Jaký je rozdíl mezi tvrdými a měkkými drogami?

Výrazy „tvrdé“ a „měkké“ drogy jsou neurčité pojmy, kterými se snažíme rozlišit různé látky podle toho, jaký mají dopad na zdraví, jak rychle na nich může vzniknout závislost, jaký vyvolávají stav zasažení a podobně. Opravdu nám ale tyto nálepky pomáhají pochopit jednotlivé drogy a jejich vliv na naše zdraví? Čtěte dál a dozvíte se víc.

Klasifikace tvrdých a měkkých drog

Ať už jde o širokou veřejnost, média, vědecké kruhy nebo dokonce vládní představitele, pojmy „tvrdé“ a „měkké“ drogy se používají neustále. Většina z nás má pocit, že ví, co tato označení znamenají, ale udělat mezi nimi jednoznačnou a odborně přesnou hranici vůbec není jednoduché.

Dokonce ani mezinárodní zdravotnické autority, jako je Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD) nebo Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM), nerozlišují jasně mezi tvrdými a měkkými drogami. Jedním z mála subjektů, který tyto pojmy výslovně používá, je nizozemská vláda, jež zakotvila označení „tvrdé“ a „měkké“ drogy přímo do své drogové legislativy.

Přesto by většina lidí asi řekla, že si aspoň rámcově dovede představit, co se za tvrdými a měkkými drogami skrývá, i když na ně neexistují oficiální definice. Níže se proto podrobněji podíváme na to, čím se tvrdé a měkké drogy liší, a zamyslíme se nad tím, jak smysluplné je dělení drog do těchto kategorií obecně.

Co jsou tvrdé drogy?

Když se někoho zeptáte, jestli ví, co jsou „tvrdé drogy“, pravděpodobně jen souhlasně přikývne. Vládní kampaně i média nám už roky předkládají představu, že tvrdé drogy jsou silnější, návykovější a nebezpečnější než takzvané měkké drogy. Ve skutečnosti ale to, zda je droga považovaná za tvrdou nebo měkkou, souvisí především s jejím potenciálem způsobit uživatelům fyzické poškození a vyvolat závislost či silnou návykovost.

Přestože se dělení na tvrdé a měkké drogy stále častěji hodnotí jako zastaralé, bohužel se po celém světě pořád běžně používá.

Příklady tvrdých drog

• Kokain a crack
• Heroin a opium
• Crystal meth a amfetaminy
• PCP
• Ketamin
• Opioidy, benzodiazepiny a další léky na předpis
• Extáze
• Alkohol a tabák
• LSD a magic mushrooms (často jsou zákonem řazeny mezi tvrdé drogy, i když mnozí považují toto dělení za nespravedlivé)

Co jsou to měkké drogy?

Zatímco tvrdé drogy bývají vnímány jako extrémně silné, nebezpečné a vysoce návykové, měkké drogy jsou obecně považovány za podstatně méně škodlivé. Obvykle se za ně označují látky, u kterých je relativně nízké riziko závažného fyzického poškození, vzniku závislosti nebo návyku. Nizozemská vláda ve svém Opium Act tyto měkké drogy výslovně zmiňuje (především konopí a různé prášky na spaní či sedativa), nicméně to, co lidé považují za měkké drogy, se v jednotlivých zemích a kulturách značně liší.

Příklady měkkých drog

• Konopí a konopné deriváty
• Hypnotika a sedativa (v Nizozemsku)

Přírodní vs. syntetické drogy

Stejně jako mají lidé často velmi vyhraněné názory na to, co je „tvrdá“ a co „měkká“ droga, bývají přesvědčeni i o tom, že původ látky – zda je přírodní, nebo syntetická – něco vypovídá o jejím riziku. Vždyť co vyroste ze země, to přece nemůže být tak škodlivé, nebo ano?

Bohužel představa, že přírodní rovná se bezpečné, neobstojí. Kokain i opium (včetně jejich různých forem a derivátů) pocházejí zcela z přírody – z keře koky a z makovice máku setého.

Obě látky ale nesou vysoké riziko vzniku závislosti a ve vyšších dávkách mohou být smrtelné. Alkohol a tabák jsou také tvrdé drogy (světe div se), přestože jsou získávány zcela z přírodních surovin. Jak si ještě ukážeme, pojmy jako tvrdé, měkké, přírodní nebo syntetické nejsou ve skutečnosti příliš užitečné ani pro klasifikaci látek, ani pro posuzování jejich bezpečnosti a dopadu na zdraví.

Rozdíl mezi tvrdými a měkkými drogami

Kromě toho, že mohou způsobovat poškození zdraví a závislost, se drogy liší také podle způsobu užívání, účinků, které vyvolávají, právních předpisů, které jejich užívání či obchodování upravují nebo zakazují, a také podle jejich dostupnosti.

