Jaký je rozdíl mezi drogou a lékem?

Současná debata o tom, jaký je rozdíl mezi drogami a léky, rozhodně není nová. Vede se v podstatě už od konce 19. století. Do popředí se dostala ve chvíli, kdy se z lékařství i farmacie stala samostatná, profesně organizovaná odvětví. Do jisté míry se propojila také s nástupem patentového práva v Evropě i ve Spojených státech. Pokud byla nějaká rostlina považovaná za „lék“, nebylo ji možné patentovat.

Na druhé straně rovnice stojí třeba alkohol, který se také dlouho používal jako „lék“. Toto označení se historicky vztahovalo i na látky, které dnes řadíme buď mezi „drogy“, nebo mezi „léky“. V některých případech – typicky u opioidů a amfetaminů, ale i u LSD a konopí – platí obojí zároveň. Není náhodou, že znovu ožívají příběhy, jak se herec Cary Grant v 50. letech dobrovolně podroboval „terapii“ LSD. Děje se tak právě ve chvíli, kdy se mikrodozing LSD vrací do hledáčku jako možná léčba těžkých depresí a poruch nálad.

Lidé si mohou vytvořit „závislost“ jak na lécích na předpis, tak na nelegálních drogách. Léky samy o sobě mohou mít negativní účinky (nemluvě o vedlejších účincích).

Rozdíl mezi „drogami“ a „léky“ je v zásadě výsledkem politických a medicínských rozhodnutí. A ta se v čase mění.

CO JE TO LÉK?

V nejširším slova smyslu může být léčivem jakákoli vnější látka, kterou podáváme za účelem zmírnění utrpení. Nemusí jít o průmyslově vyráběný produkt. To platí pro řadu přípravků na rostlinné bázi, i když nejsou na předpis. Typickým příkladem je aloe vera, která je dobře známá tím, že zklidňuje a hojí popáleniny.

Léky na předpis představují něco trochu jiného. Naznačují, že daná látka je natolik silná, že může při nesprávném užívání škodit, a proto ji je nutné dávkovat s mírou. Zároveň to znamená, že by se měla užívat pod dohledem lékaře. Ve většině zemí existuje státní systém „seznamů“ nebo „skupin“ těchto látek. Patří sem konopí, kokain, amfetaminy, heroin a opioidy, ale také další látky vyráběné v laboratoři pro konkrétní medicínské účely.

Takové chápání a definice se navíc v čase vyvíjejí. Konopí – přesněji řečeno kanabinoidy – čeká ve většině vyspělých zemí přeřazení do jiné kategorie. S výjimkou Německa a Uruguaye však konopí stále spadá do kategorie látek typu Schedule I prakticky ve všech ostatních státech.

CO JE TO DROGA?

Na rozdíl od toho je droga látka užívaná především pro zábavu a potěšení. Často s sebou nese i riziko škodlivých vedlejších účinků. Příkladem jsou nikotin a alkohol – obojí jsou drogy, ale zároveň legální. Konopí, kokain, heroin a další „drogy“ přitom zůstávají nelegální. Na opačném pólu však stojí státy, kde se přístup k tomuto tématu začíná zásadně měnit. Portugalsko je průkopníkem dekriminalizace rekreačního užívání všech drog.

Ještě větší zmatek vyvolává skutečnost, jak podobné chemické látky označujeme, prodáváme a zpřístupňujeme lidem. Například heroin je nelegální. Opioidní analgetika na předpis jsou však legální – a zároveň stojí v pozadí současné vlny závislosti na opioidech a „moderního heroinu“, stejně jako nárůstu předávkování.

ROZDÍL V ÚČELU

Kromě předepisování, nežádoucích účinků a dalších podobností existuje ještě jeden zásadní rozdíl mezi tím, co označujeme jako drogu a co jako lék. Lék se používá primárně k určitému léčebnému účelu. I proto je tak složité jasně vymezit užívání konopí. Když si „rekreační uživatel“ pravidelně zapaluje, dělá to skutečně jen pro zábavu? Nebo se – stejně jako řada dalších lidí – ve skutečnosti sám léčí s dosud nediagnostikovaným zdravotním problémem?

Rozdíly v účincích

Rozdíly v účincích mezi „drogami“ a „léky“ se také těžko přesně vymezují. U léčiv je sice zřejmým cílem nastartovat proces uzdravování. Zvlášť u psychických potíží ale vyvstává otázka: co přesně znamená „uzdravení“? Pokud je LSD pod odborným dohledem úspěšně používáno k léčbě chronické deprese, jde o lékařské využití drogy? Odpověď je bezpochyby ano.

To zároveň ukazuje, že „tripy“ a euforické stavy mohou ve skutečnosti sloužit k terapeutickým a léčebným účelům. Naopak zcela schválené léky, například antipsychotika používaná u schizofrenie, mohou způsobovat vážné nežádoucí účinky – třeba výrazné přibírání na váze.

Jaký z toho plyne závěr? Pokud jsou účinky v souhrnu pozitivní a přispívají ke zdraví a celkové pohodě člověka, můžeme mluvit o léku. To ale neznamená, že i léky nemohou mít negativní vedlejší účinky.

Jak léčivé přípravky na předpis, tak rekreační drogy mohou vyvolávat závislost. Rozdíl mezi „závislostí“ a pouhou léčebnou adherencí (dodržováním léčby) je pak další komplikované téma, které do debaty vstupuje. A obě tyto roviny se týkají jak užívání drog, tak léků na předpis.

Jaké drogy lze využít jako lék?

Mnohé takzvané „party drogy“ se v novém století znovu zkoumají kvůli svému možnému terapeutickému využití. Většina z nich je přitom známá už dlouho. Dnes se všechny ocitají pod drobnohledem a údajné „odpovědi“ na duševní onemocnění, závislosti a bolest se znovu kriticky přehodnocují.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis