Konečný průvodce kognitivními účinky psychedelik

Luke Sholl

Zkušený konopný novinář a CBD expert

Luke Sholl

Naposledy aktualizováno: 14 Září 2020

Nechte AI vysvětlit tuto stránku

Vyberte svůj oblíbený nástroj AI pro rychlé shrnutí.

ChatGPT

Perplexity

Claude

Psychedelické látky mohou vyvolávat celou řadu účinků – od halucinací a vizuálních změn až po subjektivní zesílení smyslů, pocitů a emocí. Jednou z klíčových součástí „tripu“ jsou i kognitivní účinky, kdy psychedelikum mění nebo doplňuje obsah našeho myšlení – tedy samotný proces, jakým získáváme vědomosti a porozumění.

Proč má smysl rozumět tomu, co se při užití psychedelik v mysli odehrává? Kromě čistě vědeckého zájmu o jejich působení na mozek z toho plyne i praktický přínos pro psychonauty: dobře připravený trip, kdy víte, co zhruba očekávat, bývá zpravidla i příjemnější. Podívejme se tedy blíže na to, jak psychedelika ovlivňují naši mysl.

Kognitivní účinky psychedelik: Různé stavy vědomí

Způsoby, jakými psychedelika ovlivňují naše myšlení, prožívání a chápání světa, lze rozdělit do několika kognitivních stavů:

• Transpersonální účinky (například duchovní prohloubení, změna vnímání vlastní identity, jiné chápání vědomí, pocit věčnosti apod.)
• Psychologické účinky (déjà vu, derealizace, bludy, depersonalizace, paranoia atd.).
• Nové kognitivní stavy, jako je zkreslení času, euforie, dezorientace, myšlenkové smyčky a další.
• Kognitivní posílení a kognitivní útlum

Kognitivní posílení i útlum se mohou projevovat v řadě podob, kterým se podrobněji věnujeme níže:

KOGNITIVNÍ POSÍLENÍ

Kognitivní vylepšení se projevují zesílením běžných duševních procesů, jako je paměť, soustředění a tvořivost, které nastává pod vlivem psychedelik.

  POSÍLENÍ KREATIVITY

Psychedelika mohou podpořit naši tvořivost. Umožňují nám přicházet s novými nápady a nahlížet věci neobvyklým, často velmi hlubokým způsobem. To se hodí umělcům, spisovatelům či hudebníkům při hledání inspirace, ale i komukoli, kdo potřebuje kreativní vzpruhu. Stojí za zmínku, že účinky psychedelik podporující kreativitu se podle všeho neprojevují jen během samotného tripu, ale přetrvávají i po skončení zážitku. Zvýšená tvořivost navíc často kráčí ruku v ruce s větší motivací, lepší schopností analýzy, menší osobní zaujatostí a zrychleným tokem myšlenek.

  EMOČNÍ PROHLUBENÍ

Psychedelika dokážou výrazně zesílit aktuální emocionální rozpoložení člověka. Na rozdíl od situací, kdy navozují zcela nové pocity, jako je euforie nebo paranoia, zde mluvíme o prohloubení toho, co už uvnitř sebe cítíte. To samozřejmě může fungovat oběma směry: pokud jste naladěni pozitivně, cítíte se dobře, bez strachu a bez potlačených emocí, je velká šance, že psychedelický výlet bude příjemný.

Na druhou stranu ale tyto látky mohou stejně tak zesílit i negativní pocity místo toho, aby je potlačily, a tím zvýšit pravděpodobnost nepříjemného zážitku – takzvaného „bad tripu“. Proto je zásadní předem myslet na set (vnitřní nastavení) a setting (prostředí a lidé kolem vás), než se do tripu pustíte.

  ZVÝŠENÉ SOUSTŘEDĚNÍ

Psychedelika mohou také posílit naši schopnost plně se zaměřit na jedno téma a ostatní vjemy víc „odfiltrovat“. Díky tomuto zostřenému soustředění zvládáme monotónní nebo dlouhotrvající úkoly efektivněji. Soustředění může být někdy tak intenzivní, že zapomenete na jídlo, pití i spánek – je proto důležité to mít na paměti.

Zároveň ale platí, že v závislosti na konkrétním psychedeliku a dávce se tento „boost“ koncentrace může zvrhnout v upnutost na drobnosti nebo v zásadě bezvýznamné činnosti, místo aby se pozornost věnovala opravdu důležitým věcem. Jak už zaznělo v odstavci o emocionálním posílení, účinky psychedelik na soustředění pravděpodobně stojí i za zvýšenou motivací, silnějším mentálním „nakopnutím“ a zrychleným tokem myšlenek v dnech a týdnech po výletu.

  BDĚLOST

Psychedelické látky nám mohou pomoci zůstat bdělí a vnímaví, a zároveň snižují subjektivní potřebu spánku. Zajímavé je, že ve skutečnosti nezvyšují fyzickou hladinu energie, ale spíše navozují pocit větší svěžesti a odpočinutí. Obvykle platí, že pokud je člověk před užitím psychedelik jen mírně unavený, látka často „smaže“ pocit nutnosti jít spát. U lidí, kteří jsou však výrazně nevyspalí nebo naprosto vyčerpaní, se tento účinek nemusí dostavit.

  POSÍLENÍ MOTIVACE

Psychedelika mohou zvýšit naši chuť být produktivní, plnit úkoly a dosahovat cílů. Podobně jako u zlepšení soustředění to znamená, že se dokážeme pustit i do činností, do kterých bychom se za běžných okolností příliš nehrnuli. Něco, co dříve působilo složitě nebo nudně, se může stát příjemnějším, nebo to alespoň zvládneme udělat rychleji a efektivněji.

Tento účinek souvisí s více navazujícími efekty, jako je větší bdělost, lepší nálada a ústup úzkosti či jiných vnitřních zábran.

KOGNITIVNÍ POTLAČENÍ

Psychedelika mohou naši kognici také tlumit. Níže uvádíme některé typické formy kognitivního útlumu, které se mohou objevit pod vlivem halucinogenních látek:

  ZMATENÍ

Zmatek je stav, kdy člověk nedokáže myslet jasně a souvisle – má potíže pochopit situace a pojmy, které by mu za střízlivého stavu nedělaly žádný problém. Možné zmatení po užití psychedelické látky se může výrazně prohloubit, pokud člověk danou drogu nezná, nebo se nachází v prostředí, na které není zvyklý.

Stejně jako u dalších kognitivních účinků může zmatek doprovázet řada souvisejících stavů, například bludy, delirium či potlačení paměti. Tyto faktory pak mohou zmatenost a neschopnost porozumět tomu, co se děje, ještě více umocnit.

  POTLAČENÍ ŘEČI A JAZYKA

Mezi možnými účinky psychedelik se může objevit afázie, tedy zhoršené porozumění řeči – nebo i její dočasná úplná ztráta. To znamená, že člověk po užití psychedelika může na určitou dobu ztratit schopnost převádět své myšlenky do slov, případně nerozumí tomu, co říkají ostatní. Tyto dvě složky se ale nemusí objevit současně. Může se stát, že dotyčný není schopen mluvit, ale ostatním rozumí bez problémů – nebo naopak.

Jak silně psychedelika potlačují jazykové funkce, závisí mimo jiné na dávce a konkrétní látce. Při nižších dávkách bývají příznaky mírné a objevují se spíše přechodně. Někdy člověk přesně ví, co chce říct, ale nedokáže to vyslovit. V jiných případech může být během účinku látky téměř úplně vyřazena veškerá jazyková funkce – jak porozumění, tak vyjadřování. Potlačení jazyka často doprovázejí i další projevy, jako je zpomalené myšlení a/nebo oslabení analytických schopností.

  POTLAČENÍ OSOBNÍCH PŘEDSUDKŮ

Psychedelika mohou vyvolat tzv. potlačení osobních předsudků – tedy snížení či dočasné vymizení osobních nebo kulturních preferencí, zaujatosti a hodnotících filtrů. Lidé hledající nové vhledy mohou z tohoto jevu těžit, protože jim umožňuje uvědomit si, že jejich zažité myšlenky a názory, a možná dokonce i celá osobnost, nejsou odrazem objektivní pravdy, ale spíše výsledkem subjektivních postojů. Když tyto filtry během psychedelického prožitku konečně spadnou, může to vést k novým vhledům a perspektivám, které často přetrvávají i dlouho po skončení samotné zkušenosti.

Potlačení osobních předsudků se může objevit i společně s kognitivním posílením, například ve schopnosti soustředění, a s dalšími typy útlumu, jako je potlačení paměti nebo jazyka.

  POTLAČENÍ PAMĚTI

Psychedelické látky mohou narušit schopnost člověka udržet si funkční krátkodobou i dlouhodobou paměť. Míra potlačení paměti obvykle závisí na dávce a může se projevovat v různých intenzitách. Nízké dávky některých psychedelik – včetně LSD nebo lysohlávek – mohou způsobit jen částečné potlačení krátkodobé paměti. S rostoucí dávkou se tento efekt může vyvinout až v téměř úplné potlačení krátkodobé i dlouhodobé paměti. Dotyčný může být dočasně neschopen vybavit si konkrétní detaily o aktuální situaci i o událostech, které jí předcházely. Tento stav často zesilují další účinky, jako je zmatenost, dezorientace, myšlenkové smyčky nebo pocit úplné ztráty kontroly.

Pokud dojde k úplnému potlačení dlouhodobé paměti (obvykle doprovázenému selháním paměti krátkodobé), může být člověk zcela neschopen vybavit si i ty nejzákladnější informace, například své jméno. Může dočasně ztratit schopnost čemukoli rozumět, včetně samotných pojmů času a existence. Všechny mentální asociace se mohou rozpadnout, včetně významů a osobních preferencí vztahujících se k okolnímu světu.

  SMRT EGA

Smrt ega, tedy nejvyšší stupeň potlačení paměti, představuje ztrátu jakékoli schopnosti chápat informace spojené s vlastním já a identitou. Jde o hluboký prožitek úplné nepřítomnosti ("smrti") ega, kdy člověk přestává vnímat sebe sama jako pozorovatele světa a cítí se spíš jako neoddělitelná součást vesmíru.

Název může být trochu zavádějící – smrt ega neznamená, že se úplně zastaví všechny duševní procesy. Podle některých lidí, kteří ji zažili, spíše mizí neustálý pocit „já jsem ten, kdo myslí“. Díky tomu lze smyslové vjemy zpracovávat v jejich nejčistší podobě, z neutrálnější perspektivy, nezatížené předsudky, vzpomínkami a dřívějšími zkušenostmi. Smrt ega bývá často provázena dalšími jevy, jako je pocit jednoty a duchovního prohloubení.

CO SE DĚJE V NAŠEM MOZKU, KDYŽ UŽIJEME PSYCHEDELIKA?

Co se ve skutečnosti děje v mozku, když si vezmeme psychedelika? Klasické halucinogeny, jako je DMT, LSD nebo magic mushrooms (tzv. serotonergní halucinogeny), mění naše vnímání především tím, že působí na efekty zprostředkované serotoninovými (5-HT) receptory v mozku. Serotonin je často spojován s pocity pohody a štěstí, ve skutečnosti má ale velmi komplexní úlohu – podílí se na kognici, odměně, učení, paměti a celé řadě dalších fyziologických procesů.

Většina kognitivních účinků psychedelik se odehrává v prefrontální kůře, části mozku zodpovědné za náladu, vnímání a myšlení. Psychedelika však mohou ovlivňovat i další oblasti mozku, například ty, které řídí bdělost a reakci na stres.

Studie zveřejněná v roce 2012 naznačuje, že jedna z psychedelických látek, N,N-dimethyltryptamin (DMT), se přirozeně vyskytuje i v lidském mozku. To badatele vedlo k úvaze, že endogenní DMT může hrát roli při jedinečných stavech vědomí, které se objevují během zážitků blízké smrti či mystických zkušeností.

Novější výzkum na nervových buňkách a laboratorních zvířatech ukazuje, že psychedelika podporují strukturální i funkční neuroplasticitu – tedy schopnost mozku měnit se a přizpůsobovat v reakci na podněty a změny. Pokud se tyto poznatky potvrdí i u lidí, mohlo by to výrazně rozšířit možnosti využití psychedelických látek při léčbě některých poruch nálady, například úzkosti nebo deprese.

Podle vědců by psychedelika mohla pomáhat opravovat poškozené oblasti v mozku. Studie z roku 2018 zjistila, že psychedelika zvyšují počet větvení a dendritických trnů na neuronech a také množství synapsí, tedy spojů mezi jednotlivými nervovými buňkami.

KAŽDÝ PSYCHEDELICKÝ ZÁŽITEK JE JINÝ

Na závěr našeho průvodce o (některých) kognitivních účincích psychedelik chceme zdůraznit ještě jednu podstatnou věc: i když se v psychedelických prožitcích objevují určité společné rysy, reakce každého člověka může být odlišná. Nejrozumnější je začít s nízkou dávkou, v klidu sledovat účinky a teprve postupně dávku zvyšovat, dokud nenajdete intenzitu, která vám vyhovuje. Snažit se hned od začátku o takzvané „hrdinské“ dávky vám ničím neprospěje a může vám naopak zabránit zažít psychedelikum v tom nejlepším možném světle.