Vytvoření venkovního záhonu s lysohlávkami

Buď si můžete houby koupit, nebo si je vypěstovat sami. Pěstování má samozřejmě několik jasných výhod: vyjde levněji a navíc si vytvoříte mnohem hlubší vztah k houbám, které vás berou na výlet. A k tomu máte kdykoli po ruce slušnou zásobu.

Nevýhodou pěstování hub úplně od začátku je, že je to práce. Ne až tolik, když použijete plně připravenou grow kit, ale při startu z spor vás čeká určitá křivka učení. Hlavní problém je kontaminace – spousta úsilí jde do snižování rizika napadení plísní, což vyžaduje čisté pracovní postupy a trochu vybavení. Právě proto je vytvoření venkovního záhonku skvělé řešení: s kontaminací si prakticky nemusíte dělat starosti a přitom dosáhnete výborných výnosů.

Záhonek přitom nemusíte zakládat přímo na své zahradě, stačí jakékoli vhodné místo. Výborně funguje odlehlý kout v lese, který má navíc tu výhodu, že se v dané oblasti volně šíří cenné spory. Časem se v lesním záhonku vytvoří přirozená populace hub.

Základy pěstování magických hub

Než se pustíte do pěstování, vyplatí se osvojit si několik základů. Nejzásadnější je pochopit, že samotná houba je jen plodnice organismu – „skutečným tělem“ je mycelium. Mycelium je vegetativní část houby, bílá vláknitá síť, která se pomalu rozrůstá skrz substrát. Pokud chcete založit záhon na pěstování lysohlávek, musíte vytvořit prostředí, ve kterém se myceliu bude dařit a může se volně šířit.

Abyste mohli založit venkovní houbový záhon, budete nejdříve potřebovat houbové osivo neboli spawn. Spawn je v podstatě jakýkoli substrát (například žito nebo dřevní štěpka), který je kompletně prorostlý myceliem vaší houby. Pro venkovní pěstování je velmi vhodný spawn na pilinách – obzvlášť pokud využijete níže popsanou metodu s dřevní štěpkou.

KDE SEHNAT HOUBOVÝ SPAWN?

Substrát (spawn) můžete získat několika způsoby. Nejjednodušší je koupit plně prorostlou grow kit – například Supa Gro Kit 100% – a použít ji k dalšímu očkování pytlů s pilinami nebo dřevní štěpkou. Případně můžete začít se sterilním zrnem v sáčku, které se snadno naočkuje pomocí spore syringe.

Na zvoleném postupu nezáleží, výsledek bude stejný. Jakmile máte sáček se zrnem kompletně prorostlým myceliem, můžete ho zamíchat do většího množství pilin, aby se podhoubí ještě více rozšířilo.

Zobrazit Supa Gro Kit 100%

Důvod, proč se na začátku používá zrnový substrát, je prostý: poskytuje houbě dostatek výživy. Díky tomu mycelium roste rychle a silně, i když je zde větší riziko kontaminace (na zrno se rády stahují různé bakterie). Jakmile ale zrnový substrát přenesete do pilin, pravděpodobnost infekce výrazně klesá – houba už má zrno plně kolonizované a samotné piliny nelákají tolik konkurentů.

Samotné očkování pilin zrnovým substrátem je velmi snadné. Nejdříve si zajistěte piliny – ty se dají koupit ve většině zverimexů. Do kbelíku nasypte piliny a zalijte je vroucí vodou zhruba na 10 minut; tím je dostatečně vydezinfikujete. Poté piliny slijte a v jiném kbelíku je začněte vrstvit společně s naočkovaným zrnem. Nahoře vše přiklopte víkem, nebo kbelík vložte do velkého plastového pytle, který pomůže udržet vlhkost. Jednou denně pytel otevřete, aby se dovnitř dostal čerstvý vzduch. Po několika týdnech až měsíci by měly být piliny kompletně prorostlé a připravené na přesun ven na záhon. Na každý čtvereční metr houbového záhonku počítejte přibližně s 1,2 kg pilinového substrátu.

Výběr vhodného místa

Ještě než si venku založíte záhon s lysohlávkami, je potřeba promyslet především světelné podmínky. Většina hub obecně preferuje rozptýlené, nepřímé světlo – a u lysohlávek to platí dvojnásob. Mnoho odrůd je heliotropních, tedy „miluje slunce“. Proto je ideální vybrat takové stanoviště, kde je během dne dostatek světla, ale kam přímé slunce nesvítí dlouhé hodiny v kuse.

Pokud místo nebudete mít přímo na vlastní zahradě, je dobré vybrat takovou lokalitu, kam lze v době plodování pohodlně denně dojít. Když bude záhon příliš daleko, riskujete, že promeškáte optimální sklizeň (v období sběru může být nutné záhon kontrolovat každý den).

Velmi dobře se osvědčují přechodové zóny, kde trávník a křoviny přecházejí v les. Snadno se do nich dostanete a zároveň nabízejí pestrou škálu mikroklimat. Výhodou je také místo se slabým podpovrchovým tokem vody, například na mírném svahu či v mělké terénní prohlubni – mycelium se tam obvykle rozvíjí mnohem lépe. Pokud nic takového v okolí není, postačí i vlhčí kousek půdy s nenápadným, ale pohodlným přístupem a se světlem, které na plochu dopadá jen přes řídký stín stromů či keřů.

Jak založit houbový záhon

Jakmile máte vybrané vhodné místo, budete k založení záhonu potřebovat několik základních věcí:

• lepenku
• sterilní dřevní štěpku (předem sterilizovanou ve vroucí vodě, jak je popsáno výše)
• zcela prorostlou pilinovou kulturu
• slámu nebo seno (volitelné)

Návod

1. Nejprve je potřeba záhon kompletně vyčistit od veškerého organického odpadu. Odstraňte vše až na čistou minerální půdu. Tím odstraníte možnou konkurenci pro mycelium, ze kterého budou vaše lysohlávky vyrůstat.

2. Když je plocha čistá, zakryjte ji vrstvou lepenky.

3. Na lepenku nasypte asi 5 cm sterilních dřevních štěpek a rovnoměrně je rozprostřete.

4. Štěpky je potřeba několik minut dobře navlhčit. Pokud pracujete na zahradě, nejsnáze to uděláte zahradní hadicí.

5. Teď přijde na řadu první vrstva sadby v pilinách. Rozprostřete ji po štěpkách tak, aby pokryla plochu co nejrovnoměrněji – přibližně 400 g sadby na 1 m².

6. Na sadbu nasypte další vrstvu dřevních štěpek, tentokrát zhruba 7 cm silnou.

7. Opět tuto vrstvu důkladně navlhčete a rovnoměrně na ni nasypte další vrstvu sadby – znovu asi 400 g na 1 m².

8. Po této vrstvě přidejte ještě cca 3cm vrstvu dřevních štěpek.

9. I tuto vrstvu dobře navlhčete a zasypte ji další dávkou pilinové sadby – přibližně 400 g na 1 m².

10. Měli byste skončit se 3 vrstvami dřevních štěpek a 3 vrstvami sadby (celkem asi 1,2 kg sadby na 1 m²). Jakmile je záhon založený, vše ještě jednou důkladně prolijte vodou.

11. Nakonec celý záhon překryjte vrstvou lepenky, která pomůže udržet vlhkost uvnitř.

12. Jako dodatečnou ochranu je možné záhon posypat slámou. Sláma ale může obsahovat agresivní cizí houby, které by mohly vaši sadbu přerůst. Pokud se pro slámu rozhodnete, musí být předem sterilizovaná a nanesená jen v tenké vrstvě. Do doby, než se sláma rozloží, by už vaše mycelium mělo být dostatečně rozrostlé, aby ustálo případnou konkurenci.

A je hotovo – právě jste založili kolonii mycelia, která vám s trochou štěstí zajistí pěknou úrodu lysohlávek. Teď už je potřeba jen trpělivost: záhon nechte alespoň 6 měsíců úplně v klidu. Během této doby se mycelium přizpůsobí podmínkám a naplno proroste dřevními štěpkami. Vzhledem k tomu, že většina kmenů cubensis vytváří plodnice přirozeně od pozdního podzimu do začátku zimy, je ideální nový venkovní záhon zakládat do března. Abyste měli v této době k dispozici dostatek plně prorostlé sadby, je nutné pilinovou sadbu naočkovat s předstihem. Pro jistotu tedy celý projekt rozjeďte už v lednu a budete mít dost času na přípravu.

Ve většině klimatických podmínek spustí tvorbu plodnic přirozené střídání teplot a srážek. Pokud je ale výjimečně sucho, můžete procesu pomoci tak, že záhon každý den důkladně zalijete (ráno a večer). Jakmile se začnou objevovat houby, sledujte záhon denně. Při sklizni dávejte pozor na případné cizí, nežádoucí druhy hub, které se mohly v záhonu objevit – ty rozhodně nesbírejte ani nekonzumujte!

Za tuto metodu pěstování hub vděčíme Paulu Stametsovi. Mnohem více informací o pěstování hub najdete v jeho knize „Mycelium Running“.

Adam Parsons

Profesionální novinář zaměřený na konopí, copywriter a autor Adam Parsons je dlouholetým členem redakce Zamnesia. Má na starosti široké spektrum témat od CBD přes psychedelika až po všechno mezi tím a připravuje blogové články, návody a představuje neustále se rozšiřující nabídku produktů.

Přečíst celý životopis