ScrOG vs. SOG: Která metoda je pro vás lepší?

Metody pěstování konopí ScrOG a SOG patří mezi pokročilé techniky. Někteří pěstitelé nedají dopustit na jednu, jiní používají výhradně tu druhou. Pravda ale je, že ani jedna není objektivně lepší – obě mají své silné i slabé stránky a hodí se do odlišných podmínek. Dobrý pěstitel se nesnaží vybrat „jedinou správnou“ metodu, ale obě dobře zná a díky tomu si v danou chvíli dokáže zvolit tu, která nejlépe odpovídá jeho konkrétním potřebám.

PĚSTOVÁNÍ METODOU SCROG

Začněme tím, že se podíváme na techniku ScrOG (Screen of Green). V zásadě jde o to, že mezi pěstební médium a zdroj světla umístíte síť nebo mříž. Rostlina konopí k ní postupně doroste a jednotlivé větve se pak trénují podél ok na síti, čímž vznikne široká, rovnoměrná koruna.

Tato metoda umožňuje maximálně využít plochu osvětlenou lampami. Rozprostřením koruny dáte šanci naplno se rozvinout mnoha květovým vrcholům, místo aby veškerá energie šla jen do jedné velké hlavní palice.

Obecně se používá jedna rostlina konopí na každých 30 cm čtverečních sítě, ale hodně záleží na pěstované odrůdě. Jakmile je koruna zaplněná, většina pěstitelů odstraní spodní listy, protože se k nim světlo prakticky nedostane – pro rostlinu je to zbytečná zátěž.

Při využití techniky ScrOG je naprosto klíčové správně načasovat jednotlivé fáze růstu. Podle genetiky mohou rostliny po přepnutí na květový režim reagovat různě – některé se výrazně vytáhnou a rychle zaplní síť, jiné téměř nestretchují. To pak určuje, jak dlouho je necháte ve vegetativní fázi.

Pokud pracujete s genetikou, která se při květu „utrhne ze řetězu“, můžete přepnout na květ o něco dříve a nechat právě tento růstový spurt, aby korunu dokonale zaplnil. U méně stretchujících odrůd se naopak vyplatí vegetativní fázi o pár týdnů prodloužit, aby se síť pokryla už během růstu. Přepnutí příliš brzy nebo naopak pozdě může znamenat, že budete mít nad sítí buď přerostlou džungli, nebo naopak málo hmoty.

Po zhruba dvou týdnech květu se nový růst nechá začít růst vertikálně. Zároveň se velké vějířové listy stahují pod síť, aby se k jednotlivým květovým vrcholům dostalo co nejvíce světla. Protože by koruna měla být v této fázi už poměrně rovná, vyvíjejí se všechny vrcholy vzhůru podobným tempem a dostávají tak rovnoměrnou dávku světla.

Výhody ScrOG:

• Je nenáročná
• Lze ji provádět jak s řízky, tak i s feminizovanými semeny
• Z několika málo rostlin získáte mnoho míst s květy
• Minimální údržba – obvykle se staráte jen o pár rostlin
• Velmi dobře se hodí pro pěstování sativa odrůd

Nevýhody metody ScrOG:

• Trvá déle než pěstování metodou SOG
• Je potřeba nainstalovat síť / pletivo

Zobrazit odrůdy pro ScrOG

Pěstování technikou SOG

Zatímco technika ScrOG se zaměřuje na vytváření co největšího počtu květových míst, technika SOG (Sea of Green) jde opačnou cestou a nutí rostlinu konopí soustředit veškerou energii do jedné hlavní koly. Jde o metodu obzvlášť užitečnou v omezeném prostoru nebo tehdy, když chcete maximálně zkrátit dobu pěstování. Na rozdíl od ScrOG lze metodu SOG provádět pouze s klony – a hned si vysvětlíme proč.

Při pěstování metodou SOG se klony umístí velmi nahusto, zhruba 40 a více kusů na metr čtvereční. Po týdnu až dvou, kdy mají čas se uchytit, se přepnou na květový fotoperiodický režim. Mohlo by se zdát, že po tak krátké době se jen trochu vytáhnou a vytvoří jen minimum květů.

Ačkoli se to výjimečně stát může, ve většině případů se klony „zblázní“ a začnou růst v režimu turbo – vytvářejí silný hlavní stonek i postranní větve. Odrůdy dobře vhodné pro tuto techniku mají tendenci prudce vyrůstat směrem ke světlu, pak se zastaví a vytvoří jednu masivní kolu. Obecně se pro SOG nejlépe hodí indiky; při správném vedení rostliny obvykle nepřesáhnou výšku 30 cm, takže veškerá energie jde do hlavní koly.

Právě způsob, jakým rostliny na metodu SOG reagují, je důvodem, proč je tak důležité používat klony. Sazenice se takto nechovají – nerostou tak rychle a nejsou schopné přejít do fáze květu v takovém „nouzovém“ tempu. Není úplně jasné, proč toho jsou klony schopné.

Někteří pěstitelé se domnívají, že klony jednoduše „vycítí“, že nejsou dostatečně velké na to, aby při simulovaném podzimním zkracování dne bezpečně vykvetly, a protože nejsou mladé (jsou to klony dospělé rostliny), přepnou do extrémně rychlého růstu, aby to dohnaly. Jiní tvrdí, že jde jen o specifickou formu vytahování za světlem.

Za zmínku také stojí, že pěstování metodou SOG vyžaduje poměrně silné osvětlení, aby bylo skutečně efektivní. Použití slabších HPS svítidel může vést k nerovnoměrnému růstu – některé rostliny přerostou ostatní a zastíní je. S výkonnějšími lampami je samozřejmě spojená i větší potřeba kvalitního proudění vzduchu, obzvlášť v malých pěstebních prostorech.

Výhody pěstování metodou SOG:

• Velmi rychlé sklizně
• Skvělé řešení pro omezený prostor
• Výborně funguje s odrůdami typu indika
• Rychlejší než ScrOG

Nevýhody pěstování metodou SOG:

• Náročná na údržbu
• Lze použít pouze řízky
• Vyžaduje velmi silné osvětlení
• Větší počet rostlin může znamenat vážné právní problémy

Zobrazit odrůdy pro SOG

Adam Parsons

Profesionální novinář zaměřený na konopí, copywriter a autor Adam Parsons je dlouholetým členem redakce Zamnesia. Má na starosti široké spektrum témat od CBD přes psychedelika až po všechno mezi tím a připravuje blogové články, návody a představuje neustále se rozšiřující nabídku produktů.

Přečíst celý životopis