Psychedelika a buddhismus – jdou dohromady?

Na téma buddhismu a psychedelik vznikla celá řada pojednání. Důvod je zřejmý: mnoho lidí, zvlášť na Západě, se k tomuto myšlenkovému systému dostalo právě skrze psychedelické zážitky.

Buddhismus je svérázné náboženství, které se ze své podstaty poměrně obtížně vymezuje. Zrodil se v Indii z učení muže známého jako Gautama Buddha a má kořeny v druhém velkém indickém náboženství – hinduismu. Jde o způsob myšlení a života, jehož cílem je osvobodit člověka od nekonečného utrpení. Základní myšlenka? Skutečný klid, a možná i osvícení, lze nalézt teprve tehdy, když se vzdáme lpění na pomíjivých věcech. Z této premisy pak vyrůstá řada různých buddhistických škol a směrů.

O Buddhovi se předpokládá, že byl princem či jinak významným mužem v bohaté společnosti. Po vzdělaném dětství se odvrátil k asketickému způsobu života a později se stal učitelem. Už za svého života kolem sebe shromáždil mnoho následovníků, kteří pak jeho učení předávali dál napříč dějinami.

Meditací a soustředěním na přítomný okamžik mohou buddhisté „nacházet svou cestu“. Právě v této fázi někteří praktikující sahají po psychedelikách jako po klíči, který má prohloubit či otevřít jejich vnitřní prožitek.

Opravdu však užívání psychedelik odpovídá buddhistickému učení?

JSOU PSYCHEDELIKA „BRANOU“ K BUDDHISMU?

Na tuto myšlenku existuje celá řada pro i proti. Buddhismus varuje před spoléháním na vnější prostředky k dosažení osvícení. Stejně tak odmítá „dychtění“ po čemkoli – včetně touhy po náboženském prožitku nebo po droze, která by k němu měla otevřít dveře.

Nirvána je stav nejzazšího štěstí. Je to „místo“, kde se nekonečné cykly znovuzrození a utrpení zastavují. V některých výkladech jde o vrchol života, v jiných o okamžik, kdy se „já“ rozpouští a splývá s ostatními. A právě zde se do celé úvahy začínají promítat psychedelika – zejména LSD.

Jedním z hlavních účinků psychedelických látek je prožitek beze „sebe“, ztráta ega a pocit sounáležitosti. Právě v tomto pozměněném stavu začíná řada lidí své zkušenosti nahlížet prizmatem tohoto východního náboženství a filozofie.

POUŽÍVAL BUDDHA PSYCHEDELIKA?

To je zajímavá otázka. Je klidně možné, že někdy užil nějaké psychedelické látky. Užívání různých somatických drog bylo běžnou součástí náboženských tradic v daném regionu. Není tedy vyloučeno, že během své „hledající“ fáze zkoušel také psychedelika. Jakmile však svůj směr ustálil, zavedl zákaz užívání látek měnících vědomí.

A i kdyby – co z toho plyne? Buddha byl jen člověk, ne bůh. Pokud se k vlastnímu „osvícení“ nebo osobnímu Nirváně dopracujete pomocí psychedelického tripu, kdo má nakonec právo vás soudit?

PROČ SE O TOM ZNOVU TOLIK MLUVÍ?

Existuje hned několik důvodů, proč je tohle téma zrovna teď tak „v kurzu“. Prvním je jistý kulturní návrat ke kořenům. Myšlenky, o kterých je řeč, se do širšího povědomí dostaly už v době beatnické generace – a tahle éra se dnes v kulturní debatě znovu „recykluje“. Nespokojenost napříč společností i generacemi narůstá. A platí to prakticky všude.

Mileniálové hledají nové odpovědi. Generace boomers se zase obrací ke spiritualitě. Jedním z důsledků? Znovuobjevený zájem o východní náboženství. Druhý, s ním úzce propojený trend? Obrozený zájem jak o léčebná semena konopí, tak o psychedelické drogové látky pro lékařské účely. A to včetně léčby takzvaných „psychiatrických“ poruch, jako je deprese.

To pak mnohé vede k úvaze nad kombinací buddhismu a psychedelik – konkrétně lysohlávek a LSD. Ti, kdo podobné látky začleňují do svých duchovních praktik, často přebírají i celý související životní styl; do něj pak běžně patří i jóga.

Všímavost k přítomnému okamžiku, navzdory vnějším změnám, je jedním z nejaktuálnějších prvků buddhismu. Pustit minulost, žít tady a teď a méně lpět na sobě samém – tohle je představa, která dnešní generaci silně oslovuje, alespoň na teoretické rovině. A pokud pocit prozření usnadní psychedelické látky, proč ne? Zvlášť když pomohou dosáhnout i dalších cílů.

Postoj společnosti k drogám se tentokrát opravdu mění. Významnou roli v tom hraje legislativa i sociální sítě. A také rychle rostoucí vědecké poznání o tom, jak mozek a tělo reagují na působení psychoaktivních látek.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis