Hledání „vstupní drogy“ – konopí vs. alkohol

Vyhulíš jeden joint večer a druhý den se probudíš s jehlou v ruce. Pro nás, co jsme vyrůstali v 80., 90. a nultých letech, byla teorie „vstupní drogy“ středobodem celé protidrogové výchovy.

Když jsem v 90. letech vyrůstal ve Švýcarsku, rodiče s námi schválně projížděli kolem nechvalně známého zurichského Platzspitzu, aby nám ukázali, jak to dopadne, „když začneš brát drogy“. A konopí se bralo jako spolehlivá jízdenka mezi závislé, kteří omrzají na lavičkách.

Učitelé ve škole i veřejné protidrogové programy nám vtloukali do hlavy v zásadě totéž. A ještě dnes posloucháme rodiče, politiky, a dokonce i vědce, jak se přou o to, jestli drogy jako konopí opravdu otevírají cestu k dalším, „tvrdším“ látkám.

A co alkohol? Chlast je zcela legální a snadno dostupný, a přitom, stejně jako jakákoli jiná droga, jasně ovlivňuje naše chování i rozhodování. Nemůže být skutečnou „vstupní drogou“ ve skutečnosti právě alkohol?

Jak alkohol působí na mozek

Alkohol má jednu věc zmáknutou dokonale – mění, jak se cítíme. Dokáže to tak, že ovlivňuje způsob, jakým mezi sebou komunikují naše mozkové buňky.

Mozkové buňky, neboli neurony, spolu komunikují pomocí neurotransmiterů. Ty fungují jako drobní chemickí poslové, kteří přenášejí signály z jednoho neuronu na druhý.

Alkohol přímo zasahuje přenos některých konkrétních neurotransmiterů v mozku. Konkrétně tlumí přenos glutamátu a zároveň zvyšuje aktivitu GABA. Glutamát je excitační neurotransmiter, který zvyšuje pravděpodobnost, že neuron vyšle signál, zatímco GABA je inhibiční neurotransmiter, který tuto pravděpodobnost naopak snižuje.

Výsledkem je, že tok informací mozkem se začíná zpomalovat. Proto, když jsme opilí, méně vnímáme, cítíme a registrujeme. Také proto se opilí lidé často dokola zaseknou u jediné myšlenky, typu „tahle noc je prostě nejlepší!“. Tyto účinky jsou důvodem, proč se alkohol řadí mezi sedativa/depresiva – utlumuje jak centrální, tak periferní nervový systém.

Překvapivé je, že i když alkohol tlumí funkce našeho mozku, netlumí naše společenské chování. Jedním z hlavních důvodů, proč tolik lidí alkohol vyhledává, je to, že odbourává zábrany a v sociálních situacích nás dělá uvolněnějšími a otevřenějšími.

Alkohol navíc navozuje zřetelný pocit euforie, který v kombinaci s nižšími sociálními zábranami dodá najednou odvahu dát se do řeči s cizím člověkem, tancovat na stole na Shaniu Twain a podobně.

Pointa je jednoduchá: alkohol si svou roli společenského „maziva“ vydobyl právě tím, že snižuje naše zábrany a zvyšuje pravděpodobnost, že se budeme chovat jinak než obvykle (ať už v dobrém, nebo špatném smyslu). Pokud tedy hledáme obětního beránka, na kterého bychom mohli svést problém celosvětové drogové závislosti, je těžké najít přesvědčivější „vstupní drogu“ než právě alkohol.

Možná si teď říkáte: „Konopí, stejně jako alkohol, taky ovlivňuje naše zábrany, rozhodování a chování.“ A máte pravdu – konopí mnoha lidem pomáhá odbourat sociální, tvůrčí a dokonce i sexuální bloky. Znamená to ale, že člověk, který zažije konopné opojení, má automaticky větší tendenci sahat po dalších, tvrdších drogách?

KONOPÍ NENÍ VSTUPNÍ DROGA

V roce 2016 napsal prezident amerického Institute for Behavior and Health, doktor Robert L. DuPont, komentář do New York Times s názvem „Marijuana Has Proven to Be a Gateway Drug“^[1]. Svůj argument staví na známém tvrzení, že drtivá většina uživatelů heroinu začínala svou cestu do „světa drog“ právě u konopí.

Tomu se těžko úplně odporuje. Většina heroinových závislých nepochybně někdy konopí zkusila. To ale rozhodně neznamená, že většina uživatelů konopí někdy sáhne po heroinu či jiných, tvrdších látkách. Výzkumy naopak ukazují, že většina lidí, kteří konopí vyzkouší, se z nich nikdy nestane pravidelný uživatel.

V roce 2017 provedla Marist University ve spolupráci s Yahoo News telefonický průzkum mezi 1122 dospělými Američany o jejich zkušenostech s konopím. Ukázalo se, že 52 % dotázaných ho někdy vyzkoušelo, zatímco 22 % ho aktuálně užívá (průzkum jako „aktuální užívání“ definoval použití konopí alespoň jednou či dvakrát za poslední rok). Pouze 14 % všech respondentů pak uvedlo, že konopí používá pravidelně, tedy alespoň jednou či dvakrát měsíčně.

Ještě nižší je pravděpodobnost, že si uživatelé konopí vytvoří závislost nebo rozvinou tzv. „poruchu užívání konopí“. Podle údajů amerického National Institute on Drug Abuse se závislost vyvine jen u zhruba 9 % lidí, kteří konopí užívají.

Ve své zprávě „The Real Gateway Drug“^[3] dává American Addiction Centers jasně najevo, že konopí nebývá první látkou, se kterou lidé experimentují. AAC v rámci zprávy oslovilo více než 1000 Američanů a ptalo se jich, jak jejich experimentování s drogami začalo a případně pokračovalo. Z těch, kteří někdy pili alkohol, téměř 66 % uvedlo, že právě alkohol byl jejich první drogou. Dalších 23,8 % uvedlo jako první drogu tabák, zatímco jen 18 % respondentů začínalo s konopím.

Některé studie dokonce naznačují, že konopí může lidem pomoci omezit nebo zcela vysadit jiné návykové látky. Studie z roku 2014, publikovaná v časopise The Journal of The American Medical Association , například zjistila, že státy USA s právní úpravou léčebného konopí zaznamenaly téměř o 25 % méně úmrtí na předávkování opioidy. Důvodem je, že konopí dokáže nabídnout účinnou úlevu od bolesti a dalších příznaků nemocí bez mnoha zdravotních rizik, která jsou spojena s užíváním některých léků na předpis.

Nový pohled na teorii vstupní drogy

Kde nás tedy všechny tyto informace nechávají, pokud jde o teorii vstupní drogy? Je úplně mimo, nebo je na tvrzení, že vyzkoušení některých drog může zvýšit pravděpodobnost, že sáhneme i po dalších, přece jen něco pravdy?

Existuje výzkum naznačující, že některé látky mohou v mozku aktivovat centra odměny a díky tomu nám jiné drogy připadají lákavější.

Studie z roku 2017 zveřejněná v časopise Science Advances ukázala, že krysy, kterým byl podáván alkohol, mnohem častěji mačkaly páčku uvolňující kokain. Ve skutečnosti existuje několik velmi zajímavých výzkumů, které poukazují právě na propojení těchto dvou látek.

I zpráva American Addiction Centers, kterou jsem zmiňoval výše, upozorňuje na určité vzorce v užívání návykových látek; halucinogeny jako psilocybinové houby a LSD byly například nejčastěji čtvrtou užívanou látkou a kokain pátou.

Tyto výsledky jsou bezpochyby zajímavé a ukazují, že má smysl dál zkoumat, jak zneužívání drog funguje. Mnohem přesvědčivější důkazy však naznačují, že skutečnými „bránami“ k užívání drog a závislosti jsou spíše sociální faktory, jako je duševní zdraví a chudoba.

Způsob fungování drogového trhu také zásadně ovlivňuje, jak lidé látky užívají a zneužívají. V zemích jako Nizozemsko je užívání konopí a halucinogenních hub výrazně méně rozšířené než v jiných částech světa, kde jsou tyto dvě látky stále kriminalizované. 

Ukončení debaty o vstupní droze

Zvyšuje pokus s jednou drogou riziko, že časem sáhnete po jiné? Možná ano. Ale pochopit drogovou závislost a to, proč lidé dávají přednost jedné látce před druhou, je mnohem složitější, než jen ukázat prstem na jednu konkrétní substanci.

A pokud chcete věřit, že prahové drogy existují, spíš než na konopí bych doporučil ukazovat prstem na alkohol a na náš benevolentní přístup k němu.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis