Co je kanabidiol (CBD)?

CBD se během krátké doby vyšvihlo na hvězdu světa doplňků stravy. Co ale stojí za tím, že se z jedné rostlinné molekuly stal takový fenomén? Svou roli hraje hned několik věcí. První vědecké studie přinášejí zajímavé výsledky, zároveň však obrovský rozmach CBD výrazně podpořil i marketingový boom. Zjistěte, jaká jsou ověřená fakta o CBD a co o jeho účincích doposud skutečně víme.
O kanabidiolu (CBD) jste už jistě slyšeli. Tyto tři písmena dnes vídáme všude – na billboardech, v televizních reklamách i na obálkách časopisů. Na trhu jsou k dispozici tisíce produktů s CBD a názory spotřebitelů na tuto látku se často diametrálně liší. Někteří ji považují téměř za všelék, jiní jsou přesvědčeni, že CBD nemá žádnou skutečnou hodnotu. Co ale kanabidiol vlastně je a jaké má reálné možnosti?
Níže vám pomůžeme zorientovat se v současném humbuku kolem CBD. Podíváme se na to, odkud pochází, jak v těle působí, jaké typy produktů existují a zda s sebou nese nějaká bezpečnostní rizika.
Co přesně je CBD?

CBD, neboli kanabidiol, je sloučenina obsažená v rostlině Cannabis sativa. Patří do skupiny látek zvaných kanabinoidy, což jsou sekundární metabolity, které pomáhají rostlinám bránit se proti různým druhům stresu – od škůdců až po UV záření.
Vědci CBD poprvé izolovali už v roce 1941 a později zjistili, že spolu s THC a dalšími sloučeninami vstupuje do interakce s přirozeným endokanabinoidním systémem (ECS) v lidském těle. Na rozdíl od THC však CBD nevyvolává psychotropní ani omamné účinky.
Kanabinoidy, včetně CBD, se zároveň řadí mezi tzv. meroterpeny – název pro sloučeniny, které mají částečně terpenoidní strukturu. Celkově lze říci, že kanabinoidy jsou zčásti terpeny a zčásti fenoly.
Odkud CBD pochází?

CBD se téměř výhradně vyskytuje v rostlině konopí. Většina komerčně dostupného CBD v Evropě pochází z technického konopí, které obsahuje jen zanedbatelné množství psychoaktivního THC (0,2 % nebo méně). Významné množství CBD ale může být přítomné i v léčebném a rekreačním konopí.
Pokud jste si někdy detailně prohlíželi květ konopí, jistě jste si všimli třpytivé vrstvy drobných krystalků. Tyto krystalky, označované jako žláznaté trichomy, jsou drobné továrničky na sekundární metabolity, ve kterých vzniká CBD i další účinné látky.
Vznik CBD začíná dvěma molekulami: olivetolovou kyselinou a geranyldifosfátem. Enzymy je přeměňují na CBGA – takzvaný „mateřský kanabinoid“, z něhož se odvozují ostatní kanabinoidy. Z CBGA pak působením enzymu CBDA syntáza vzniká CBDA, kyselá předstupně formy CBD. Proces dekarboxylace (zahřátí) z CBDA odštěpí karboxylovou skupinu a výsledkem je CBD.
I když je konopí jediným přirozeným zdrojem CBD, vědci objevují nové způsoby, jak CBD vyrobit chemickou cestou – často v řádu minut. Jiným se podařilo vytvořit CBD tak, že genetickou informaci pro jeho tvorbu vložili do speciálně upravených kmenů pivovarských kvasinek.
Jak CBD působí?

CBD působí na lidský organismus více způsoby najednou, a právě proto je považováno za látku s potenciálně velmi širokým využitím. Váže se na řadu různých molekulárních cílů, mimo jiné také na receptory endokanabinoidního systému. Ten funguje jako jakýsi „hlavní regulátor“ těla – podílí se na řízení nervových přenosů, remodelaci kostí, zdraví kůže, imunitních procesů a mnoha dalších funkcí. Není tedy divu, že vědce velmi zajímají látky, které dokážou tento systém ovlivňovat.
Endokanabinoidní systém se skládá ze tří hlavních částí: dvou typů receptorů (označovaných jako CB1 a CB2), signálních molekul (endokanabinoidů) a enzymů (které tyto endokanabinoidy vytvářejí a zase rozkládají). Protože kanabinoidy z konopí, jako je THC a CBD, mají podobnou strukturu jako endokanabinoidy, mohou je napodobovat a působit na endokanabinoidní systém podobně – i když ne úplně stejně.
Jak ale přesně CBD s endokanabinoidním systémem interaguje? Odpověď na tuto otázku vědci stále hledají, nicméně první studie už přinesly několik důležitých vodítek. Na rozdíl od THC CBD přímo neaktivuje receptory CB1 a CB2, tedy nefunguje jako jejich agonista. Místo toho působí jako negativní alosterický modulátor receptoru CB1 (Laprairie et al., 2015), což znamená, že může snižovat míru, s jakou tyto receptory aktivují jiné molekuly. Má se například za to, že CBD do určité míry tlumí psychoaktivní účinek THC, pokud se užívají společně, a to tím, že blokuje afinitu THC k receptoru CB1.
Výzkumy také zkoumají, zda CBD dokáže měnit hladiny cirkulujících endokanabinoidů v těle. Enzym zvaný fatty acid amide hydrolase (FAAH) rozkládá endokanabinoidy poté, co splní svou úlohu. Farmaceutické firmy vyvinuly skupinu léčiv, tzv. inhibitory FAAH, které dočasně blokují aktivitu tohoto enzymu a tím zvyšují hladiny endokanabinoidů. Vědci proto zjišťují, zda účinky CBD na FAAH a na proteiny vázající mastné kyseliny (fatty acid-binding proteins, FABPs) mohou významně zvyšovat hladinu anandamidu (AEA) v organismu (Elmes et al., 2015).
Další molekulární cíle CBD

Mimo receptory CB1 a CB2 působí CBD také na řadu dalších receptorů, včetně těch, které patří do tzv. „rozšířeného endokanabinoidního systému“. Tato širší síť, označovaná jako endokanabinoidom, zahrnuje více receptorů, signálních molekul a enzymů.
Mezi hlavní molekulární cíle CBD patří:
-
TRPV1: Tento receptor, známý také jako kapsaicinový receptor, je zodpovědný za pálivý pocit při konzumaci chilli papriček. Hraje roli ve vnímání bolesti a podílí se na regulaci tělesné teploty. CBD zde působí jako agonista TRPV1, tedy receptor aktivuje.
-
Sirotčí G-proteinem spřažené receptory (GPCR): Tyto receptory fungují podobně jako klasické receptory endokanabinoidního systému, jsou však označovány jako „sirotčí“, protože jejich přirozené signální molekuly (endogenní ligandy) zatím nejsou známy. CBD působí jako agonista receptoru GPR18, který se podílí na regulaci zánětu a bolesti, a jako antagonista (látka, která blokuje odpověď receptoru) na receptoru GPR55, jenž hraje roli v úzkosti a stresové reakci (Shi et al., 2017).
-
Receptory aktivované proliferátory peroxisomů (PPAR): Tyto receptory se nacházejí v membráně buněčného jádra a významně ovlivňují expresi genů a metabolismus mastných kyselin. Ze tří hlavních typů PPAR se CBD váže především na PPARγ, který se podílí na regulaci metabolismu.
-
Serotoninové receptory: CBD se také váže na serotoninový receptor 5HT1A, který se podílí na mechanismu účinku anxiolytik, antidepresiv a antipsychotik.
-
Receptory GABA: Receptory pro kyselinu gama-aminomáselnou (GABA) hrají klíčovou roli v tlumení nervové aktivity v mozku. CBD zde působí jako agonista receptoru GABA-A.
Jaké existují produkty s CBD?
Od chvíle, kdy začalo být CBD kolem roku 2014 masově populární, se trh zaplnil nejrůznějšími produkty. Dnes na něj narazíte v mnoha podobách v supermarketech, na čerpacích stanicích i v obchodech pro zvířata. Koupit se dá všechno možné – od CBD oleje a kapslí přes kosmetiku, krémy, nápoje, sladkosti až po pamlsky pro psy. Níže se podíváme na dva nejoblíbenější způsoby užívání CBD: CBD olej a CBD kapsle.
CBD olej

