Průvodce účinky LSD na mysl a tělo

Lysergamid, známý spíše pod zkratkou LSD (lysergic acid diethylamide) a hovorově jako „acid“, patří mezi nejznámější a zároveň nejlépe prozkoumané psychedelické látky. Působí už ve zcela zanedbatelných dávkách okolo 20 mikrogramů, kdy dokáže navodit výrazně pozměněné stavy vědomí a celou škálu psychedelických účinků. Plnohodnotný „trip“ na LSD může zahrnovat vizuální i sluchové halucinace a vést k pocitům blaženosti, hlubokým vhledům a duchovnímu prozření – ale může také vyvolat nepříjemné stavy, jako je úzkost.

Podívejme se blíže na historii LSD, jeho možné medicínské využití a účinky na mysl i tělo.

Stručná historie LSD

LSD bylo v roce 1938 objeveno vlastně náhodou švýcarským chemikem Albertem Hofmannem. V basilejských laboratořích Sandoz se pokoušel vyvinout látku stimulující krevní oběh, když poprvé syntetizoval LSD. O pět let později při opětovné syntéze nepatrné množství vstřebal přes konečky prstů – a následné účinky popsal jako snový stav s mimořádně živou představivostí.

Po objevu LSD se o tuto pozoruhodnou látku začali zajímat vědci z celého světa, včetně lékařů. Následovala řada experimentů, jejichž cílem bylo pochopit, jak LSD mění vědomí a vnímání reality.

Zájem ale nezůstal jen v akademickém prostředí. Psychiatré začali LSD užívat i rekreačně a sdíleli ho se svými blízkými. Na počátku 60. let pak experimenty Dr. Timothyho Learyho na Harvardově univerzitě přiblížily LSD široké veřejnosti. Postupně se však v hlavním proudu začal z psychedelika a jeho zastánců stávat nepřítel, což vyvrcholilo tím, že prezident Nixon označil Learyho za „nejnebezpečnějšího muže Ameriky“.

Přesto se z LSD stala vlajková droga rodící se kontrakultury, kterou poháněly protiestablishmentové nálady spojené zejména s válkou ve Vietnamu. Zastánci LSD ho oslavovali jako zázračnou látku, která dokáže lidi osvobodit od společenských pout, podpořit duchovní růst a přiblížit je k „pravému smyslu existence“.

Dnes je LSD – podobně jako další psychedelika, například lysohlávky – stále oblíbené mezi psychonauty. Zároveň však zůstává látkou zařazenou do kategorie Schedule I, tedy mezi nejpřísněji trestané substance s „vysokým potenciálem zneužívání“ a „bez uznaného medicínského využití“. V posledních letech ale přibývá důkazů, že psychedelika jako LSD mohou mít reálný terapeutický přínos.

Jak LSD vlastně působí?

Přestože přesný mechanismus účinku LSD ještě není zcela objasněn, víme, že se váže na serotoninové (5‑HT) receptory v mozku. Serotonin je přirozeně se vyskytující neurotransmiter, který se podílí na regulaci nálady, chuti k jídlu, sexuálního chování a mnoha dalších procesů. Serotoninové receptory byly navíc nalezeny i v oblastech mozku zodpovědných za učení. Nedostatek serotoninu nebo porucha serotonergního systému se často objevuje u lidí s chronickou depresí.

Pokud jde o účinky LSD, klíčové u serotoninu je, že ovlivňuje způsob, jakým mozek zpracovává informace, pravděpodobně tím, že mění elektrickou aktivitu neuronů. To částečně vysvětluje, proč po užití LSD dochází k vizuálním a sluchovým halucinacím a jak může droga ovlivnit a dokonce zostřit smysly, jako je chuť a hmat.

Po požití se LSD rychle vstřebává v trávicím traktu, odkud se dostává do jater, kde se částečně metabolizuje. Následně přechází do krevního oběhu a nakonec se váže na serotoninové receptory v mozku. K vrcholu LSD tripu může dojít po několika hodinách a psychedelické účinky mohou v závislosti na dávce trvat až 12 hodin. Zbytek látky pak tělo během několika následujících dnů přirozeně vyloučí.

