Rozdíl mezi konopím a hašišem

Odborný žargon patří do zatuchlé zasedačky. Je nudný a zároveň mate. My si „wafle“ necháváme na Munchies a vám, milý čtenáři, nabízíme tenhle nepostradatelný průvodce tím, jak si pořádně zahulit.

Zhulit se nemusí být žádná věda a nechceme, aby se nováčci ztratili v dýmu, takže tady máte náš podrobný rozbor rozdílů mezi konopím a hašišem. Nacpaný praktickými poznatky a rozhodně psaný pod vlivem.

VZHLED: ZELENÉ VS. HNĚDÉ

Hned na začátku je na pohled patrný jeden zásadní rozdíl mezi marihuanou a hašišem. Běžný moderní špičkový květ je většinou „sinsemilla“, tedy bezsemenný, sytě zelený květ – případně s fialovým nádechem, máte-li štěstí. Hašiš naproti tomu obvykle tvoří kompaktní blok nebo kulička lepivé, jílu podobné hmoty v odstínech od světle „blond“ až po černou.

Hašiš je slisovaná pryskyřice – buď ručně setřená přímo z květů a nahromaděná do kuliček (například nepálské temple balls), nebo prosátá z buds a listů přes síta, případně oddělená vodou či rozpouštědly.

Možností, jak vyrobit nejrůznější druhy hašiše, je zkrátka celá řada.

Jemné, krystalky poseté květy konopí jsou samozřejmě na pohled lákavější než většina obyčejných cihel haše. Nenechte se ale odradit a pamatujte na rčení „nesuď knihu podle obalu“.

Potěšení z kouření haše byste si neměli nechat ujít. Druhou zřejmou výhodou květů oproti hašiši je ale to, že u nich lze většinu nečistot odhalit pouhým pozorným okem.

U hašiše to tak jednoduché není. Vyplatí se kousek nejdřív zapálit a sledovat, zda bublá a uvolňuje hustý, mléčně bílý kouř. To zpravidla znamená, že je materiál čistý. Hustý, špinavě černý kouř je naopak varovným signálem, že obsahuje nežádoucí příměsi.

Vůně: Hutný pižmový tón vs ovocné květy

Běžný pytlík odrůdy Chronic voní zpravidla výrazněji po květech než hašiš. Jak se ale říká, ďábel se skrývá v detailech. Jak už bylo zmíněno výše, o hašiši se toho mnohem víc dozvíte ve chvíli, kdy ho zapálíte. Teprve tehdy se naplno rozvine jeho aroma a vy ho můžete lépe posoudit z hlediska kvality. Spálený hašiš má obvykle hutnější, zemitější a kořeněnou vůni, zatímco u květů marihuany se častěji setkáte s komplexními květinovými tóny.

DOTYK: LEPKAVÁ ZÁLEŽITOST

Teď už víte, že špičkové květy jsou pečlivě zastřižené, intenzivně voní a jsou doslova obalené třpytivými pryskyřičnými trichomy. Lepivost je důležitá jak u květů, tak u haše – a u haše možná ještě víc. Haš bývá často silně slisovaný podle toho, jak byl vyrobený, proto je při hodnocení dobré vzít si kousek mezi prsty. Trocha tepla z rukou stačí, abyste kousek haše promáčkli nebo rozdrobili a zjistili tak jeho strukturu. U květů je naopak lepší manipulovat s nimi co nejméně, protože ten „namrzlý“ povrch je přesně ta pryskyřice, kterou chcete kouřit. Lehké stisknutí vám prozradí, jestli je květ správně vysušený – když se při zmáčknutí láme a křupe, je přesušený; když se větvičky jen ohýbají, potřebuje ještě čas. Ideální je mírná pevnost a superlepivý, hutný květ.

Chuť a tabáková kultura

V Severní Americe byla vždy v kurzu hlavně marihuana. Ve zbytku světa, obzvlášť v Evropě, na Blízkém východě a v části Asie, ale lidé nejčastěji sahají po hašiši – a ten se tradičně kouří ve špekách míchaných z tabáku a haše.

Květy a hašiš z jedné a té samé odrůdy můžou chutnat odlišně – někdy jen nepatrně, jindy opravdu výrazně. Jedno ale platí téměř vždy: hašiš má typickou, výrazně zemitou chuť. Neobsahuje totiž rostlinný materiál, ale jen pryskyřici.

Jistě, hašiš i marihuanu lze bez problémů kouřit v bongu nebo dýmce, případně ještě lépe vaporizovat. My Evropané ale žijeme špekovou kulturou a milujeme balení, ať už máme po ruce jakoukoli formu konopí.

Na rozdíl od květů se však kousky haše ve špeku samy nerozhoří – dříve bylo přimíchání tabáku, aby joint rovnoměrně hořel, v podstatě jedinou možností.

Dnes už existuje spousta náhrad za tabák, takže výmluv moc nezbývá. Staré návyky ale, i když nejsou zrovna zdravé, mizí pomalu a míchání s tabákem – ať už kvůli úspoře materiálu, nebo kvůli chuti – je pořád nesmírně rozšířené.

Rozšíření pěstování indoor zvedlo dostupnost marihuany natolik, že kouření čistých květů je pro mnoho lidí zcela běžná volba. Evropští víkendoví „bojovníci“ si rádi dopřávají masivní blunty nacpané nadrcenými květy obalenými kolem hašišového jádra.

Síla účinku: Hašiš vs. tráva – co je silnější?

Každý hašiš i jakýkoli extrakt začíná jako květy a listy konopí, takže nepřekvapí, že hašiš bývá zpravidla silnější než původní materiál. Hašiš je vlastně původní konopný koncentrát. V praxi to ale bohužel neplatí vždy.

Nekvalitní pouliční hašiš, jako nechvalně proslulý „Soap Bar“, který dobře znají kuřáci z Velké Británie a Irska, vůbec neodpovídá tomu, jak by pravý hašiš měl vypadat.

Naštěstí podzemní pěstitelská revoluce s takovým brakem v podstatě skoncovala. Domácí evropská marihuana a hašiš dnes patří k nejlepšímu konopí na světě.

Tradiční afghánský hašiš, známý jako Squidgy Black, je nádherně měkký, tvárný černý haš s bohatou chutí. Ideální večerní kouření s pozvolna nastupujícím těžším Indika opojením, které ale nebývá vyloženě drtivé.

Starý „oldschoolový“ hašiš a většina haše z oblastí mimo Evropu a Severní Ameriku obsahuje hodně CBD, protože se vyrábí převážně z venkovních Indika polí. U takzvaného heirloom hašiše jsou typické hodnoty THC kolem 10 %.

V Evropě a Severní Americe dnes ale pěstujeme opravdové „rakety“ – moderní odrůdy, které v květech dosahují až kolem 30 % THC. To už je skutečně velmi silná marihuana.

A pak jdeme ještě dál a z tohoto materiálu vyrábíme koncentráty. Z Severní Ameriky se do Evropy šíří dabbing a stále silnější oleje, vosky a shattery posouvají hranice toho, co je možné.

Ještě nedávno se tah z vaporizéru s ledovým hašem o obsahu THC kolem 50 % považoval za absolutní vrchol „one hit“ mozkové jízdy. Na začátku letošního roku se ale dabbing posunul na úplně novou úroveň. Podnikatelé z Oregrown v USA uvedli na trh izolovaný THC-A v krystalické podobě.

Tento 99% THC-A je neaktivní forma THC, která se při zahřátí na 158 °C přemění na extrémně silný dab, jenž doslova napumpuje plíce odvážného kuřáka. Rozhodně nic pro někoho, kdo nemá toleranci na úrovni Willieho Nelsona.

V dnešní době je pro nezkušené kuřáky pravděpodobně nejrozumnější držet se klasických konopných květů nebo tradičních typů haše a do moderních ultra silných hašišových koncentrátů se pouštět až s dostatečným respektem a zkušenostmi.

Adam Parsons

Profesionální novinář zaměřený na konopí, copywriter a autor Adam Parsons je dlouholetým členem redakce Zamnesia. Má na starosti široké spektrum témat od CBD přes psychedelika až po všechno mezi tím a připravuje blogové články, návody a představuje neustále se rozšiřující nabídku produktů.

Přečíst celý životopis