9.1 z 10 na základě 72693 recenze
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Kalkulačka dávkování hub
kontakt
Spojené státy
Jak trénovat samonakvétací konopí
Abyste mohli trénovat samonakvétací rostliny konopí, potřebujete trochu teorie a hodně péče. I když to možné je, vyplatí se to jen tehdy, pokud zvolíte správné techniky ve správný čas. Níže najdete obecný přehled pro ty, kteří uvažují o tréninku svých samonakvétaček.
Mnoho pěstitelů konopí používá různé tréninkové techniky, aby maximalizovali výnos. Tyto metody fungují několika způsoby – společným cílem je přimět rostlinu k energickému růstu a/nebo odhalit co nejvíce její hmoty světlu.
Vyvstává ale otázka: lze vůbec trénovat Samonakvétací semena konopí? Na to se vedou spory. My se přikláníme k opatrnému „ano“. Níže se podíváme na to, jak trénovat samonakvétací rostliny konopí tak, abyste skutečně zvýšili výnos, a ne jen vážně poškodili své rostliny.
Co je to trénink konopí?
„Trénink“ konopí je souhrnný název pro různé pěstitelské techniky, jejichž cílem je ovlivnit způsob růstu rostliny – obvykle proto, aby se maximalizoval konečný výnos. Moderní rostliny konopí dokážou při správné péči vytvořit spoustu květů, ale s vhodným tréninkem je možné potenciál sklizně ještě výrazně zvýšit.
Obecně se trénink rozděluje do dvou kategorií: low-stress training (LST) a high-stress training (HST). Při LST se rostliny zatěžují jen minimálně, často jde jen o ohýbání nebo vyvazování stonků a větví tak, aby rostlina získala požadovaný tvar. Typickými příklady jsou ScrOG nebo metoda vyvazování větví.
HST naopak rostliny záměrně poškodí do té míry, že jsou nuceny regenerovat neobvyklým, ale pro pěstitele velmi výhodným způsobem. Mezi HST techniky patří například topping, fimming, supercropping a main-lining.
Lze trénovat Samonakvétací odrůdy?
Mnoho pěstitelů tvrdí, že samonakvétací rostliny konopí by se vůbec trénovat neměly. Stále větší skupina growerů, kteří pěstují Samonakvétací odrůdy, je ale naopak zastáncem určitých forem tréninku – ovšem s řadou výhrad. Odkud se tenhle spor bere?
Jde hlavně o to, jak se jednotlivé typy konopí vyvíjejí v průběhu životního cyklu. Fotoperiodické rostliny zůstávají ve růstové fázi tak dlouho, dokud pěstitel v indooru nezmění světelný režim, případně dokud k tomu venku nedá pokyn sama příroda. Protože se většina pěstitelských technik používá právě v růstové fázi, mohou pěstitelé tuto fázi u fotoperiodických rostlin prodlužovat, aby měly čas se po stresu či poškození z různých metod zotavit. Jakmile jsou rostliny opět v kondici, mohou plynule přejít do kvetení a naplno se soustředit na tvorbu květů.
U Samonakvétacích odrůd to takhle nefunguje. Samonakvétací rostliny přecházejí z růstové fáze do kvetení automaticky – růstovou fázi nelze prodloužit. Obvykle rostou jen zhruba 3–4 týdny, než začnou kvést, takže pěstitelé nemají moc času na trénink a rostliny zase na regeneraci. A poslední, co chcete, je, aby rostlina v době, kdy má nasazovat květy, zbytečně pálila energii na opravu poškození. V tomto směru může trénink Samonakvétacích odrůd opravdu napáchat víc škody než užitku.
Přesto ale Samonakvétací rostliny trénovat můžete – jen musíte být velmi opatrní, zvolit správné techniky a načasovat je opravdu přesně. Prostor pro chyby je minimální. Naštěstí existují i šetrné metody, které rostliny zpravidla nijak výrazně nepoškozují. Níže se podíváme na to, kdy se trénink autos vyplatí a jaké postupy můžete použít.
✅ Výhody tréninku Samonakvétacích odrůd:
- Možnost vytvoření více růstových vrcholů
- Vyšší výnosy
- Plošší koruna (canopy), takže světlo se rozloží rovnoměrněji
- Efektivnější využití pěstebního prostoru
❌ Nevýhody tréninku samonakvétaček:
- Špatná technika nebo špatně zvolený čas může rostliny poškodit a snížit výnosy
- Protože jsou samonakvétací rostliny nekompromisní, chyby se dělají velmi snadno
Jak trénovat Samonakvétací: 2 metody
Pokud vás tedy stále láká trénink vašich Samonakvétací rostlin konopí, podívejme se na dvě metody, které při správném provedení fungují opravdu dobře. Pamatujte, že není dobrý nápad použít obě metody na jedné rostlině – bylo by to na ni příliš.
První metoda je výrazně bezpečnější, zatímco ta druhá s sebou nese větší riziko poškození. Pokračujte proto opatrně!
LST: metoda ohýbání a přivazování
Metoda přivazování patří mezi nejméně invazivní a nejšetrnější techniky tréninku rostlin. Díky tomu je ideální volbou pro začátečníky, kteří chtějí zkusit trénovat své Samonakvétačky.
Dokud je rostlina ještě velmi mladá (viz část o správném načasování níže), jemně ohněte hlavní stonek tak, aby byl rovnoběžný se zemí. Poté jej zafixujte pomocí zahradního drátu nebo provázku. Rostlina si postupně „zvykne“ růst spíše do šířky než do výšky. Koruna se tak rozvine do širokého, plochého tvaru a získá větší plochu pro zachycení světla. Výsledkem jsou větší a rovnoměrněji vyvinutá místa s květy a celkově vyšší výnos!