Účinky LSD

LSD může vyvolat širokou škálu účinků na tělo i psychiku. Ty se obvykle dělí do několika skupin: fyzické účinky, vizuální a sluchové účinky, kognitivní, multisenzorické, transpersonální a kombinované účinky. Mějte však na paměti, že níže uvedené informace vycházejí z osobních zkušeností uživatelů. Jen zřídka se projeví všechny tyto účinky najednou. Trip se liší člověk od člověka i zkušenost od zkušenosti a jeho intenzita závisí mimo jiné na užité dávce.

FYZICKÉ ÚČINKY

Mezi fyzické účinky LSD patří stimulační efekt, který se projevuje změnami tělesné teploty, krevního tlaku a srdeční frekvence. Uživatelům se mohou rozšířit zorničky a mohou cítit nával tepla po celém těle. Někdy mají pocit, že se jim zostřil zrak, hmat nebo čich. LSD může rovněž ovlivnit chuť k jídlu a vyvolat dehydrataci, pocení či nevolnost.

VIZUÁLNÍ A SLUCHOVÉ ÚČINKY

Vizuální a sluchové účinky, které se mohou při LSD objevit, lze rozdělit do několika skupin: zesílení vjemů, zkreslení, geometrie a halucinace.

Zesílení vjemů nastává, když LSD dočasně zostří naše smysly. Typicky jde o jasnější a sytější barvy, ostřejší nebo větší obraz (tzv. „zvětšení“) a citlivější sluch.

Do zkreslení spadají různé vizuální jevy, jako jsou světelné stopy za pohybujícími se objekty, přetrvávající obrazy, proměnlivé barvy a tvary, měnící se textury a vzory.

Uživatelé LSD často vnímají geometrické tvary a kaleidoskopické obrazce. Ty se liší složitostí i strukturou, mohou být výrazně barevné nebo tlumené, působit „přírodně“ či uměle a mohou být statické i v neustálém pohybu.

Další součástí LSD výletu jsou halucinace, které mohou být vnitřní nebo vnější. Uživatel může vnímat bytosti či krajiny nebo mít pocit, že se dívá na svět z úplně jiné perspektivy. Vnitřní halucinace probíhají v představě v prostředí, které v realitě neexistuje, a objevují se typicky se zavřenýma očima. Vnější halucinace se naopak zdají být součástí okolního prostředí, jako by byly skutečné. Kromě zrakových halucinací se mohou vyskytnout i sluchové — například když člověk zaslechne, že na něj někdo volá jménem, přestože nikdo nic neřekl.

KOGNITIVNÍ ÚČINKY

Tyto účinky mění způsob, jakým přemýšlíme a jak vnímáme realitu. Může dojít ke zlepšení soustředění na úkoly, ostřejším analytickým schopnostem, zrychlenému toku myšlenek, nárůstu kreativity a paměti, zesílenému prožívání emocí a empatie, pocitům déjà vu či zvýšenému libidu, ale také k méně příjemným stavům, jako je úzkost a paranoia.

MULTISENZORICKÉ ÚČINKY

LSD může někdy vyvolat synestézii – zvláštní stav, kdy se navzájem prolínají smysly, které spolu běžně nesouvisí. Pod vlivem LSD tak může člověk „slyšet“ barvy nebo „vidět“ zvuky.

TRANSPERSONÁLNÍ ÚČINKY

Lidé, kteří užili LSD, často popisují, že jim tato látka pomohla s existenciálním sebepoznáním a přinesla pocit jednoty, duchovního růstu a vzájemného propojení se světem. Někdy může mít LSD na člověka tak silný dopad, že zásadně přehodnotí své dřívější postoje a přesvědčení, protože se mu v tomto stavu odhalí jako nedostatečné nebo mylné. Poznatky a vhledy získané během zkušenosti s LSD pak mohou ovlivňovat život člověka ještě mnoho let po skončení tripu.

