10 zvířat, která se ráda zhulí
Lidé milují změněné stavy – a očividně v tom nejsme sami. Zatímco my neustále hledáme nové způsoby, jak se „zhulit“ a objevovat různé druhy rauše, řada zvířat se z nich mezitím stala docela zkušenými uživateli.
Sloni – Alkohol a iboga

Sloni patří mezi nejinteligentnější a společensky nejvyspělejší zvířata. Truchlí po smrti člena rodiny, prožívají emoce jako radost i depresi a své potomky cíleně učí, aby se znalosti předávaly z generace na generaci. V praxi to znamená i to, že se dokážou naučit, co je „rozhulí“, užívat si to – a pak tento zvyk předávat dál svým mláďatům.
Sloni zjistili, že přezrálé a kvašené ovoce, například plody stromu marula, je umí pořádně opít. Představa slonů potácejících se v alkoholovém opojení může někomu připadat komická, ve skutečnosti ale v Indii i Africe přibývá problémů s „alkoholismem“ sloních stád.
Navíc, protože jsou sloni opravdu chytří a kvůli stále častějším střetům s lidmi, se naučili i to, že kde jsou lidé, bývá i alkohol. A to je problém, protože opilí sloni nejsou žádní dobráci. Existují zprávy o skupinách slonů, které v alkoholovém běsnění doslova vyrabovaly a zdemolovaly celé vesnice při dál pokračujícím pátrání po chlastu.
Pokud jde o drogy, mnozí sloni si oblíbili také rostlinu iboga, silné halucinogenní psychoaktivum. Kdykoli na ni narazí, rádi ji sežerou, aby si užili příjemně psychedelický rauš – a protože se mláďata učí od starších, mění se takové „tripy“ snadno v rodinnou záležitost.
Včely – alkohol

Ukazuje se, že život dělnice rozhodně není taková pohoda, jak by se mohlo zdát. A čím si včely ulevují od každodenní dřiny? Ano, alkoholem! Vědci zjistili, že včely přirozeně přitahuje sladká vůně kvašícího ovoce a cukrů. V laboratorních podmínkách, kde mají přístup k neomezenému zdroji alkoholu, dokonce u včel pozorovali vznik návykového chování.
To, co jim pravděpodobně brání v tom, aby ve volné přírodě skončily s vážnými problémy, je tlak úlu, aby dál zásobovaly kolonii potravou… a možná i „vyhazovači“. Bez legrace. Včely, které běžně hlídají česno a brání úl před vetřelci, jako jsou vosy, totiž zastaví i podnapilé členky vlastní kolonie a nepustí je dovnitř, dokud nevystřízliví. Podle některých pozorování dokonce u recidivistek dochází tak daleko, že jim okusují nožičky – to je lekce, na kterou jen tak nezapomenou.
Klokani wallaby – opium

V posledních letech přibývá zpráv o tom, jak australští klokani wallaby plení lékařská maková pole. Austrálie zajišťuje zhruba 50 % světové produkce máku/opia, které se používá k výrobě léků, jako je morfin a další silná analgetika. Tihle dobrovolní „uživatelé“ z řad vačnatců však zjistili, že makové lány nejsou jen výživným zdrojem potravy. Podle svědků se wallaby dokážou mákem doslova naprat a pak zbytek dne poskakují po poli, vyšlapávají kruhy v obilí a jsou přitom „sjetí jako drak“.
Koně – locoweed

Locoweed je souhrnný název pro několik druhů plevelů, které se vyskytují v Severní Americe. Působí jako psychoaktivní látka a pro koně je silně návykový. Smutnou skutečností ale je, že tahle rostlina je zároveň jedovatá. Během drsnějších zimních měsíců je často jednou z mála věcí, které na pastvinách vůbec rostou – a koně ponechaní v ohradách pak často nemají na výběr a musí ji žrát.
Nejdřív ji okusují jako každou jinou rostlinu – kvůli živinám, ale brzy se na ní „udělají“ a začnou ji cíleně vyhledávat. Dlouhodobé, pravidelné pojídání locoweedu dokáže koně během několika let zahubit, takže rančeři musí mít pastviny pod neustálým dohledem. Odvykání je navíc velmi riskantní – podobně jako u lidí mohou abstinenční příznaky vyvolat to nejhorší chování. Většina majitelů proto musí mít koně po dobu detoxu sedované, dokud se rostlina z jejich organismu úplně nevyplaví.
Medvědi – houby a tryskové palivo

I když to zní jako dost divoká kombinace, nejde o jevy, které by probíhaly současně. Objevují se zprávy, že se medvědi živí muchomůrkou červenou (Amanita muscaria), aby se „zhulili“ – údajně hlavně v Severní Americe, kde se tato houba běžně vyskytuje. Ve skutečnosti však téměř neexistují věrohodné důkazy, které by to potvrzovaly.
Co ale doložené je, jsou medvědi, kteří se v Rusku „sjíždějí“ výpary z tryskového paliva. V přírodní rezervaci Kronockij na dalekém východě Ruska medvědi údajně čichají ke kanystrům od petroleje a benzínu, které tam zůstávají po vrtulnících používaných pracovníky rezervace. Medvědi pro ně našli úplně jiné využití: byli zdokumentováni, jak se zhluboka nadechují výparů, vyhrabou si mělkou prohlubeň a pak v ní leží na zádech s roztaženými tlapami v jakémsi otupělém, sedovaném transu.
Ovce tlustorohá – Narkotické lišejníky

V skalnaté divočině Kanady roste velmi vzácný a ojedinělý druh lišejníku s výrazně psychedelickými účinky. Právě kvůli své vzácnosti je téměř nemožné ho najít – na jednom jediném kameni prý může růst celé dekády. Zdá se však, že jde o kořist, kvůli níž se vyplatí pátrat – místní ovce tlustorohé kvůli němu riskují život i zdraví. Co je na tom nejzvláštnější? Tento lišejník pro ně nemá vůbec žádnou výživovou hodnotu; doslova se honí jen za opojením.
Sob – muchomůrka červená

Sob je odolné zvíře, které dokáže pro přežití spást téměř jakoukoli vegetaci. Jednou z pochoutek, po které sahá, je i muchomůrka červená (Amanita muscaria). Zajímavé je, že sob ale nedokáže plně metabolizovat psychedelické látky, které tato houba obsahuje. Právě toho údajně využívali severscí šamani, kteří houby používali k duchovním vizím – nejprve muchomůrky nakrmili soby a poté pro pozdější psychedelické rituály sbírali jejich moč. Zdá se navíc, že si sobi tento stav opravdu užívají; vědci se domnívají, že sobi muchomůrky cíleně vyhledávají, aby se během dlouhých zim zabavili.
Kočky – šanta kočičí

Šanta kočičí je poměrně běžná zahradní bylina, ale na kočky má až překvapivě silný účinek. Její vůně v nich vyvolává vlny potěšení a kočky se k ní slétají ze širokého okolí, aby se v ní válely, otíraly se o ni, okusovaly ji a nasávaly vůni květů i listů. Zpočátku na ně obvykle působí rozverně – jsou mnohem hravější, poskakují a někdy vypadají, jako by honily neviditelné předměty.
Jakmile se ale účinné látky v těle naplno projeví, začnou být kočky mnohem… smyslnější. Je to tím, že chemické sloučeniny v šantě jsou velmi podobné látkám obsaženým v moči kocoura, který si značkuje teritorium. Zvláštní je, že šanta působí na obě pohlaví a všechny "ladí na stejnou vlnu", zatímco kocouří moč přitahuje hlavně kočky. Výsledkem jsou kocouři i kočky, kteří se rozvalí na zádech, kroutí se a vypadají, jako by byli pořádně zfetovaní.
Kapucínské opice a lemuři – halucinogenní stonožky

Lemuři z Madagaskaru i kapucínské opice z Jižní Ameriky dobře vědí o narkotických a psychedelických účincích některých druhů mnohonožek. Řada druhů stonožek při ohrožení vylučuje jedovatý sekret. Opice i lemuři přišli na to, že se jím mohou potírat – tím odrazují parazity a zároveň se pořádně zfetují.
Nic ale není zadarmo a milovníci jedu z mnohonožek za svou zálibu tvrdě platí – toxická směs totiž obsahuje i kyanid. To znamená, že opice i lemuři při „experimentování“ se stonožkami riskují život, ale kdy koho nějaké nebezpečí zastavilo, když je ve hře dobrý rauš?
Jaguáři – ayahuasca (Banisteriopsis caapi)

Jaguáři, podobně jako menší kočky, občas pojídají zelené rostliny, aby si vyvolali zvracení a pročistili si tak trávicí trakt. Zdá se ale, že tahle velká kočka objevila něco, co dělá mnohem víc než jen „vyčistí žaludek“ – liána caapi působí na jaguáry podobně jako šanta kočičí na naše domácí mazlíčky, prostě se jí nemůžou nabažit. Válí se po pralesní půdě, blouzní a vydávají se na halucinogenní výpravy mimo vlastní smysly.
Liána caapi funguje jako MAOI, tedy inhibitor monoaminooxidázy, který zostřuje smysly a ve vyšších dávkách sám o sobě vyvolává psychedelický prožitek. Není divu, že je jaguár mezi lidmi pracujícími s ayahuascou považován za mimořádně posvátné zvíře. Tradice říká, že dostatečně zkušený šaman se může během obřadu proměnit v jaguára – a získat tak schopnost, po níž mnozí touží.