CBD olej je základním pilířem CBD trhu. Je praktický, snadno se používá a můžete ho mít neustále u sebe. Většina CBD olejů obsahuje CBD extrakt rozpuštěný v jedlém nosném oleji, jako je olivový olej, konopný olej ze semen nebo MCT olej. Tyto látky slouží jako na tuk bohatý základ, který pomáhá rovnoměrně rozvádět a přenášet lipofilní molekuly CBD. Ačkoli si různě vyráběné CBD oleje bývají v mnoha ohledech podobné, jejich chemické složení se může lišit. Obecně lze CBD oleje rozdělit do následujících tří kategorií.
🔹Full spectrum
CBD olej s plným spektrem nejvěrněji odráží přirozené složení konopí, takzvaný fytokomplex. Jednoduše řečeno, produkty s plným spektrem obsahují širokou škálu látek z konopí. Přestože nejvyšší zastoupení má CBD, v menším množství jsou přítomné i další kanabinoidy, terpeny a stopová množství jiných sloučenin – včetně THC. Je však důležité zdůraznit, že THC je obsaženo v tak malém množství, že nemá potenciál vyvolat omámení.
Nové studie naznačují, že produkty s plným spektrem využívají tzv. „entourage efekt“, podle kterého fytochemické látky z konopí působí společně a navzájem se synergicky posilují.
🔹Široké spektrum
Širokospektrální CBD oleje se od plnospektrálních liší tím, že neobsahují vůbec žádné THC. Stále v nich najdete další menší kanabinoidy, terpeny a podobné látky, ale úplné odstranění THC vylučuje riziko jakýchkoli potíží spojených s tímto psychotropním kanabinoidem.
🔹Izolát
CBD oleje vyrobené z izolátu CBD obsahují zhruba 99 % kanabidiolu. Výrobci při jejich produkci používají postupy, které odstraní všechny ostatní složky a zůstanou jen čisté krystaly CBD. Ty se následně vmíchají do nosného oleje. Oleje z izolátu tak mohou nabídnout vyšší koncentrace CBD než jiné typy olejů, ale zároveň postrádají možné výhody doprovodného (entourage) efektu.
CBD olej: pod jazyk vs. ústní užití
Jedním z důvodů, proč je CBD olej tak rozšířený, je jeho všestrannost. Můžete ho užívat sublingválně (kapky pod jazyk) nebo perorálně (prostě polknout, případně přidat do jídla či nápoje).
Při perorálním užívání musí CBD nejdříve projít trávicím traktem a játry, než se dostane do krevního oběhu. Kvůli tomu se více než polovina CBD ztratí. Jakmile se ale účinky dostaví, mívají ve srovnání se sublingválním podáním delší trvání.
Sublingvální aplikace umožňuje, aby se CBD vstřebávalo přes kapiláry ve spodní části úst a mělo tak téměř okamžitý přístup do krevního řečiště. Tento způsob užívání proto zajišťuje rychlejší nástup účinku a lepší vstřebávání, i když samotné účinky mohou trvat o něco kratší dobu.
CBD kapsle

CBD kapsle jsou v podstatě CBD olej uzavřený v želatinové tobolce. Výrobci často volí měkké softgel kapsle, protože se snadno polykají. Každá kapsle obsahuje přesně odměřené množství CBD, takže uživatel má lepší kontrolu nad dávkováním. Tento způsob užívání je také obvykle nenápadnější než kapání CBD oleje.
Nevýhoda? Kapsle nejsou tak univerzální z hlediska způsobu podání a hodí se výhradně k perorálnímu užívání. Někteří lidé ale i tak kapsli rozkousnou a olej si vytlačí pod jazyk.
Jaká rizika s sebou nese CBD z technického konopí?

CBD se často prezentuje jako látka bez jakéhokoli rizika. Aby však bylo jeho užívání skutečně bezpečné, je potřeba mít na paměti několik důležitých souvislostí. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že CBD nevykazuje potenciál zneužívání ani nejeví známky toho, že by samo o sobě způsobovalo škody. Protože je nepsychotropní, nepředstavuje riziko pro lidi náchylné k psychickým potížím.
Přesto je známo, že u některých uživatelů může vyvolat nežádoucí účinky, například:
- sucho v ústech
- průjem
- snížená chuť k jídlu
- ospalost
- únava
Tyto projevy bývají obvykle mírné, nejzásadnější riziko při užívání CBD ale vzniká tehdy, když se kombinuje s jinými léky. CBD výrazně tlumí činnost jaterních enzymů ze skupiny cytochromu P450. Právě tyto enzymy jsou zodpovědné za odbourávání většiny běžně užívaných léčiv. Tím, že CBD jejich aktivitu omezuje, zpomaluje i metabolismus dalších léků. Každý, kdo užívá jakýkoli typ medikace, by proto měl užívání CBD vždy předem konzultovat se svým lékařem.
CBD vs. THC
Hlavní rozdíly mezi CBD a THC spočívají v jejich molekulární struktuře a způsobu, jakým působí v těle. Struktura THC mu umožňuje přímo se vázat na receptory CB1 v endokanabinoidním systému (ECS), což vyvolá prudké zvýšení dopaminu a dalších chemických procesů, které se projeví jako typické „zhulení“ po konopí. CBD se naopak na CB1 neváže přímo, ale mění, jak s tímto receptorem interaguje THC. Mnoho uživatelů proto uvádí, že kombinace THC a CBD přináší vyrovnanější, harmoničtější účinek.
Proč je CBD tak oblíbené?

Vědci objevili CBD už před více než osmdesáti lety. Proč ale vlna nadšení kolem tohoto kanabinoidu přichází až teď? Kanabidiol z technického konopí se v odvětví doplňků stravy vyprofiloval jako silný hráč – a ne náhodou. Preklinické výzkumy odhalily zajímavé mechanismy účinku a možné terapeutické využití, díky nimž si CBD jednoznačně zaslouží mnohem rozsáhlejší vědecké zkoumání.
Stále však chybí dostatek komplexních klinických studií, které by jasně ukázaly, zda a jak může CBD pomáhat u konkrétních obtíží. Je proto důležité nenechat se strhnout marketingem a mít na paměti, že o tomto kanabinoidu a jeho širokém působení na lidské tělo zatím víme jen poměrně málo.
