LSD vs. LSA – Jaký je rozdíl

Miguel Antonio Ordoñez

Nezávislý novinář zaměřený na konopí

Miguel Antonio Ordoñez

Naposledy aktualizováno: 13 Leden 2021

Nechte AI vysvětlit tuto stránku

Vyberte svůj oblíbený nástroj AI pro rychlé shrnutí.

ChatGPT

Perplexity

Claude

LSD a LSA si nejsou podobné jen názvem – chemicky jsou to skutečně blízcí „bratři“. LSA je přírodní protějšek syntetického LSD a jejich strukturální podobnost byla tak výrazná, že samotného Alberta Hofmanna, objevitele LSD, doslova ohromila.

LSA je prekurzorem LSD. V chemii se prekurzorem rozumí látka, která se účastní reakce vedoucí ke vzniku jiné sloučeniny. Jinak řečeno: dřív než je z látky LSD, je v určité fázi jeho vzniku právě LSA. Z tohoto pohledu můžeme LSD chápat jako „vypilovanější“, laboratorně zdokonalenou formu LSA.

V tom také spočívá jejich hlavní podobnost – ve sdílené chemické kostře. LSA (d-lysergamid, d-lysergic acid amide), známý také jako ergine, obsahuje lysergovou kyselinu, tedy stejný základ, ze kterého je vystavěno i LSD. Tím však shoda do značné míry končí a obě látky se v mnoha ohledech chovají odlišně.

Přírodní vs. syntetické

LSA se v přírodě vyskytuje volně v lesích po celém světě, zatímco LSD je výsledkem složité laboratorní syntézy. Nejčastěji se LSA nachází v semenech liány Hawaiian Baby Woodrose, stejně jako v semenech povíjnice (Morning Glory) a celé řady dalších rostlin. Semena se často žvýkají, aby se z nich uvolnilo obsažené LSA.

Semena Morning Glory mají za sebou dlouhou historii rituálního využití u mexických kmenů. Tradičně se semena s obsahem LSA po staletí používala k navázání kontaktu s božstvy.

Podobná struktura, ale odlišné účinky

Právě proslulý vědec Albert Hofmann, objevitel LSD, jako první izoloval a identifikoval LSA ze vzorků semen, které obdržel z Jižní Ameriky. Přestože byly jejich psychoaktivní účinky mezi místními už dlouho známé, až Hofmannovo oddělení jednotlivých alkaloidů ukázalo, že aktivní látkou je skutečně LSA. Do té doby se mělo za to, že LSA se nachází pouze v houbě paličkovice nachové (Claviceps purpurea).

Rozdíl mezi LSD a LSA přitom spočívá v jemné strukturní odchylce molekul – ale právě ta je rozhodující. Podobně jako jsou si z chemického hlediska blízké serotonin a psilocybin, jejich farmakologické působení se výrazně liší. Stejně tak jsou LSA i LSD psychedelika, avšak jejich účinky se od sebe diametrálně liší. Psychedelický stav po kvalitním LSD bývá charakterizován jasnou, „krystalickou“ mentální energií.

LSA se naproti tomu obvykle užívá spolu se všemi alkaloidy obsaženými v semenech, kterých může být celá řada. Není proto neobvyklé zažít nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo nadýmání. Ačkoliv tyto projevy nelze jednoznačně připsat samotnému LSA, je zřejmé, že fyzická zátěž spojená s LSA je mnohem výraznější než u LSD. Často se objevují sedativní, ospalé a snové pocity. Ve svých prvních samostatných experimentech s LSA Hofmann popisoval ospalost a stav, jako by byl uveden do snového světa.

Žádná náhrada za LSD

I když mají semena s obsahem LSA za sebou dlouhou historii entheogenního a rituálního využití, v žádném případě nepředstavují skutečnou náhradu LSD. Obě molekuly jsou si po chemické stránce blízké a LSA rozhodně dokáže vyvolat hluboké změny vědomí. Průzračnou ostrost, energii a povznášející účinek LSD však vyrovnat nedokáže – LSA spíše navozuje lehce utlumený, snový trans.