Konopná kultura na Jamajce

Jak se konopí dostalo na ostrov

Jamajská kultura a kultura kolem konopí jsou na sebe napojené jako málokde jinde na světě. Vydejte se s námi na cestu časem a objevíte skutečné kořeny konopné kultury na Jamajce. Máme pro vás nezkreslené informace, tak si ubalte jointa nebo naplňte dýmku – podle chuti – protože je čas naladit se na Rasta vlnu.

Stejně jako u většiny bývalých kolonií Britského impéria je i dějiny tohoto ostrova provází genocida, útlak a otroctví. Konopí se na Jamajku rozhodně nedostalo z vůle impéria; posvátnou bylinu sem v polovině 19. století přivezli indičtí námezdní dělníci vázaní smlouvou.

V roce 1810 Britové zrušili otroctví poté, co se nejméně 200 let věnovali obchodu s lidmi – i když většina irských historiků by řekla spíš 700 let. Otroci z Západní Afriky byli až do roku 1838 běžně převáženi na Jamajku, aby pracovali na cukrových plantážích, dokud povstání otroků konečně nevynutilo udělení svobody.

Majitelé plantáží rázem přišli o neomezený přísun pracovní síly a čelili vážné pracovní krizi. Imperialisté měli problém, který byl brzy nahrazen jen o málo lepším řešením. V letech 1845–1917 bylo na Jamajku posláno zhruba 40 000 indických smluvních dělníků, aby obdělávali půdu. K ulehčení své dřiny měli jen hašiš – a právě tito chudáci zasadili první semena konopí do jamajské půdy.

ETYMOLOGIE SLOVA GANJA

Pojem „ganja“ pochází původně ze sanskrtu. Indové z oblasti Hindustánu přivezli do Karibiku jak semena konopí, tak i název pro tuto rostlinu.

Prolínání indické a africké kultury na ostrově postupně dalo vzniknout jamajské ganja kultuře. Obliba trávy mezi chudšími vrstvami se však brzy stala nástrojem, který proti místním obrátila imperialistická vládnoucí třída.

Opium Law z roku 1913 obsahoval konkrétní ustanovení, která ganju důsledně zakazovala. Šlo o záměrně represivní právní nástroj zaměřený na chudé Jamajčany kouřící trávu – za pouhé držení hrozil „peněžitý trest nepřevyšující sto liber a při jeho nezaplacení odnětí svobody s nucenými pracemi nebo bez nich“, což v přepočtu odpovídá zhruba 12 000 € v cenách roku 2017.

Není tedy divu, že v důsledku toho skončilo příliš mnoho chudých černých Jamajčanů za mřížemi a lámalo kamení – úplně zbytečně.

Do roku 1948 vládu znatelně vyděsil náboženský proud, který se navzdory kriminalizaci s ganjou silně ztotožňoval. Reakcí bylo přijetí Zákona o nebezpečných drogách z roku 1948 (Dangerous Drugs Act).

Tento třídní válečný nástroj dal soudům do rukou pravomoc „pohřbít“ kuřáka trávy zaživa v kriminále a/nebo ho připravit o veškerý majetek.

Odpudivá část zákona věnovaná ganje stanovovala, že pachatel může „po odsouzení před krajským soudem dostat pokutu nejméně pět set dolarů za každou unci ganji, o níž je soud přesvědčen, že je předmětem trestného činu, nebo trest odnětí svobody až na pětatřicet let, případně kombinaci takové pokuty a odnětí svobody“.

RASTAFAŘSKÁ KULTURA

Zákazy lidi neodradily a ganja se nakonec stala neoddělitelnou součástí jamajské kultury. Kořeny rasta kultury na Jamajce sahají do 30. let 20. století – a rozhodně nejde jen o náboženství, ale také o společenské hnutí.

Neoddiskutovatelný vliv měl Marcus Garvey, rodilý Jamajčan, a celé hnutí „black power“. Hlavou Rastů byl ale jejich „Král králů, Pán pánů, Vítězný lev z kmene Juda“ – etiopský císař Haile Selassie I., který vládl v letech 1930–1974 až do své smrti.

Než roku 1930 usedl na trůn, nesl titul Ras (král) Tafari. „Nejvyšší“ je v rasta kultuře dodnes uctíván jako vtělený Kristus.

Posvátnou knihou Rasta je rovněž Bible, i když ji považují za zkorumpovanou. Jejich zaslíbenou zemí je Sion (Etiopie). Materialistickou západní společnost odmítají a označují ji jako „Babylon“.

Podobně jako Kristus byl i císař vůdcem zvláštního „hybridu“ – jednoho boha uctívajícího náboženství a radikálního politického hnutí zároveň. Jádrem byla myšlenka panafrické jednoty a pozvednutí vědomí černých lidí – a právě z toho měla jamajská vláda skutečný strach.

Rasta kultura je mnohem víc než dredy a ganja. Rastaové si v souladu se svou povznášející filosofií vytvořili vlastní jazyk a velmi si uvědomují sílu slov. Rasta svými slovy neživí negativní energie.

Rastafarian například nepoužívá slova jako „understand“ nebo „undertake“. Negativní „under“ vymění za povznesené „over“ a mluví o „overstand“ a „overtake“.

Typickým prvkem rasta mluvy je také přidávání „I“ před slova a často i změna jejich významu – třeba banán je „inana“. Písmeno „I“ představuje Jaha (Boha) a jeho připojení ke slovům dává rasta slovníku posvátné spojení s vyšší mocí.

Pro Rastafariány je ganja přirozeně svátostí – dokonce i to, jakým směrem se posvátná bylina předává, má svůj význam. „Reasoning“ je společné léčivé kouření ganji, spojené s duchovním rozhovorem a spojením s Jah zároveň.

Předávání jointu po směru hodinových ručiček obvykle doprovází diskuse o morálních otázkách a dilematech, zatímco proti směru hodinových ručiček se kouří, když je řeč o válce a konfliktech.

Ganja má také významnou roli při rasta slavnostech. „Binghi“ neboli „grounation“ je v podstatě rasta svátek a velká oslava. Užívání ganji tu doprovází směs zpěvu, tance a modliteb.

BOB MARLEY

Bob Marley se stal legendou ještě za svého života; byl jedinečnou kombinací umělce a vizionářského hlasu, jaká se rodí sotva jednou za generaci. Z velmi skromných poměrů, narozený v roce 1945, trávil dětství v Nine Mile a dospívání v Trenchtownu – a právě odtud se vypracoval v celosvětovou kulturní ikonu.

V Trenchtownu šedesátých let Bob Marley, Bunny Wailer a Peter Tosh postupně vytvořili budoucí zvuk reggae a založili kapelu. Bob se narodil jako katolík, ale v roce 1966 přestoupil k rastafariánství.

Tento okamžik znamenal v jeho životě zásadní zlom – vzniklo magické propojení hudby a marihuany, které ho vyneslo mezi hvězdy. Vliv této ikony je silně cítit i v 21. století.

V den, kdy by Bob oslavil své 70. narozeniny, 26. února 2015, byla na Jamajce dekriminalizována ganja a zároveň – jako symbolicky přesný hold – byl poprvé legálně uznán i její léčebný a náboženský užitek.

A když už jsme u legalizace, přidejme malou zajímavost. Věděli jste, že slavný „legalize it“ není Marleyho skladba, ale sólový hit Petera Toshe z roku 1979, tedy zhruba pět let po rozpadu The Wailers? My jsme to také dlouho nevěděli.

NOVÉ ZÁKONY

Po přijetí novely zákona Dangerous Drugs (Amendment) Act 2015 se 29. dubna 2015 na University of the West Indies uskutečnil historický, slavnostní akt: do země byla poprvé v dějinách Jamajky legálně zasazena rostlina konopí.

Nová legislativa pravděpodobně zásadně nezmění běžnou spotřebu ganji mezi Jamajčany ani nevyvolá dramatický nárůst počtu nových uživatelů.

Její skutečný význam spočívá v tom, že jde o první krok k rozvoji živého legálního trhu s konopím. Přestože mezinárodní smluvní závazky stále brání zapojení do globálního obchodu, domácí odvětví má prostor prosperovat.

Cestovní ruch je pro jamajskou ekonomiku klíčový a nová vlna ubytování a dovolených přátelských ke ganje je již v plném proudu.

Koncept „Bud & Breakfast“ – tedy ubytování přátelského ke konopí – je mezi americkými turisty už nesmírně oblíbený. Jamajka stojí na prahu zelené revoluce, která může z tohoto malého ostrovního státu udělat významného hráče na nastupujícím globálním trhu s ganjou.

Luke Sholl

Luke Sholl už více než deset let píše o konopí, wellness potenciálu kanabinoidů a pozitivním vlivu přírody. Spolupracuje s několika médii zaměřenými na kanabinoidy a publikuje různorodý digitální obsah podpořený hlubokými technickými znalostmi a pečlivým výzkumem.

Přečíst celý životopis