnění úzkosti, potíží se spánkem a poruch nálady. V roce 2001 se však náhle objevily obavy o její bezpečnost a začaly přicházet zprávy, které užívání kavy spojovaly s poškozením jater. V Evropě se z kavy rychle stala kontrolovaná látka a její prodej téměř ustal. Oprávněnost zákazu je ale dodnes často zpochybňována – před rokem 2001 nebyly hlášeny žádné případy poškození jater a ani následné studie nedokázaly prokázat jednoznačnou souvislost. Než se tedy k samotnému zákazu vrátíme, podívejme se nejdříve blíže na tuto rostlinu.

Příběh kavy

Historie kavy v oblasti jižního Pacifiku je úzce spjatá se sexualitou a smyslným potěšením. Mezi různými národy, které tam žijí, koluje řada pověstí o jejím objevení – a většina z nich se nějakým způsobem točí kolem erotického setkání s touto rostlinou. Nejznámější legenda se vypráví zhruba takto:

Před nesmírně dlouhou dobou si dvě sestry na pobřeží ostrovů, které dnes známe jako Vanuatu, omývaly divoké jamy. O pár dní dříve tam však dorazil pocestný, který s sebou přinesl zvláštní sazenici kavy, a na tom samém místě ji ukryl. Když sestry čistily své jamy, z rostliny kavy vyrazil nový výhonek a jemně polechtal intimní místa jedné z žen. Ta byla příjemně zaskočená a začala pátrat po tom, odkud se to vzrušení bere – a tak byla kava objevena. Obě sestry si rostlinu prohlédly, odnesly si ji domů, zasadily ji do zahrady a v tajnosti se o ni po dlouhá léta staraly.

V té době se používaly „nižší“ divoké odrůdy kavy – někdy dokázaly navodit radost, jindy zase jen tupou bolest hlavy, takže pití divoké kavy bylo vždy tak trochu risk. Když kava sester dozrála, představily ji ostatním obyvatelům vesnice a prohlásily ji za pravou kavu: „Napijete-li se této kavy, už nikdy nebudete chtít pít divokou. Tahle kava vám přinese to největší potěšení,“ řekly.

Není divu, že ji chtěl ochutnat každý. K přípravě kavy byla vybrána zvlášť pečlivě zvolená panna z vesnice a nápoj pak podávali mužům. Ti byli účinky kavy zcela uchváceni a jednomyslně uznali, že takto má pravá kava chutnat a působit. Od té doby sestry rozmnožovaly původní rostlinu řízkováním a vypěstovaly z ní kavu, která se – alespoň podle pověsti – pije po celém světě dodnes.

O co tedy jde?

Přestože se Kava Kava používá tisíce let a v tradičním kontextu nejsou zdokumentovány žádné závažné nežádoucí účinky, novější zprávy naznačily, že kava může vést k selhání jater a hepatotoxicitě. V důsledku toho je dnes kava v řadě zemí regulována.

Zdokumentované poškození jater má dva hlavní důvody. Zaprvé, k přípravě nápoje se v tradičním používání využívají pouze kořeny rostliny. Horní části, zejména listy, jsou považovány za toxické a nikdy se nepoužívaly. Někteří nepoctiví prodejci však kvůli vyšším ziskům začali prodávat i listy, aniž by brali v potaz jejich toxicitu. Někteří dodavatelé kavy z Fidži uvedli, že evropské společnosti ve velkém skupovaly listy a stonky kavy, které se tradičně vůbec nezpracovávaly. Výsledkem pak byla „špatná šarže“, která se dostala do oběhu.

Druhý problém se týká samotné německo-švýcarské studie. Ta analyzovala 30 případů údajné hepatotoxicity vyvolané kavou a bez většího zkoumání označila bylinu za hlavního viníka. Studie však měla zásadní nedostatky: u osob s výraznou konzumací alkoholu nebo užíváním léků na předpis se tyto faktory do hodnocení vůbec nezahrnuly. Alkohol i řada léků jsou přitom dobře známé tím, že zatěžují játra, a jejich kombinace s kavou se nedoporučuje. Logika závěrů je tedy přinejmenším zkreslená. Někteří navíc tvrdí, že nešlo ani tak o chybu v úsudku, ale spíše o vědomé rozhodnutí stáhnout z trhu velmi dobře prodávanou bylinu. Kava se totiž ukázala jako velmi účinná – možná až příliš účinná pro některé vlivné farmaceutické společnosti.

Souhrnně se zdá, že zákaz kavy je výsledkem kombinace několika faktorů. Studie byla od začátku financována farmaceutickou firmou, při výrobě se místo kořenů použily toxické listy a stonky a u sledovaných osob se nebralo v úvahu již existující onemocnění jater či další rizikové vlivy. Přestože jsou výsledky očividně problematické, právě tato studie byla v Evropě použita jako hlavní argument pro plošný zákaz kavy.

Je tedy kava bezpečná?

Tato bylina se bezpečně používá již tisíce let, aniž by kdy byly zaznamenány případy toxicity. Pouze jediná, zjevně velmi problematická studie tento bezpečnostní profil zpochybnila. Pokud je kava správně připravena a člověk nemá předem poškozená játra, existuje jen málo důkazů, které by naznačovaly, že je nebezpečná. Stejně jako cokoli jiného může být i kava nadužívána a používána nezodpovědně. Při rozumném a umírněném užívání je však kava bezpečným způsobem, jak se uvolnit a dopřát si odpočinek.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis