LSD 101: Základní přehled

LSD, známé pod pouličními názvy „acid“, „California sunshine“ nebo „blotter“ (a mnoha dalšími), je silné syntetické halucinogenikum. Jak ale LSD vůbec vzniklo a jak ovlivnilo kulturu i medicínu – a samozřejmě lidi, kteří ho užili? Níže se detailně podíváme na původ LSD a na to, jakou stopu po sobě tenhle „tripový“ fenomén zanechal.

JAK BYLO LSD OBJEVENO?

LSD byl objeven v roce 1938 náhodou švýcarským chemikem Albertem Hofmannem na farmaceuticko-chemickém oddělení společnosti Sandoz v Basileji. Hofmann se původně snažil syntetizovat stimulant centrální nervové soustavy, ale místo toho narazil na zcela novou látku. Zkoumal deriváty kyseliny lysergové, které vznikaly reakcí s různými činidly za vzniku odpovídajících amidů, anhydridů a esterů. Jedním z těchto derivátů byl dietylamid. V laboratoři dostala látka kódové označení LSD-25, protože šlo o pětadvacátou sloučeninu v řadě amidů kyseliny lysergové.

Protože se u nově objevené látky nezdálo, že by měla zjevné léčebné využití – navzdory „výraznému vzrušení“ zaznamenanému při pokusech na zvířatech – výzkum LSD byl na několik let odložen k ledu. Když Hofmann o pět let později látku znovu syntetizoval, aby na ní provedl další pokusy, omylem přes konečky prstů absorboval nepatrné množství a objevil její mimořádně silné psychedelické účinky.

Osudným dnem, kdy se Hofmann nevědomky stal prvním člověkem, který zažil trip po LSD, byl 19. duben 1943 – den, který dnes známe jako „Bicycle Day“. Proč právě ten název? První nástup účinků LSD Hofmann pocítil cestou z práce na kole, a moderní psychonauti proto tento výraz převzali, aby jeho zážitek a objev připomínali.

Účinky LSD

LSD působí na lidskou psychiku i tělo mnoha různými způsoby a může výrazně proměnit vnímání reality. Po užití LSD mohou lidé v závislosti na dávce zažívat halucinace a další vizuální i sluchové efekty. Patří mezi ně pozorování barevných vzorů a geometrických tvarů nebo celkový pocit, že svět kolem sebe vidí z úplně nové perspektivy. Často tak látka lidem umožní získat cenné vhledy do jejich osobního či duchovního života tím, že je přiměje přemýšlet o věcech jinak.

Nižší dávky LSD obvykle navozují pocity radosti, euforie a přívalu energie, což může vyústit v příjemný, snový zážitek s potenciálem určitého „osvícení“. U vyšších dávek to platí také, jejich účinek ale bývá podstatně silnější a hlubší. Jeden jediný intenzivní trip na LSD tak někdy stačí k tomu, aby člověku zásadně proměnil jeho pohled na svět i dříve pevně zakořeněná přesvědčení.

LSD však může zároveň vyvolat úzkost nebo vytáhnout na povrch traumatické vzpomínky, které jsou matoucí či velmi těžko zpracovatelné. Vizuální a sluchové změny navíc mohou být pro nepřipravené uživatele nebo v nepříjemném prostředí vyloženě děsivé. Tomuto stavu se říká „bad trip“. I když není sám o sobě smrtelný, může se živit vaší úzkostí a roztočit spirálu negativních pocitů. I proto je důležité vědět, do čeho člověk jde, ještě než se k užití LSD rozhodne.

SET A SETTING

Tím se dostáváme k velmi důležitému tématu setu a settingu. Průběh tripu nezávisí jen na dávce, ale také na prostředí a vašem duševním stavu. Pojem „set and setting“ zpopularizoval v 60. letech známý propagátor LSD Timothy Leary a označuje klíčové faktory: jak se cítíte, kde se nacházíte a s kým LSD užíváte. Set neboli vaše „nastavení mysli“ je obzvlášť zásadní – špatná nálada nebo nemoc mohou zážitek s LSD výrazně zhoršit. Protože LSD má tendenci zesilovat aktuální emoce, může negativní pocity ještě prohloubit. LSD tedy není párty droga a nebude „rozptylovat myšlenky“ tak, jak to dělají některé jiné látky. Protože zážitek s LSD může být doslova život měnící, je potřeba k němu přistupovat s respektem a pouštět se do něj jen tehdy, když jste na to skutečně připraveni.

Co se týče settingu, je důležité obklopit se lidmi, kterým důvěřujete. Ideálně by mezi nimi měl být i trip-sitter – střízlivý, zkušený člověk, který má s psychedeliky vlastní zkušenost a v případě potřeby vás může během tripu podpořit. Místo samotné zkušenosti by mělo být co nejklidnější, dál od hluku a davů lidí, s uklidňujícím okolím nebo předměty, které na vás působí příjemně.

Mýty o LSD

Téměř kolem každé nelegální látky koluje spousta mýtů, povídaček a často i čisté propagandy. U LSD tomu není jinak. Krátce po svém objevu bylo zavrženo oficiálními místy a následně silně démonizováno (veřejně i americkým prezidentem Nixonem), takže najít o LSD nepravdy není vůbec těžké.

Jedním z rozšířených mýtů je, že uživatelé LSD mohou zažívat takzvané „flashbacky“, kdy se z ničeho nic, klidně i po letech, znovu ocitnou v tripu. Fenomén flashbacků byl dlouhodobě zkoumán, ale neexistují přesvědčivé důkazy, které by jejich skutečnou existenci potvrzovaly. V současnosti se má za to, že většina lidí, kteří popisují flashbacky, ve skutečnosti prožívá záchvaty paniky, případně umocněné pocitem viny z dřívějšího užívání drog.

Další mýtus tvrdí, že zážitky po LSD jsou jen bezvýznamné iluze a halucinace. Novější výzkumy ale naznačují, že LSD není jen „tripování“. I když je vědecké zkoumání psychedelik stále v plenkách, pozitivní účinky LSD už byly pozorovány. Existují dokonce náznaky, že psychedelika jako LSD mohou mozek částečně „přeprogramovat“ nebo „resetovat“.

V jedné studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences anglický neuropsychofarmakolog profesor David J. Nutt uvádí: „Droga může být chápána jako obrácení stále užšího způsobu myšlení, který si vytváříme od dětství do dospělosti. Studie by mohla otevřít cestu k využití LSD a příbuzných látek v léčbě některých psychických poruch a pomoci vyvést mozek z myšlenkových vzorců typických pro depresi a závislost.“

I když tedy prožitek po LSD nemusí být „reálný“ v běžném slova smyslu, rozhodně to neznamená, že je bez významu. Mnoho lidí, kterým LSD zásadně změnilo život nebo poskytlo cenné vhledy, by s tím rozhodně nesouhlasilo.

Dopad LSD na společnost

Někteří lidé vnímají psychedelika jako LSD a další drogy, například konopí, jako látky, které užívají výhradně „alternativci“ – hippies nebo věční huliči. Jsou přesvědčeni, že těmto látkám nelze připsat žádný přínos pro „normální“ společnost, a démonizují je prostě z neznalosti. Ve skutečnosti však LSD a další drogy sehrály – a i nadále sehrávají – významnou roli v našem kulturním vývoji.

REKREAČNÍ UŽÍVÁNÍ LSD

Jen krátce po svém objevu upoutalo LSD pozornost psychiatrů a dalších lékařských odborníků. V raných letech se totiž předpokládalo, že by mohlo mít léčebný potenciál u psychických poruch, a někteří dokonce tvrdili, že jde o novou zázračnou látku, která by mohla lidstvu přinést mír a štěstí – stačilo by, aby ji začali užívat všichni.

Tohle profesionální nadšení ale nevydrželo dlouho a LSD se u lidí s rozhodovací pravomocí rychle dostalo do nemilosti. Popularitě drogy to však nijak nezabránilo – spíše naopak.

Na vlně protestů proti válce ve Vietnamu se v 60. letech v USA i velké části Západu zvedla mohutná kontrakultura. Výrazné osobnosti, především klinický psycholog z Harvardovy univerzity Timothy Leary a spisovatel Aldous Huxley, začaly otevřeně prosazovat užívání LSD a vyzdvihovaly jeho potenciální přínosy pro rozvoj lidstva. LSD sice světu nepřineslo všeobecný mír a trvalé štěstí, stalo se však drogou volby pro ty, kteří usilovali o duchovní růst a rozšiřování vlastního vědomí.

TERAPEUTICKÉ VYUŽITÍ LSD

Je pravda, že první roky výzkumu LSD nepřinesly na pohled nic zvlášť užitečného. Studie byly sporadické a účastníkům byla látka někdy podávána i bez jejich souhlasu – lidé prostě „tripovali“ a líčili své bizarní zážitky vědcům, kteří často ani neměli pořádnou pracovní hypotézu.

Po zákazu LSD se k němu navíc seriózní věda dostávala jen velmi těžko a začalo dlouhé „dobové zalednění“ výzkumu. To málo, co se dál zkoumalo, vycházelo buď z iniciativ rekreačních uživatelů, nebo šlo o neetické experimenty na lidech, kteří k nim nedali informovaný souhlas.

Dnes však zažívá seriózní výzkum účinků klasických psychedelik, jako je LSD a psilocybin, výraznou renesanci. Věda má konečně možnost zkoumat tyto látky bez někdejšího silného společenského stigmatu.

Nejnovější práce využívají psychedelika v rámci tzv. psychedelické terapie. Aktuální výzkumy naznačují, že psychedelika by mohla pomáhat lidem s obsedantně‑kompulzivní poruchou, posttraumatickou stresovou poruchou, závislostí na alkoholu, depresí či clusterovými bolestmi hlavy. Kromě LSD a psilocybinu vykazují slibný potenciál také další psychedelika, například DMT nebo meskalin. Na druhou stranu jsme pořád spíše na začátku. Protože LSD působí na každého člověka trochu jinak, zdaleka nemusí být vhodné pro všechny pacienty. V této nadějné oblasti právě probíhají kontrolované klinické studie.

Mikrodávkování

Microdosing je způsob užívání různých typů látek. V případě LSD jde o tak malé množství, že vyvolává jen takzvané „sub‑percepční účinky“ – tedy tak jemné, že je téměř nevnímáte. Maximálně můžete zaznamenat mírně zlepšenou náladu a vnitřní bdělost, ale neměli byste se cítit omámení ani „sjetí“. Lidé, kteří užívají mikrodávky LSD, mohou běžně fungovat a věnovat se každodenním povinnostem.

Novější studie naznačují, že microdosing by mohl být slibnou podpůrnou možností pro osoby trpící depresí a pro ty, kteří se snaží přestat kouřit cigarety. V pracovním prostředí se zároveň stále více lidí zmiňuje o tom, že jim LSD v mikrodávkách pomáhá s kreativitou, soustředěním a celkovou energií.

Jedna ze studií ukázala, že microdosing podporuje neurogenezi – růst nových neuronů v hippocampu. Právě růst neuronů v této oblasti mozku se spojuje se zlepšením kognitivních funkcí a pozornosti, nálady i hladiny energie.

Jinými slovy, užívání LSD může mít na mozek potenciálně příznivé dlouhodobé účinky.

LSD v populární kultuře

LSD neovlivnilo jen pár new age komunit v Laurel Canyonu. Ani zdaleka. Od chvíle, kdy se tato látka v 60. letech rozšířila, zanechala obrovskou stopu v umění, hudbě i celé populární kultuře.

Na LSD byli částečně napojeni i Beatles, což je patrné ze skladeb jako „Lucy in the Sky with Diamonds“. Kapela sice popírala, že by píseň byla přímo o LSD, ale spojit si tyto dvě věci je téměř nevyhnutelné. Stačí se podívat na psychedelickou estetiku jejich alb, která jasně dokládá, jak silně je zasáhl kulturní vliv psychedelik.

Mimo Beatles daly psychedelika vzniknout celému novému hudebnímu žánru: psychedelickému rocku. Pink Floyd, Jimi Hendrix, The Grateful Dead, Jefferson Airplane, Iron Butterfly a mnoho dalších ovlivnili celé generace posluchačů – a jejich vliv je cítit dodnes.

Psychedelika také vždy výrazně pronikala do výtvarného umění a filmu. Od „Underground Comix“ a Freak Brothers až po psychedelické plakáty autorů, jako jsou Rick Griffin, Victor Moscoso, Bonnie MacLean a další – vliv psychedelik je v těchto dílech všudypřítomný.

Mezi nejznámější psychedelické filmy patří 2001: Vesmírná odysea, Bezstarostná jízda, Yellow Submarine, ale i novější snímky jako Enter the Void, Requiem za sen, Suspiria nebo Strach a hnus v Las Vegas. Tyto filmy byly psychedeliky buď přímo inspirovány, nebo v nich drogy hrají zásadní roli v ději.