HST: topping
Topping je mnohem razantnější technika a při špatném provedení může rostlinu výrazně poškodit. V podstatě jde o odříznutí vrcholového patra rostliny, kde se vytváří hlavní místo pro tvorbu květu. Může to znít nelogicky, ale jakmile se rostlina vzpamatuje, vytvoří místo jednoho hned dvě hlavní květové špičky.
Právě tyto vrcholové coly nesou zdaleka největší množství květů, takže jejich zdvojnásobení může výrazně navýšit celkový výnos.
Kdy začít trénovat Samonakvétačky
U Samonakvétací je potřeba začít s tréninkem co nejdříve, aby měly rostliny maximum času na regeneraci. Většina auto odrůd totiž začíná kvést už zhruba za tři až čtyři týdny po klíčení, takže času opravdu není nazbyt.
Začněte ve chvíli, kdy má rostlina přibližně 3–4 patra (nodes) nebo 3–4 pravé listy. Trénink v této fázi jí stále nechá prostor, aby se z případného stresu vzpamatovala.
Platí ale, že trénovat byste měli pouze rostliny, které vypadají stoprocentně zdravě. Zvlášť u HST musejí být opravdu silné a odolné, aby snesly větší stres. Pokud jsou už předem slabé, spíš je zabijete, než abyste zvýšili jejich výnos!
Do kdy nejpozději můžete trénovat samonakvétací rostliny?
Nedoporučujeme jakýkoli trénink poté, co si rostlina vytvoří páté patro, tedy pátou sadu pravých listů. Od tohoto momentu se samonakvétačky rychle přesouvají do fáze květu a zbytečný stres by jim už nic nepřinesl.
Další užitečné tréninkové techniky pro samonakvétací odrůdy
Metoda ohýbání (tie-down) a Topping rozhodně nejsou jediné způsoby, jak Samonakvétací rostliny tvarovat. Ve skutečnosti mohou některé z níže popsaných postupů fungovat ještě lépe, zvlášť pokud pěstujete více rostlin najednou. U každé techniky jasně uvedeme, jak velkou zátěž pro rostliny představuje, abyste mohli sami posoudit, zda vám případné riziko stojí za to.
SOG a ScrOG
Tyto dvě metody patří mezi nejoblíbenější způsoby šetrného tréninku při pěstování konopí.
SOG je poměrně jednoduchý systém. Zkratka znamená „sea of green“ neboli „moře zeleně“ a princip spočívá v tom, že na malém prostoru pěstujete velký počet menších rostlin a vytváříte z nich jednu souvislou korunu. Cílem je maximalizovat celkový výnos celé pěstby, nikoli jednotlivých rostlin. Mnoho menších rostlin dokáže vyprodukovat více květů než jedna či dvě obří.
SOG nepředstavuje pro Samonakvétací odrůdy téměř žádný stres – a u fotoperiodických rostlin se o trénink jedná hlavně proto, že fázi květu záměrně spouštíte už v době, kdy jsou rostliny ještě nízké.
ScrOG lze velmi efektivně použít i u samonakvétacích rostlin. Zkratka znamená „screen of green“ – „zelená síť“ – a metoda spočívá v umístění pletivové nebo provázkové mřížky nad rostliny, do které následně dorůstají. Jakmile k ní dorostou, jejich stonky a větve propletete skrz oka sítě a upevníte je, čímž vytvoříte – jak název napovídá – zelený „screen“.
Stejně jako u metody ohýbání a vyvazování podporuje ScrOG růst do šířky a vytváření široké koruny, která co nejlépe využívá světlo. Při pečlivém provedení by ScrOG měl Samonakvétací rostliny zatěžovat jen minimálně.
Fimming
Fimming je složitější varianta toppingu, která může výrazně zvýšit počet hlavních kol, jež rostlina konopí vytvoří. Aby ale technika fungovala, musí být provedená opravdu přesně. Právě proto ji nedoporučujeme používat u samonakvétacích odrůd.
Při FIMu pěstitel odstřihne vrcholové růstové místo – ne hned pod ním, ale zhruba v polovině. Tím doslova seřízne rostoucí špičku rostliny, což při správném provedení vyvolá tvorbu několika nových vrcholových květových míst.
Super cropping
Super cropping je pořádně drsná technika. V podstatě spočívá v ohýbání a částečném lámání větví tak, aby to napodobovalo napadení škůdci. Jedním z důvodů, proč rostliny konopí vytvářejí kanabinoidy, je ochrana před predátory – a pokud mají pocit, že jsou napadány, zareagují tvorbou ještě bohatších květů.
Jde o techniku s velmi vysokou mírou stresu. Funguje výborně u fotoperiodických rostlin, ale u samonakvétaček se obvykle nedoporučuje.
Trénink samonakvétacích odrůd: Jde to!
I když to vyžaduje víc péče a soustředění, samonakvétací odrůdy konopí se dají bez problémů trénovat. Důležité je volit takové metody, které rostliny zatěžují co nejméně – jinak jim spíš trvale uškodíte, než abyste zvýšili výnos a potenci sklizně.
Ať už se rozhodnete pro jakoukoli techniku, postupujte opatrně a dodržte správné načasování. Když se při tréninku samonakvétacích rostlin netrefíte do vhodné fáze růstu, veškerá snaha přijde vniveč. Teď už si jen stačí vybrat svoje oblíbená Samonakvétací semena konopí!
