Kdo byli druidové a používali lysohlávky?

Druidové byli starověká západoevropská pohanská kultura, která praktikovala řadu tajuplných rituálů – většina z nich se však v proudu času ztratila. To, co o nich víme, pochází hlavně z písemností římských dobyvatelů, takže k těmto zprávám musíme přistupovat s určitou rezervou.

Jedna z mnoha otázek, které kolem Druidů dodnes vyvstávají, zní: používali psychedelické houby? Upřímně řečeno, nevíme. Můžeme ale zkoumat dostupné stopy a vyvozovat informované závěry. Přesně o to se zde pokusíme – a podíváme se, jaký vztah, pokud vůbec nějaký, měli staří Druidové k psychoaktivním houbám.

Kdo byli Druidové?

Druidové byli tajuplnou společenskou vrstvou starověku. Víme o nich jen málo a skromný soubor ověřených faktů je propletený množstvím mýtů. Velká část našich současných znalostí o druidech pochází z děl Julia Caesara, i když spolehlivost jeho popisů zůstává sporná.

Druidové stáli v samém jádru duchovního i právního života tehdejších komunit. Vedli náboženské obřady, zprostředkovávali řešení sporů a měli značný vliv na vládnoucí elity. Jejich výcvik byl nesmírně náročný a mohl trvat až dvacet let, protože se museli nazpaměť naučit obrovské množství znalostí předávaných výhradně ústně. Právě tato uzavřenost a důraz na tajemství přispěly k tomu, že dodnes působí tak záhadně. Podle tradice byli ti, kdo nerespektovali druidská nařízení, vyloučeni z účasti na obětních rituálech, což se pokládalo za velkou potupu.

Jedním z nejdiskutovanějších prvků druidské tradice jsou oběti. Staří římští autoři tvrdili, že druidové přinášeli bohům lidské i zvířecí oběti, ovšem moderní badatelé se přou o to, do jaké míry to odpovídá skutečnosti. Někteří se domnívají, že šlo především o římskou propagandu, která měla ospravedlnit dobytí keltských území. Přesto se obecně přijímá, že obětní zvyky a rituální dary hrály v duchovním životě druidů důležitou roli.

Kde se druidové vyskytovali?

Druidové působili v keltském světě, který zahrnoval rozsáhlá území západní Evropy. Jejich vliv se rozprostíral napříč:

• Galií (dnešní Francie, Belgie a části Německa)
• Britannií (Anglie a Wales)
• Hibernií (Irsko)
• Kaledonií (Skotsko)

Druidové jsou pevně spojováni s posvátnými háji, často ukrytými hluboko v dubových lesích, které pro ně představovaly svatyně určené k rituálům i výuce. Staří autoři, jako Plinius Starší a Tacitus, uvádějí, že jednou z jejich hlavních bašt byl ostrov Anglesey (Mona) ve Walesu – místo, na které se Římané zaměřili při potlačování druidů.

Zmizeli beze stopy?

Druidi byli po dobytí Galie a Británie Římany z velké části potlačeni. Předpokládá se, že císař Claudius zakázal druidské obřady už v 1. století n. l., a pozdější christianizace jejich tradice buď vytlačila, nebo vstřebala. Některé prvky druidské spirituality však přežívaly dál v lidových vyprávěních, mytologii a později také v novodobém druidském hnutí 18. a 19. století.

Dnes existuje moderní druidství jako duchovní i kulturní směr. Ačkoli se od původní podoby výrazně liší, inspiruje se keltskou mytologií, úctou k přírodě a ranými pohanskými zvyky.

Lysohlávky

Vše pro milovníky hub. Pěstební sady, magické lanýže, microdosing balíčky, stříkačky s tekutou kulturou, lahvičky se sporami a kultury.

View products

Užívali druidi psychedelické houby?

Užívání enteogenů – tedy halucinogenních rostlin a hub – v dávných náboženských obřadech je v mnoha kulturách dobře doložené. Ale používali druidové také psychedelické houby?

I když přímé důkazy chybějí, někteří badatelé a etnomykologové naznačují, že určité druhy hub mohly v keltských rituálech a náboženských slavnostech sehrávat jistou roli. Nejčastěji se mluví o dvou kandidátech.

Amanita muscaria (muchomůrka červená)

Proslulá muchomůrka červená (Amanita muscaria) je snadno rozpoznatelná díky svému nápadnému červenému klobouku s bílými skvrnami. Tahle klasická „pohádková“ houba už po staletí podněcuje představivost současných i dávných Evropanů – a má k tomu dobrý důvod. Obsahuje totiž muscimol a kyselinu ibotenovou, látky schopné navodit změněné stavy vědomí, včetně vizí a euforie.

Právě kvůli těmto účinkům má Amanita muscaria dobře zdokumentovanou historii užívání v některých kulturách napříč severní Evropou, Amerikou i Asií. Často se také spekuluje, že ji mohli používat i Keltové. Přímé důkazy sice chybí, ale několik okolností naznačuje, že nejde o nereálnou představu.

Zaprvé, sousední kultury, které v té době tuto houbu prokazatelně využívaly, existují dodnes. Zadruhé, dub – posvátný strom Druidů – často sdílí stejné prostředí právě s muchomůrkou červenou, což může ukazovat na přirozené propojení. A konečně, z dobových zpráv víme, že Druidové vstupovali do transových stavů podobných šamanským. Ty sice lze dosáhnout i bez psychoaktivních rostlin a hub, nicméně jejich využití se přímo nabízí.

Psilocybe semilanceata (lysohlávka kopinatá)

Stejně tak se předpokládá, že i Druidové mohli při rituálech využívat lysohlávky kopinaté. Podobně jako u muchomůrky červené sice neexistují přímé důkazy, které by Druidům připisovaly užívání těchto hub obsahujících psilocybin, ale rozhodně to není nemožné.

Tyto houby se běžně vyskytují na travnatých loukách, které byly v tehdejší době v Británii, Irsku i na evropském kontinentu velmi rozšířené, takže na ně Druidové s velkou pravděpodobností naráželi. Vzhledem k vizionářskému a spirituálnímu zaměření jejich kultury je tedy minimálně představitelné, že tyto houby využívali jako pomůcku při duchovním hledání.

Nepřímé důkazy o užívání hub

Přestože se v dochovaných pramenech o Druidech žádné psychedelické houby výslovně nezmiňují, jejich tradice byla předávána ústně. Znalosti o takových houbách tak klidně mohly kolovat po generace, aniž by kdy byly zapsány. Navíc jsou keltské mýty a folklor doslova zaplavené příběhy o setkáních s jinými světy, mystických proměnách a šamanských cestách – obrazy, které velmi dobře odpovídají psychedelickým prožitkům.

Například:

• Mabinogion, soubor velšských mýtů, často zmiňuje začarované hostiny a stavy vidění.
• Irští druidové (Draíodhs) byli známí tím, že upadali do transu a věnovali se věštbám.
• Posvátné studny, stromy a kameny byly považovány za brány do Jiného světa – přesně tak, jak to lidé často popisují při psychedelických zážitcích.

I když jde jen o domněnky, samotná přítomnost těchto hub v keltských zemích, spolu s jejich halucinogenními účinky, naznačuje, že mohly hrát roli v druidských rituálech – ať už k věštění, léčení, nebo k duchovním cestám.

A co když druidové houby vůbec nepoužívali?

Ačkoli nepřímé indicie působí přesvědčivě, neexistuje žádný jednoznačný důkaz, že by druidové skutečně používali muchomůrku červenou (Amanita muscaria) nebo lysohlávku kopinatou (Psilocybe semilanceata. Proti této teorii často zaznívají následující argumenty:

• Chybějící archeologické nálezy: Na keltských obřadních místech se dosud nenašly žádné hmotné stopy po užívání muchomůrky červené ani lysohlávek.
• Žádné přímé zmínky v historických pramenech: Antické texty, které druidy popisují, se o užívání hub nezmiňují, i když se soustředí na extatické stavy a proroctví.
• Možné jiné techniky: Druidové mohli k navození změněných stavů vědomí využívat půsty, bubnování, rytmické zpěvy nebo smyslovou deprivaci místo psychedelik.
• Možná rizika: V případě muchomůrky červené vstupuje do hry i její jedovatost. Přestože při správném zpracování nebývá vysoce toxická, špatně připravená muchomůrka červená je silně jedovatá.

Přesto platí, že neexistence důkazů sama o sobě neznamená důkaz neexistence – zvlášť když vezmeme v úvahu utajení, jímž byly druidské obřady obestřeny.

Pěstební sada Fresh Mushrooms „Golden Teacher“

2227

Out of stock

981,23 Kč

1 257,99 Kč

Pěstební sada Fresh Mushrooms „Golden Teacher“

(2227)

Out of stock

981,23 Kč

1 257,99 Kč

Druidská kultura: Stále živá i dnes

Druidové zůstávají jednou z velkých záhad dějin. Byli strážci posvátného poznání, které se ztratilo v čase, zkresleně popsaným původním obyvatelstvem – nebo obojím zároveň? Přímé důkazy o užívání psychedelických hub sice nemáme, ale prostředí, mytologie a duchovní praxe Keltů a souvisejících kultur naznačují, že tuto možnost nelze vyloučit.

V keltském světě dnes prožívají druidství a práce s enteogeny znovuzrození – lidé se snaží znovu napojit na prastarou moudrost přírody. Ať už prostřednictvím rituálu, meditace nebo psychedelik, druidský duch úcty k zemi i k neviditelným říším přetrvává.

Max Sargent

Max píše už víc než deset let a v posledních letech se zaměřuje na novinařinu v oblasti konopí a psychedelik. Spolupracoval se společnostmi jako Zamnesia, Royal Queen Seeds, Cannaconnection, Semena Gorilla, MushMagic a mnoha dalšími, takže má zkušenosti s širokým spektrem celého odvětví.

Přečíst celý životopis