S tímto v hlavě se podívejme blíž na některé rozdíly mezi tzv. tvrdými a měkkými drogami. Je důležité mít na paměti, že nejde o přesné a neměnné kategorie, ale spíše o obecný způsob, jak lidé rozlišují jednotlivé látky.

Způsob užívání

Protože jsou tvrdé drogy považovány za nebezpečnější, lidé často předpokládají, že se užívají úplně jinak než měkké drogy. Řada online zdrojů i výsledky průzkumů ukazuje, že veřejnost má tendenci věřit, že tvrdé drogy se užívají častěji, méně kontrolovaně a s větším rizikem zneužívání než drogy měkké.

Když se například řekne užívání konopí, mnoho lidí si vybaví někoho, kdo si v klidu dává jointa doma u televize nebo na večírku či setkání s přáteli. Naproti tomu užívání tvrdých drog, jako je kokain nebo metamfetaminy, si lidé často spojují s dlouhými tahy bez kontroly, které se mohou protáhnout do druhého dne – nebo i na několik dní.

Ačkoli se způsob užívání jednotlivých látek samozřejmě liší, nemusí to nutně souviset s tím, zda jde o tvrdé, nebo měkké drogy. Je důležité mít na paměti, že různé látky oslovují různé typy lidí a vážou se k nim i odlišné subkultury. Konopná kultura je například úplně jiná než kultura spojená s alkoholem, kokainem nebo párty drogami, jako jsou amfetaminy a extáze.

Účinky

Obecně si lidé spojují tvrdé drogy se silnějšími, více vědomí měnícími účinky než u měkkých drog. I to je ale zkreslená představa.

Existuje totiž řada tvrdých drog, které vyvolávají poměrně mírné účinky. Tabák je vysoce toxická a návyková látka, přesto jsou jeho účinky považovány za mírné. Naproti tomu konopí dokáže vyvolat mnohem intenzivnější, na psychiku působící změny, a přesto je některými vládami a institucemi řazeno mezi měkké drogy.

Legálnost

V řadě západních zemí rozlišuje drogová legislativa mezi tzv. tvrdými a měkkými látkami. U měkkých drog bývají zákony týkající se držení a užívání obvykle mírnější než u tvrdých drog.

Jak už jsme zmínili na příkladu Nizozemska, tamní vláda jasně odděluje měkké drogy (konopí, prášky na spaní a sedativa) od tvrdých drog (kokain, heroin, LSD, lysohlávky, extáze a některá opioidní/benzodiazepinová léčiva na předpis). V rámci nizozemské politiky tolerance je dokonce prodej, užívání a držení malého množství konopí v coffeeshopech tolerováno a není trestáno, přestože je konopí podle nizozemského práva stále oficiálně nelegální látkou.

Dostupnost

Jak se mění vnímání drogové kultury, řada dalších zemí po celém světě začíná upravovat svou politiku vůči měkkým drogám a jejich užívání povoluje či toleruje. Patří mezi ně například:

• Uruguay, která plně dekriminalizovala užívání konopí a umožňuje registrovaným občanům jeho nákup v lékárnách.

• Kanada, která zcela legalizovala rekreační užívání konopí dospělými.

• Spojené státy, kde 19 států a stále přibývající počet dalších legalizovalo rekreační užívání konopí a mnoho dalších povolilo jeho lékařské využití.

• Mexiko, které nyní umožňuje držení malého množství konopí.

Co jsou to vstupní (gateway) drogy?

Za tzv. vstupní drogy se obvykle považují látky, které mohou zvyšovat riziko pozdějšího užívání silnějších a nebezpečnějších drog. Do této kategorie se nejčastěji řadí tři substance: alkohol, nikotin a marihuana. Zatímco u prvních dvou látek se na tomto označení většina odborníků shodne, v případě konopí řada lidí namítá, že si takovou nálepku nezaslouží. Přehledová studie z roku 2018, kterou zadal National Institute of Justice, vyhodnotila 23 recenzovaných studií na lidech i zvířatech, jež zkoumaly souvislost mezi užíváním marihuany a pozdějším přechodem k tvrdším drogám. Autoři nakonec uzavřeli, že „v současnosti neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že užívání konopí způsobuje pozdější užívání tvrdších nelegálních drog“^[3].

Měli bychom drogy takto dělit?

Dělení drog na „tvrdé“ a „měkké“ má k ideálu hodně daleko. Jak jsme si v tomto článku ukázali – a jak rozebírá i vědecký přehled z roku 2017 publikovaný v časopise American Journal of Drug and Alcohol Abuse – vychází tohle rozlišování spíš z našich subjektivních představ o jednotlivých látkách než z jejich skutečného dopadu na zdraví. Alkohol a cigarety jsou typickým příkladem tvrdých drog, které jsou v západní kultuře hluboce zakořeněné a společensky přijímané, zatímco LSD a psilocybin bývají v některých zemích považovány za „tvrdé“ drogy, ačkoliv ve skutečnosti nesou relativně nízká zdravotní rizika a mají jen malý návykový potenciál.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis