Co je to „ego death“ a jaký je to pocit?

Pojem „ego death“ dnes lidé používají na každém kroku, často v kombinaci s radami, které mají k realitě daleko. V tomto textu se proto podíváme na to, co takzvaná smrt ega vlastně je a zda – a kdy – má smysl se o ni vůbec pokoušet.

Rozpouštění ega je krajní, intenzivní prožitek; rozhodně nejde o běžnou zábavu ani o něco, co by bylo automaticky přínosné. Zároveň ale může být nesmírně krásné a téměř jistě ovlivní, jak vnímáte svůj život – potenciálně k lepšímu. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Co je to ego?

Než se pustíme do tématu ego smrtí, případně rozplynutí ega, je dobré si ujasnit, co to ego – tedy to, co „umírá“ nebo se rozpouští – vlastně je. Ego totiž neznamená namyšlenost či aroganci, jak se často říká v běžné řeči. V psychologii se jím spíše označuje naše vnitřní „já“, tedy pocit vlastní identity.

Do ega patří informace o sobě samém (jméno, věk atd.), naše sebehodnocení a sebeúcta, ale i přesvědčení o tom, kdo jsme (sebepojetí). Jinými slovy, jde o způsob, jakým člověk rozlišuje a chápe sebe sama jako odděleného od ostatních lidí a okolního světa – a to je klíčové.

Ego je pro běžné fungování nezbytné. Filt ruje, jak vnímáme svět, pomáhá nám se v něm orientovat a dává mu smysl, zajišťuje určitou psychickou ochranu a vůbec nám umožňuje vystupovat jako samostatné bytosti. Má to ale i své stinné stránky: ego může být křehké, zkostnatělé a silně zkreslené.

Je ego skutečné? Do jisté míry ano. Většina odborníků se shoduje, že fyziologickým „sídlem“ ega je takzvaná výchozí nervová síť mozku (default mode network, DMN), která se podílí na vyšších úrovních vědomí. Tato mozková síť pravděpodobně filtruje podněty a aktivitu z různých oblastí mozku a převádí je do snadno uchopitelné podoby prožívání, jakou většina z nás zažívá prakticky neustále. Přestože je tento systém velmi užitečný, zároveň odřezává většinu detailů reality a vytváří silně subjektivní obraz světa.

Když se ale ego rozpustí, můžeme se – alespoň dočasně – zbavit zakořeněných a naučených předsudků a zkreslení (ať už k lepšímu, nebo k horšímu)!

Ego smrt: Co to vlastně je?

Ego smrt neboli rozpuštění ega v podstatě znamená utlumení výchozí nervové sítě (DMN), díky čemuž se svět může do mysli vlévat bez filtru. V tomhle procesu se rozplyne pocit vlastního já a člověk má dojem, že naprosto splývá s celým vesmírem. Ten pocit jednoty je naprostý – a ne vždy příjemný. Možná si ještě dokážete vybavit své jméno, ale bude vám připadat úplně bez významu. Jakékoli rozdíly a hranice přestanou dávat smysl.

Ego smrt umožňuje vnímat realitu bez naučených představ, názorů a nálepek – jak o sobě, tak o světě kolem. Jde o stav, který silně potlačuje běžné fungování. Člověk, který ho prožívá, většinou nezvládne víc než ležet na zemi a nechat se zážitkem zcela zaplavit. Pokusíte-li se mluvit, zjistíte, že je to nesmírně těžké, a často prostě nemožné.

Tento jev je nesmírně obtížné přesně popsat nebo uchopit – ještě se k němu ale vrátíme.

Které drogy mohou vyvolat ego smrt?

Psychedelika jsou pro většinu lidí, kteří neovládají velmi pokročilé meditační techniky, nejrychlejší a „nejjednodušší“ cestou k prožitku smrti ega.

Mezi látky, které mohou vyvolat smrt ega, patří:

• LSD (acid)
• Psilocybin (magic mushrooms)
• DMT
• Meskalin

Original Microdosing Pack

1502

243,20 Kč

362,99 Kč

Original Microdosing Pack

(1502)

243,20 Kč

362,99 Kč

Mohou smrt ega vyvolat i jiné praktiky?