JAK UŽÍVAT LSD

LSD je velmi silné, často nepředvídatelné a dlouhodobě působící halucinogen, ke kterému je potřeba přistupovat s velkou opatrností, pokud se ho rozhodnete užít. Není to „party drogra“, kterou si člověk vezme jen proto, aby se dostal do lepší nálady.

Jak už bylo zmíněno, zásadní roli v průběhu a výsledku zážitku hrají takzvaný set a setting – tedy vaše vnitřní rozpoložení a vnější prostředí. Nechcete tripovat, když jste smutní, naštvaní nebo pod velkým stresem, a stejně tak byste si neměli brát LSD, pokud se necítíte v bezpečí, je vám nepříjemně nebo je atmosféra prostě špatná. Jeden jediný člověk, kterému nedůvěřujete, dokáže zkazit celý zážitek, proto je lepší být jen s lidmi, o kterých víte, že přinesou do sezení dobré vibrace.

Experimentovat s LSD na neznámých místech – například venku mezi lidmi, na festivalu apod. – by měli jen ti, kteří už mají s psychedeliky něco za sebou. Obecně, a zvlášť pokud s LSD začínáte, je nejrozumnější prožít trip v prostředí, které dobře znáte a kde se cítíte pohodlně.

Začněte vhodnou dávkou. Pokud jste úplní začátečníci, držte se zhruba 30–70µg – v tomto rozmezí navíc nejlépe využijete i možné dlouhodobé přínosy. Mezi jednotlivými tripy byste si měli dávat alespoň týdenní pauzu, abyste předešli vzniku tolerance. Když si nedopřejete aspoň 3–4 dny volna, budou k dosažení stejného účinku potřeba stále vyšší dávky. A po určité době na vás LSD může přestat účinkovat úplně.

Ještě jedna rada pro nováčky: vážně zvažte, že si k sobě vezmete takzvaného trip-sittera, tedy střízlivého „průvodce“. Často už jenom jeho přítomnost pomůže zabránit rozjezdu špatného tripu. Trip-sitter by měl být střízlivý a ideálně by měl mít zkušenosti s účinky LSD – nebo ještě lépe s psychedeliky obecně.

RIZIKA A NEBEZPEČÍ UŽÍVÁNÍ LSD

Existují při užívání LSD nějaká rizika nebo nebezpečí? LSD má obecně dobrou bezpečnostní pověst: samo o sobě nezpůsobuje známé fyzické vedlejší účinky a nevytváří klasickou fyzickou závislost. Riziko obvykle vzniká tehdy, když se LSD bere nezodpovědně nebo v nebezpečných podmínkách. Protože LSD výrazně mění vnímání skutečnosti, rozhodně byste neměli „tripovat“ při řízení auta ani při obsluze jakýchkoli strojů. Nezapomínejte, že LSD může silně zkreslit vaše vnímání i smysl pro realitu. Stejně tak se doporučuje vyhnout se během účinku LSD alkoholu a dalším drogám.

Myslete také na to, že LSD není pro každého. Lidé, kteří trpí úzkostmi, depresemi nebo mají jiné předchozí psychické potíže, by se jeho užívání měli raději vyhnout.

Další problém spočívá v tom, že LSD je (stále) nelegální, takže jeho shánění a držení s sebou nese vlastní právní rizika podle místních zákonů. A protože není možné ho jednoduše koupit legálně, často také nevíte, co přesně jste dostali, pokud si látku neotestujete (viz níže). Vždy tu proto existuje možnost, že zakoupený produkt není čisté LSD, ale je zcela nebo částečně nařezaný jinými, potenciálně nebezpečnými látkami.

Naštěstí vám s tím může pomoci Zamnesia. Svůj vzorek LSD můžete otestovat pomocí jednoduchého testu EZ Test LSD. Díky tomuto rychlému testu snadno zjistíte, zda váš produkt obsahuje LSD nebo jiné indoly, a získáte tak větší klid a jistotu.

EZ Test na LSD a další indoly

40

75,65 Kč

96,99 Kč

EZ Test na LSD a další indoly

(40)

75,65 Kč

96,99 Kč

Miguel Antonio Ordoñez

Miguel Ordoñez vystudoval masová média a komunikaci (AB Mass Media and Communications) a psaní se věnuje už více než 13 let. Od roku 2017 se specializuje na tvorbu obsahu o konopí. Díky systematickému, pečlivému studiu a vlastním zkušenostem si vybudoval hluboké a ucelené znalosti v této oblasti.

Přečíst celý životopis