Jak předcházet plísni při skladování konopí

Při tom, když začnete pěstovat konopí, číhá na vaše rostliny spousta nebezpečí – od větších zvířat, jako jsou ptáci nebo domácí mazlíčci, až po drobné škůdce typu hmyzu a různých brouků. Někteří nezvaní vetřelci jsou ale ještě menší: fungují na mikroskopické úrovni a okem si jich nemusíte všimnout, dokud se nerozšíří natolik, že napáchají velké škody. Patří sem i plíseň, tedy druh houby, která vytváří vláknité struktury zvané hyfy. V ideálních podmínkách tyto vlákna vyrůstají ze spor, které dopadnou na vhodný zdroj potravy.

Plíseň dokáže growerům znepříjemnit úplně celé pěstování – od stádia sazeničky, přes růst a květ až po samotný sklizeň. Protože plísním vyhovuje vlhko a teplo, jsou porosty pěstované v teplém a vlhkém prostředí k napadení plísní obzvlášť náchylné. Hrozba plísně ale nekončí ani ve chvíli, kdy máte sklizeno. Plíseň může udeřit i později, a o to víc to bolí – třeba když po celém pěstitelském cyklu otevřete sklenici a zjistíte, že se přes vaše palice přehnala hustá síť plísně.

Abyste se takovému fiasku vyhnuli, je nutné dodržovat celou řadu preventivních kroků. Jakmile na svých květech objevíte plíseň, je v podstatě hotovo. Spory plísní jsou tak mikroskopické, že jejich vdechování může představovat vážné zdravotní riziko, především pro plíce.

Jak rozpoznat plíseň

Než se pustíme do tipů, jak předcházet plísni při skladování konopí, je důležité naučit se poznat, kdy je plevel napadený plísní. Kdykoli se vám dostane do ruky nový stash nebo se chystáte zapálit si květy, které máte už delší dobu odložené, vždy je před kouřením nejdřív zkontrolujte.

Plíseň může být na pohled velmi nenápadná, proto se vyplatí použít silné světlo a klidně i lupu. Hledejte jakékoli známky spor – ty se obvykle jeví jako drobné černé tečky. Pokud už se spory rozmnožily a hyfy začaly prorůstat a živit se květy, můžete si všimnout chmýřovitého povlaku šedé, žluté nebo hnědé barvy.

Zrak ale není jediný způsob, jak plíseň odhalit – napovědět může i čich. Zápach zatuchliny, potu nebo dokonce moči často signalizuje přítomnost plísně.

Jakmile na některý z těchto příznaků narazíte, patří napadené květy rovnou do koše. Kvůli krátkému rauši se nikdy nevyplatí riskovat zdraví kouřením zjevně plesnivého materiálu.

CO ZPŮSOBUJE PLÍSEŇ?

Plíseň vzniká především v důsledku konkrétních podmínek prostředí. Stejně jako většina rostlin mají i houby své nároky na výživu, teplotu, světlo a cirkulaci vzduchu. A zrovna plísním nejvíc vyhovuje rozkládat organickou hmotu ve vlhkém, tmavém prostředí s nepohyblivým vzduchem. Na tyto faktory je potřeba myslet a pokud možno se jim vyhnout při plánování krátkodobého i dlouhodobého skladování konopí.

Protože se plísni výborně daří ve vlhku, je správné sušení a curing konopí naprosto zásadní. Když proces uspěcháte a vnitřek květů zůstane mokrý a zadržuje vlhkost, neměli byste se divit, když se z vašich cenných květů začnou klubat bílé hyfy.

Plíseň zároveň potřebuje ke svému metabolismu kyslík. Špatně uskladněné květy se proto nejen rychleji zhoršují na kvalitě, ale jsou také mnohem náchylnější k napadení plísní.

Jak předejít plesnivému konopí

Základním předpokladem, jak se vyhnout plesnivému konopí, je omezit vlivy prostředí, které tato nežádoucí forma života potřebuje k přežití a bujení. Čerstvé květy je potřeba bezprostředně po sklizni důkladně usušit – to je první krok prevence plísní. Květy lze zastřihovat za mokra i za sucha.

Mokré zastřihování znamená, že ostříháte čerstvé, ještě vlhké květy hned poté, co je oddělíte od hlavní rostliny. Tyto mokré květy je pak nutné rovnoměrně rozprostřít na sušicím sítu, aby byly ze všech stran dobře ofukované. To je klíčové, protože stojatý vzduch podporuje tvorbu plísní. Z téhož důvodu se při sušení doporučuje používat ventilátory. Lze si pomoci i topnými zdroji, ale často se uvádí, že zvyšují riziko znehodnocení a snižují kvalitu sklizně z hlediska vůně, protože poškozují terpenový profil.