Psychedelické látky nejsou jedinou cestou k rozpuštění ega. Ve skutečnosti může být roky trvající příprava a meditace zdravější a udržitelnější způsob, jak toho dosáhnout. Různé duchovní směry z celého světa se snaží navodit stav zániku ega – a někdy je právě to hlavním cílem celé praxe.

V jádru jde o to, že různé podoby meditace mohou nakonec všechny vést k rozpuštění ega. Nezáleží tolik na konkrétní technice. V buddhismu, hinduismu i islámu existují specifické postupy, které mohou vyústit do toho, čemu dnes často říkáme „ego death“ neboli smrt ega.

Jak vlastně smrt ega působí?

Jen málo zážitků se popisuje tak obtížně jako smrt ega. Představte si, že vás zavalí příval vjemů, zatímco zároveň mizí pocit, že vůbec nějaké „já“ existuje. Jako byste umírali a znovu se rodili v jediném okamžiku.

Je to bezpochyby ohromující stav, kterému se člověk musí poddat – bojovat s ním prakticky nejde. Nedá se z něj vytrhnout jediný detail, na který by šlo upřít pozornost; je naprostý a zasahuje všechny smysly najednou. Právě k filtrování a usměrňování takových zážitků slouží výchozí nervová síť (DMN). Jakmile se utlumí, přestávají platit obvyklé hranice a rozlišení.

Smrt ega může být děsivá, ale také úžasná – záleží na tom, nakolik jste ochotní a schopní se jí vzdát. Vzpírat se jí je jako snažit se plavat proti rozbouřené řece (utopíte se), zatímco plynout s proudem je jako nechat se unášet, ať už vás zavede kamkoli. První varianta je hrůzná, ta druhá může být strhující a uklidňující, pokud ji dokážete přijmout. V obou případech vás proud odnese, ale nakonec dorazíte do klidnějších vod, kde se k sobě postupně začnete vracet.

Jaké jsou účinky smrti ega?

Smrt ega s sebou přináší řadu účinků, a to jak pozitivních, tak negativních. Některé přetrvávají jen po dobu samotného prožitku, jiné mohou mít mnohem dlouhodobější dopad.

Pozitivní stránky smrti ega

Mezi možné pozitivní účinky rozplynutí ega patří:

• Silnější pocit jednoty a propojenosti
• Psychický „reset“
• Osvobozující dojem, že na spoustě věcí vlastně nezáleží
• Současný pocit mystična a vnitřní jasnosti
• Prohloucená empatie
• Možnost přerušit staré zvyky a vzorce chování
• Nový úhel pohledu na sebe i svět

Stinné stránky smrti ega

Ne vždy jde ale o čistě pozitivní zážitek, zvlášť pokud se mu nedokážete úplně odevzdat. Možné negativní důsledky zahrnují:

• Strach ze smrti nebo zešílení
• Pocit nedůvěry k samotné existenci
• Trvalý dojem, že svět není skutečný
• Extrémní úzkost a děs
• Narušené vnímání vlastní identity
• Úplné zablokování a neschopnost jednat

Fáze zániku ega

Timothy Leary rozdělil ego death do tří samostatných fází. I když s tímto modelem nemusíte nutně souhlasit, abyste věřili v přínosy ego death, je dostatečně obecný na to, aby zachytil většinu prožitků lidí. Tyto tři fáze jsou:

• Chikhai Bardo: ztráta ega, „úplné překročení“ vlastního já
• Chonyid Bardo: období halucinací
• Sidpa Bardo: návrat k běžné realitě a k vlastnímu já

Jak poznáte, že zažíváte ego death?

Upřímně, pokud vás během tripu napadne „právě teď prožívám smrt ega“, nejspíš ji neprožíváte – protože během skutečné smrti ega žádné „já“ není. V tomhle stavu jste naprosto přítomní a pohlcení zážitkem – běžný proud myšlenek se zastaví.

Jak tedy zpětně poznat, jestli šlo opravdu o smrt ega? Jakmile ji jednou prožijete, už si ji s ničím nespletete. Dokud se vám to nestalo, je ale velmi snadné zaměnit jiný silný psychedelický zážitek za smrt ega. Klíčovým znakem je úplné rozpuštění osobního „já“ a naprosté splynutí s širší realitou / vesmírem. Není to jen myšlenka nebo uvědomění „jsem jedno s vesmírem“, ale plné, přímé prožití tohoto stavu.

Smrt ega je zkušenost bez myšlenek. Pokud během ní cítíte radost nebo hrdost, že se vám konečně podařilo dosáhnout vytouženého stavu, pak v ní nejste – právě tohle uspokojení je výrazem ega, které se chce cítit úspěšné.

Po opravdové smrti ega to prostě víte. Pokud se vám dosavadní vnímání sebe sama a světa nezatřáslo v základech a nerozsypalo se, je pravděpodobné, že jste tam ještě nedošli.

Měli byste cíleně usilovat o smrt ega?

Smrt ega není žádný „úspěch“. Není to důkaz, že jste „opravdový“ psychonaut nebo něco podobného. Jde sice o zážitek, který může změnit život, ale rozhodně to není důvod k chlubení – už vůbec ne něco, čím by se mělo ego přiživovat.

Proto není nutné ji cíleně vyhledávat. Určitě se nepokoušejte zažít smrt ega jen proto, abyste byli víc zkouření. Stejně tak po ní nechoďte, pokud se cítíte nešťastní a ve špatném stavu a hledáte rychlou nápravu – může pomoct, ale stejně tak může všechno ještě zhoršit.

Smrt ega bývá nejsnesitelnější pro lidi, kteří se umějí odevzdat extrémním situacím a jsou ochotní nechat si otřást základy toho, čemu věří o sobě i o světě. Není to extrémní drogový zážitek, který by se měl honit jen pro zábavu. Pokud přijde ve špatnou chvíli, může výrazně narušit psychickou pohodu člověka a náprava může vyžadovat hodně času a práce.

Smartshop

Jedinečná nabídka přírodních produktů – od psychoaktivních bylin a kaktusů přes vonné tyčinky a afrodiziaka až po testy na drogy a mnoho dalšího.

View products

Smrt ega: Jeden z nejpodivnějších zážitků

Ego death (rozpuštění ega) patří pravděpodobně k vůbec nejpodivnějším zážitkům, jaké může člověk mít. Zda je ale pro vás „nejlepší“, záleží jen na vás, na fázi života, ve které se nacházíte, a na kontextu, v němž k rozpuštění ega dochází. Zdá se to paradoxní, ale abyste mohli prožít ego death a na druhé straně zůstat psychicky vcelku, potřebujete mít v zásadě pevně ukotvený pocit vlastní identity. Když je vaše já stabilní, může se zatřást, aniž by se zhroutilo; nejisté a křehké ego se tímto zážitkem většinou jen ještě víc rozkolísá.

Pokud se rozhodnete ego death vědomě vyhledat, nejprve si o ní něco zjistěte. Čtěte zkušenosti a doporučení z psychedelické komunity i z dalších zdrojů. Nesnažte se pochopit, jak přesně bude zážitek vypadat – to je předem nemožné – zaměřte se spíš na rady, jak se na něj připravit, jak se mu v průběhu odevzdat a jak o sebe pečovat po skončení, protože určitá následná péče je téměř vždy potřeba. Hodně štěstí – a pamatujte, že se k sobě zase vrátíte.

Max Sargent

Max píše už víc než deset let a v posledních letech se zaměřuje na novinařinu v oblasti konopí a psychedelik. Spolupracoval se společnostmi jako Zamnesia, Royal Queen Seeds, Cannaconnection, Semena Gorilla, MushMagic a mnoha dalšími, takže má zkušenosti s širokým spektrem celého odvětví.

Přečíst celý životopis