Dlouhodobé účinky LSD

LSD má už dlouho pověst drogy spojené s kontrakulturou – prostředku, jak se vymanit z omezení společnosti a zkoumat nové obzory, ať už jde o vlastní nitro, nebo o samotnou realitu. Už v počátcích na sebe LSD upoutalo pozornost progresivních psychoterapeutů, kteří v něm viděli silný nástroj nejen pro řešení individuálních potíží, ale potenciálně i širších společenských problémů. Dnes nové poznatky naznačují, že psychedelika, jako je LSD, mohou skutečně zlepšovat naši psychickou pohodu.

V roce 2016 proběhla studie na Imperial College London, ve které 20 zdravých účastníků dostalo dávku 75 µg LSD, což se považuje za nízké až střední množství. Následně absolvovali sérii osobnostních testů a testů optimismu. Výsledky, zveřejněné v časopise Cambridge University Journals, ukázaly nárůst optimismu a otevřenosti, aniž by došlo ke zvýšení bludného myšlení.

LSD může zlepšit jazykové schopnosti

V téže roce proběhla další studie s názvem „Semantic activation in LSD: Evidence from picture naming“^[2], která se zaměřila na vztah mezi LSD a jazykem. Deseti účastníkům a kontrolní skupině s placebem byla podána střední dávka LSD a jejich úkolem bylo pojmenovávat sérii obrázků. Během experimentu se ukázalo, že látka nezpomaluje reakční čas, ale výrazně ovlivňuje přesnost a opravování chyb. Tyto změny „odpovídaly zvýšenému rozšíření sémantické aktivace“, což podle autorů studie naznačuje „entropický“ účinek LSD na mysl.

Zdá se, že LSD aktivuje sémantické sítě v mozku a mění způsob, jakým jsou nápady a slova vzájemně uspořádané. Praktickým příkladem je situace, kdy člověk vidí nějaký obraz a vynoří se mu více slov z téže významové „rodiny“. Tyto poznatky jsou důležité jak pro neurobiologické pochopení aktivace sémantických sítí, tak pro možné využití LSD v psychedelické psychoterapii. V jejím kontextu by vliv LSD na jazyk mohl usnadnit přístup k velmi vzdáleným pojmům prostřednictvím kaskády asociací. Stejně tak nám může pomoci lépe porozumět automatickým procesům, které stojí za tím, jak své myšlenky převádíme do slov.

LSD A FLASHBACKY

Někteří uživatelé LSD, zvlášť ti, kteří s ním experimentovali v mládí, popisují takzvané „acid flashbacky“ – náhlé a nečekané okamžiky, kdy mají pocit, jako by znovu tripovali, ačkoli LSD nebrali už celé roky.

Jestli ale LSD skutečně vyvolává tyto flashbacky tak, jak je někteří líčí, je předmětem diskuse. Pokud k tomu opravdu dochází, mluví se o jevu zvaném Hallucinogen Persisting Perception Disorder (HPPD), který je mimořádně vzácný.

Někteří odborníci se domnívají, že vnímané „LSD flashbacky“ mohou být ve skutečnosti projevem úzkosti, kterou si lidé zpětně spojují se svou dřívější zkušeností s drogami. Dnes se tak často má za to, že LSD flashbacky jsou spíše městským mýtem.

V jedné studii z roku 2002 navíc psychiatr John Halpern dospěl k závěru, že předchozí výzkumy nedostatečně ověřily, zda hlášené příznaky HPPD nesouvisely spíše s jinými faktory, například užíváním dalších drog nebo neurologickými či psychickými poruchami.

Lékařské využití LSD

V posledních letech se psychedelika začínají čím dál častěji objevovat v experimentálních lékařských studiích jako možná léčba celé řady onemocnění. Důvodů je víc – mimo jiné rostoucí přijetí dříve démonizovaných látek, jako je konopí a psilocybin. Akademická sféra i běžná medicína jsou dnes mnohem otevřenější, což umožnilo provádět studie s LSD a dalšími psychedeliky bez předchozích předsudků.

V roce 2008 obnovila FDA výzkum LSD u pacientů v terminálním stadiu onemocnění a studie z roku 2012 zkoumala schopnost LSD pomáhat lidem závislým na alkoholu zvládat závislost a abstinenční příznaky, což vedlo k dalším klinickým zkouškám této látky.

LSD MŮŽE POMÁHAT V BOJI S DEPRESÍ

Studie zveřejněná v časopise Journal of Psychopharmacology naznačuje, že LSD by mohlo potenciálně pomáhat v boji s depresí. Tým z University of Dundee přizval dobrovolníky, z nichž jedna skupina dostala LSD a druhá placebo. Vědci se zaměřili na jazykové struktury označované jako „theta role“, které ukazují na tzv. mentální cestování časem – tedy myšlenkové přesuny do minulosti i budoucnosti. Ukázalo se, že dobrovolníci pod vlivem LSD se k minulým událostem vraceli v řeči méně často než ti, kteří dostali placebo. To je zajímavé, protože „mentální cestování časem“ – nadměrné přemítání o minulosti a úzkostné obavy z budoucnosti – patří mezi klíčové faktory přispívající k rozvoji deprese.

MIKRODÁVKOVÁNÍ LSD

Microdosing znamená užívání velmi malých dávek psychedelik – tak malých, že se nedostaví klasický trip, ale pouze jemné „sub‑percepční“ účinky, které mohou nepatrně podpořit běžné fungování. Mikro­dávka bývá zpravidla zhruba desetinou běžné dávky. Lidé, kteří microdosing LSD praktikují, často uvádějí zvýšenou kreativitu a další pozitivní účinky na mysl.

Možný přínos LSD pro zlepšení mentálních schopností a učení se zkoumá už od 60. let. V jednom z pokusů dostala skupina odborníků malé dávky LSD před řešením náročných úkolů z jejich vlastních oborů. Díky LSD se jim podařilo najít zásadní řešení problémů, se kterými si předtím lámali hlavu celé měsíce – například „matematickou větu pro obvody s NOR hradly, konceptuální model fotonu, zařízení pro řízení svazku lineárního elektronového urychlovače“ a další složité úlohy.

Dnes je microdosing LSD i lysohlávek rozšířený mezi profesionály v Silicon Valley a obecně všude tam, kde se ve velkém soustředí umělci a inovátoři.

JAKÁ RIZIKA LSD PŘINÁŠÍ?

Ve srovnání s mnoha jinými látkami má LSD poměrně příznivý bezpečnostní profil a samo o sobě nevytváří fyzickou závislost. Většina rizik spojených s užíváním LSD proto nesouvisí tolik s látkou samotnou, ale spíše s nezodpovědným chováním – například řízením pod vlivem.

Zároveň ale platí, že kvůli silným účinkům na psychiku nejsou psychedelika pro každého. Rozhodně nejde o typické „party drogy“. Psychedelika zvýrazňují aktuální duševní stav člověka – a to může dopadnout oběma směry. Pokud někdo nastupuje na trip obklopený negativními emocemi, je mnohem pravděpodobnější „špatný trip“ provázený úzkostí, paranoiou a celkovým neklidem. Lidé se sklonem k psychóze či paranoie a především ti s duševními onemocněními, jako je schizofrenie, by LSD neměli užívat vůbec.

Věnujte pozornost „setu“, tedy svému vnitřnímu rozpoložení, a také „settingu“, tedy prostředí, ve kterém psychedelikum užíváte – obojí má zásadní vliv na průběh celé zkušenosti. Zajistěte si také přítomnost zkušeného (a střízlivého!) trip-sittera, který vás v případě komplikací dokáže uklidnit a podpořit. Když LSD přistoupíte zodpovědně a s rozmyslem, můžete z něj vytěžit maximum a zároveň výrazně snížit možná rizika.

Miguel Antonio Ordoñez

Miguel Ordoñez vystudoval masová média a komunikaci (AB Mass Media and Communications) a psaní se věnuje už více než 13 let. Od roku 2017 se specializuje na tvorbu obsahu o konopí. Díky systematickému, pečlivému studiu a vlastním zkušenostem si vybudoval hluboké a ucelené znalosti v této oblasti.

Přečíst celý životopis