Navozují lysohlávky stav „bdělého snu“?

Trip bývá často popisován jako „snový“ a uživatelé houbiček během něj mohou dostávat hluboké, symbolické vzkazy ze svého podvědomí. Mnoho lidí uvádí, že po tripu mají ještě několik dní mimořádně živé až téměř lucidní sny. Mushrooms dokonce někdy dokážou obnovit sny u pravidelných kuřáků konopí, kteří běžně trpí „bezsnovostí“. Na první pohled se tedy zdá, že mezi psilocybinem a snovým stavem existuje určitá souvislost.

ROZDÍLY MEZI TRIPOVÁNÍM A SNĚNÍM

Vizuální vjemy po malé dávce lysohlávek se nápadně podobají obrazům, které člověk zažívá během hypnagogie – přechodového stavu vědomí těsně před usnutím. V této fázi se mozek „uklidňuje“ po bdělém stavu a mohou se objevovat různé zrakové i sluchové jevy.

Při vyšších dávkách nastupují plně rozvinuté halucinace – jako by se odehrávaly přímo v místnosti kolem vás. Můžete ztratit pocit vlastního já a přehled o tom, kde se nacházíte. Při extrémních dávkách je možné zažít zcela pohlcující průlomovou zkušenost, během které se setkáváte s vědomými bytostmi a cestujete jinými realitami a dimenzemi. Tyto prožitky působí stejně skutečně a hmatatelně jako lucidní sen.

Lucidní snění je stav snu, ve kterém si snící plně uvědomuje, že sní, a často dokáže děj snu do značné míry řídit. Obvykle k němu dochází během fáze REM spánku – kdy míváme nejintenzivnější sny. Aby tohoto stavu dosáhl, musí si snící nejprve všimnout, že se nachází v realitě, která nedává smysl. Pak obvykle nastane jedna ze dvou možností – buď se probudí, nebo si uvědomí, že sní, a vstoupí do lucidního stavu.

PRVNÍ PODOBNOSTI: JEN NA POVRCHU

Zajímavé je, že jak snící člověk, tak člověk po požití hub se často ocitnou ve zvláštním stavu přijetí – to, co prožívají, působí z hlediska běžné logiky nesmyslně, ale zároveň to pro uživatele „působí“ naprosto skutečně. A tak je velmi snadné brát i ty nejpodivnější věci, které se dějí, jako něco úplně normálního. V lucidních snech navíc můžete do značné míry ovládat prostředí kolem sebe, ba dokonce dosahovat až nadpřirozených schopností. Často se říká, že lucidní snění lze využít k navození mimotělních zážitků.

Chceme‑li lépe porozumět souvislostem, musíme se na snění i psychedelické tripy dívat jako na specifické stavy vědomí. Pokud chápeme lucidní snění jako „bdělé snění“, pak psilocybin může nabízet jakýsi „bdělý sen“ – stav, v němž jsou dveře do podvědomí otevřené, ale člověk zůstává při vědomí, stále vnímá smyslové podněty z „reálného světa“.

Snění: prostě jenom DMT trip?

Co se tedy vlastně děje, když sníme? Dlouho se předpokládalo, že sny vznikají během REM spánku díky endogenní tvorbě DMT v šišince mozkové. DMT a šišinka jsou už od starověku spojovány se sněním, astrálním cestováním a okamžikem smrti.

Molekula DMT je svou strukturou velmi podobná molekule psilocinu – praktický rozdíl spočívá v tom, že psilocin je účinný po perorálním užití. Příroda to zařídila velmi šikovně – lysohlávky patří k málu látek podobných DMT, které jsou aktivní bez nutnosti nejprve užít inhibitor monoaminooxidázy. Pokud je tedy DMT „molekula snu“, dává smysl předpokládat, že psilocybin vyvolává podobný typ zážitků.

Po požití se molekula psilocybinu defosforyluje na perorálně účinný psilocin. Tato molekula se váže na 5-HT2A a 5-HT1 receptory podobně jako endogenní neurotransmiter serotonin.

POHLED VĚDY DO HLOUBKY

V roce 2014 proběhla na Imperial College London studie, během níž bylo 15 účastníkům aplikováno čisté psilocybinum a poté byli vyšetřeni v přístroji MRI. Výzkumníci zjistili, že psilocin v těle dobrovolníků utlumil činnost oblastí mozku spojených s vyššími kognitivními funkcemi a vnímáním vlastního já. To by mohlo vysvětlovat typický rozpad hranic a rozpuštění ega, které lidé zažívají při tripu na lysohlávkách.

Zaznamenali také zesílenou aktivitu v částech mozku spojených se základními emocemi (hipokampus a přední cingulární kůra). Tento vzorec mozkové činnosti je velmi podobný tomu, který pozorujeme u snících lidí – mozek jakoby „utlumí“ své vyšší myšlenkové procesy a přepne se do „primitivnějšího“ režimu.

Právě tady se začíná rýsovat souvislost. Zdá se, že houby navozují stav jakéhosi „bdělého snu“, ve kterém lze vědomě zkoumat podvědomí a získávat hlubší vhled. Možná by občasné užití psilocybinu mohlo dokonce pomáhat regulovat přirozené procesy v těle – včetně snění a spánku?

MAGICKÉ HOUBY A LIDÉ: VZTAH, KTERÝ SAHÁ ZA HRANICE SNŮ

Předpokládá se, že psilocybinové houby jedli už první prapředci člověka, když opouštěli džungli. Lysohlávky rostly ve velkém na travnatých pláních v trusu pasoucího se dobytka a hladové kmeny byly připravené vyzkoušet nový zdroj potravy. Terence McKenna předpokládal, že tito „zfetovaní opičáci“ si postupně osvojili jazyk, zemědělství, rané náboženské kulty a vytvořili první archaické kmenové společnosti. Psilocybinové houby jsou bytostně spojené s lidským metabolismem a McKennova myšlenka, že právě ony nastartovaly naši ranou duševní evoluci, podle nás stojí za pozornost.

Jisté je, že se používají minimálně po staletí. Pro Aztéky to byl teonanácatl – tělo bohů. Křesťanští kolonizátoři jejich užívání zakázali a od té doby vlády po celém světě jejich legální status přísně regulují – v mnoha ohledech jde o krok zpět, založený spíš na neinformovanosti než na poznání.

V posledních letech si však vědci znovu vydobyli právo zkoumat psilocybinové houby v kontrolovaných podmínkách – a to, co se dozvídáme, je ohromující. Psilocybinové houby jsou nesmírně účinné: rozpouštějí mentální hranice, oslabují ego a umožňují nám vstupovat do vizionářských stavů, jiných dimenzí i hluboko do vlastního nitra. Výzkum těchto hub přináší našemu druhu fascinující poznatky o vědomí a možná naznačuje i směr, kterým by se mohla ubírat další fáze lidské psychické evoluce.

Ať už je váš názor na houby jakýkoli, současný výzkum otevírá oblasti poznání, které by jinak zůstaly jen u filozofických debat. Na teoretické i experimentální úrovni přibývá důkazů, že houby nejen navozují stavy podobné bdělým snům, ale mohou nám také pomoci lépe fungovat v každodenním životě. Tyto houby mohou být našimi spojenci – a společně s nimi můžeme dokázat velké věci. Troufnete si snít?

Luke Sholl

Luke Sholl už více než deset let píše o konopí, wellness potenciálu kanabinoidů a pozitivním vlivu přírody. Spolupracuje s několika médii zaměřenými na kanabinoidy a publikuje různorodý digitální obsah podpořený hlubokými technickými znalostmi a pečlivým výzkumem.

Přečíst celý životopis