Suché zastřihování spočívá v tom, že celé větve s květy odříznete od rostliny a zavěsíte je na šňůry, aby pomalu vyschly. Svazky zavěste do stejného prostředí potlačujícího vznik plísní, jaké je popsáno výše.

Jakmile jsou květy úplně suché, je potřeba je ostříhat a následně nechat uzrát (curing), aby se riziko plísní odstranilo úplně. Zrání navíc výrazně zlepší chuť i jemnost kouře.

Zobrazit sklenici na curing trávy

Postup je jednoduchý: usušené květy vložte do vzduchotěsných sklenic a uložte je na chladné a tmavé místo. Zpočátku je vhodné sklenice jednou denně kontrolovat, abyste včas odhalili případné známky plísně. Jakýkoli napadený květ je nutné ihned vyhodit. Otevíráním víčka zároveň dochází k výměně vzduchu – vydýchaný vzduch uniká a dovnitř se dostává čerstvý. Po několika týdnech tohoto režimu budou vaše květy dokonale suché „na prasknutí“, bez plísně a připravené na zapálení.

Kouření plesnivé trávy

Samozřejmě, že nikdo nechce kouřit plesnivé konopí. Ale když v zásobě nic jiného nemáte, co vám vlastně zbývá? Pokud se tomu chcete vyhnout, existuje několik jednoduchých způsobů, jak poznat, jestli jsou vaše květy napadené plísní. A jestli už se chystáte zapálit, je dobré mít na paměti pár důležitých věcí.

JE KOUŘENÍ PLESNIVÉHO KONOPÍ NEBEZPEČNÉ?

Než se pustíme do rozebírání toho, proč je kouření plesnivého konopí problém, pomůžeme vám nejdřív zjistit, jestli je vaše zásoba opravdu zasažená plísní. Výše jsme popisovali, jak plesnivé květy poznat už na pohled, ideálně s pomocí lupy. I když ale máte už joint ubalený, pořád existují způsoby, jak odhalit, že něco není v pořádku. Ještě než ho zapálíte, přivoňte si k němu a všímejte si zatuchlého, zapařeného nebo až močového odéru. Pokud si ani tak nejste jistí, zkuste si potáhnout jednou dvakrát. Co nešlo cítit předtím, teď už určitě ucítíte. Chuť bude odpovídat vůni – a tu už bude jen těžko možné ignorovat.

Rizika spojená s kouřením plesnivého konopí nesouvisí ani tak se samotným kouřením, ale hlavně s vdechováním plísní. Drobné množství spor běžně dýcháme každý den, ať už kouříme, nebo ne, a zdravému člověku obvykle nijak zásadně neublíží. V určitých případech se ale může stát, že vdechnuté spory uvíznou v plicích, kde vytvoří shluky plísně – ty pak může být nutné odstranit chirurgicky.

LZE PLESNIVÉ KONOPÍ ZACHRÁNIT?

Pokud můžete, plesnivý květ prostě vyhoďte. Jestli to opravdu nepřipadá v úvahu, existuje jeden poměrně neobvyklý způsob, jak ho ještě vykouřit. Nejdřív ten nejbezpečnější: konopí můžete zapéct v troubě při 95 °C zhruba 15 minut. Zní to zvláštně, ale má to logiku. Plísním se totiž obecně nad 60 °C moc nedaří a většina z nich při této teplotě odumírá. Zároveň je 95 °C dost málo na to, aby se z konopí stala kompletně dekarboxylovaná tráva. Pro ty, kterým se nechce googlit, to znamená, že ji po zapečení můžete pořád normálně kouřit a zůstanete zhulení.

Upřímně ale, většinu zaplísněného konopí stejně nemá cenu zachraňovat. Ušetřete si zážitek, který chutná po zatuchlině a páchne potem. Raději ho bez milosti vyhoďte.

Luke Sumpter

Luke Sumpter vystudoval klinické zdravotní vědy (BSc Hons) a už více než sedm let se profesionálně věnuje psaní a žurnalistice na pomezí konopí a vědy. Spojuje tak svou akademickou průpravu s vášní pro pěstování rostlin.

Přečíst celý životopis