Co je microdosingový stack Paula Stametse?

Vědci i inovátoři dnes soutěží v hledání látek, které podporují zdraví mozku a poskytují výhodu v oblasti mentální výkonnosti. Řada těchto sloučenin vzniká syntézou v laboratoři, jiné se přirozeně vyskytují v přírodě. Tento článek se zaměří na takzvaný „protokol Paula Stametse“ (často označovaný také jako „Niacin Lion’s Mane Psilocybin protocol“, „microdosing stack“, „neurogenesis stack“ nebo prostě „stack“) – nootropickou kombinaci navrženou ke zlepšení kognitivních funkcí a ochraně před neurodegenerací.

Kdo je Paul Stamets a jaká je jeho teorie?

Paul Stamets je samouk mykolog, výzkumník a autor. V komunitě kolem hub patří mezi výrazné osobnosti a proslavil se mimo jiné jako autor dvou „pěstitelských biblí“ – knih The Mushroom Cultivator a Growing Gourmet Mushrooms. Tyto příručky podrobně popisují každý krok pěstování hub, od přípravy substrátu přes inkubaci až po sterilní postupy.

Do širšího povědomí vstoupil Stamets díky přednášce TED s názvem „6 způsobů, jak mohou houby zachránit svět“. Vysvětloval v ní, jak fungují houby a jejich podhoubí, jak jejich sítě připomínají internet a jak patřily mezi první organismy, které kolonizovaly souš. Při probírání svých průlomových zjištění popsal například, jak by se houby cordyceps mohly využívat jako alternativa pesticidů, zatímco jiné druhy dokážou pohlcovat ropu. Tento proud převratných informací mnoha lidem úplně poprvé otevřel dveře do světa mykologie a z Stametse udělal jednu z hlavních tváří oboru.

Tato sedmnáctiminutová přednáška ovšem nestačila na všechna jeho „houbová zjevení“. Stamets proto své další myšlenky představil na celé řadě konferencí a v mnoha podcastech. Patří mezi ně i takzvaný Stametsův protokol.

Jádrem protokolu je nootropní vitamínový komplex složený z niacinu, houby korálovec ježatý (lion’s mane) a klíčového proléčiva obsaženého v lysohlávkách, psilocybinu. Stamets tento mix označuje jako „stacking“ formuli pro epigenetickou neurogenezi.

K vytvoření této kombinace ho inspiroval prudký nárůst neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Domnívá se, že dané látky by mohly hrát roli v léčbě PTSD a v regeneraci zrakových a sluchových neuronů. U zdravých lidí by se tento „stack“ potenciálně dal využít ke zvýšení kreativity a rozšíření kognitivních schopností.

Stack – složení a dávkování

Už víte, jaké jsou 3 hlavní složky Stametsova stacku. Jaké množství každé z nich ale podle Stametse funguje nejlépe? Jeho nejznámější (a nejčastěji citované) dávkovací schéma vypadá následovně:

• 1 mikrodávka psilocybinových hub. Mikrodávka Psilocybe cubensis (nejběžnější a nejlépe prozkoumaný druh lysohlávek) odpovídá zhruba 0,1–0,2 g sušených hub nebo 1–2 g čerstvých hub. Podle Stametse jde o skvělý výchozí bod, i když někteří zkušenější uživatelé hub dávají přednost tzv. „nízké dávce“ (0,5–1 g sušených hub cubensis nebo 5–10 g čerstvých hub). Pamatujte ale, že tato vyšší rozmezí už mohou vyvolat zřetelnější psychedelické účinky.

• 5–20 g čerstvé houby lion’s mane (hericium). Čerstvé korálovce je často těžké sehnat, proto lze použít 50–200 mg práškového extraktu nebo odpovídající množství tekutého extraktu z lion’s mane. Samotný lion’s mane není považován za toxický, u citlivých osob ale může ovlivňovat srážlivost krve nebo snižovat hladinu krevního cukru.

• 101–200 mg niacinu. Užívaní niacinu v doplňcích může vyvolat přechodné brnění, svědění nebo zčervenání kůže (tzv. niacin flush). Velmi vysoké dávky niacinu (2000 mg a více denně) mohou způsobovat závažnější nežádoucí účinky.

POZNÁMKA: Uvedené dávky Stametsova stacku jsou určeny pro člověka vážícího přibližně 70 kg. Pokud jste na psychedelika citliví nebo je zkoušíte poprvé, zvažte nižší množství. Naopak zkušenější uživatelé nebo osoby s vyšší hmotností mohou sahat spíše k horní hranici doporučených rozmezí.

Mějte na paměti, že užívání psychedelik není exaktní věda a reakce na Stametsův stack se mohou člověk od člověka výrazně lišit. Obecně doporučujeme začít u nižší dávky a postupně ji upravovat, dokud nenajdete množství, které vám sedí nejlépe. Nezapomeňte také, že Stametsův stack je navržen tak, aby se užíval 4–5 dní po sobě, po nichž následuje 2–3denní pauza.

Original Microdosing Pack

1502

243,20 Kč

362,99 Kč

Original Microdosing Pack

(1502)

243,20 Kč

362,99 Kč

Psilocybin a růst nových mozkových buněk

Psilocybin v raných výzkumech vykazuje velmi zajímavé výsledky. Studie z roku 2018 ukázala, že psychedelika podporují strukturální i funkční neuronální plasticitu. Tyto poznatky naznačují, že enteogeny, jako jsou lysohlávky, mohou mít značný potenciál při řešení psychických poruch, včetně depresí odolných vůči léčbě.

Další pokusy na zvířatech zkoumaly vliv psilocybinu na neurogenezi. Ukázala se dvoufázová dávková křivka: nízké dávky molekuly zvyšovaly neurogenezi v hipokampu, zatímco vyšší dávky tvorbu nových neuronů naopak snižovaly. Silný argument ve prospěch mikrodávkování.

Výzkum také zjistil, že psilocybin u hlodavců napomáhá vyhasínání podmíněné reakce strachu. Vědci proto dospěli k závěru, že by tato látka měla být dále zkoumána jako možná léčba PTSD a příbuzných stavů.

Pandora Magické lanýže

716

291,78 Kč

435,49 Kč

Pandora Magické lanýže

(716)

291,78 Kč

435,49 Kč

Korálovec ježatý – houbový elixír pro mozek

Lví hříva, Hericium erinaceus, je lahůdková medicinální houba pocházející ze Severní Ameriky, Evropy a Asie. Roste především na bucích a patří mezi oblíbené druhy pro domácí pěstování. Ceněná je pro svou „masitou" strukturu a chuť připomínající humra.

Tato houba ale nabízí víc než jen kulinární zážitek. Podporuje uvolňování nervového růstového faktoru (NGF), neurotrofního proteinu, který stimuluje růst neuronů v nervových buňkách. Extrakt z lví hřívy obsahuje skupiny molekul známé jako hericenony a erinaciny. Tyto látky podporují syntézu NGF. Pokud byl extrakt z lví hřívy podáván společně s NGF, dokázal podpořit růst neuritů – proces, který probíhá při regeneraci nervů.

Kapsle s houbou Lion’s Mane (Foodsporen)

64

Out of stock

699,98 Kč

786,49 Kč

Kapsle s houbou Lion’s Mane (Foodsporen)

(64)

Out of stock

699,98 Kč

786,49 Kč

Niacin – životně důležitý vitamín

Niacin neboli vitamin B3 je zásadní živina, kterou tělo potřebuje pro celou řadu fyziologických procesů. Tento ve vodě rozpustný vitamin se podílí na buněčné signalizaci, opravě DNA a energetickém metabolismu. Jeho nedostatek se může projevit mimo jiné depresivní náladou, bolestmi hlavy, zhoršenou pamětí a zmateností.

Niacin je nezbytný i pro mozek. Pomáhá vytvářet klíčové enzymy zodpovědné za normální kognitivní funkce. Zdá se, že dietní doplňování nikotinamid ribosidem – specifickou formou vitaminu B3 – může být prospěšné u Alzheimerovy choroby. Výzkumy ukazují, že tato látka podporuje synaptickou plasticitu a brání tvorbě plaků.

Vysoké dávky niacinu však vyvolávají poměrně neobvyklý, i když převážně neškodný vedlejší účinek: tzv. „niacin flush“. Tento nával se projevuje zčervenáním kůže, na které se brzy přidává pocit horka, svědění a pálení. Příčinou je rozšíření periferních krevních cév, které propustí větší množství krve.

Někteří lidé tento jev vnímají jako nepříjemný. Aby se mu dalo vyhnout, byla vyvinuta forma niacinu, která flush nezpůsobuje. Právě tento mechanismus je však důvodem, proč je niacin cennou součástí Stametsova protokolu.

Mykolog předpokládá, že niacin flush pomáhá dopravit hericenony, erinaciny a psilocybin k nervovým buňkám v periferním nervovém systému. Zde by mohly působit na různé receptorové cíle a potenciálně oddálit či zmírnit určité neurologické poruchy.

Potomstvo teorie „zhulené opice“

Myšlenka, že psilocybin dokáže podpořit kognitivní funkce, není žádná novinka. Etnobotanik a spisovatel Terence McKenna přišel s takzvanou teorií „sjeté opice“. Tvrdil, že psilocybinové houby nastartovaly prudké zvětšení lidského mozku – událost, která vedla ke vzniku sebereflexe a schopnosti abstraktního myšlení.

McKenna tuto teorii popsal ve své knize Food of the Gods. Zpochybňoval tradiční vysvětlení původu lidského vědomí a upozorňoval na to, že stále chybí uspokojivá odpověď na otázku, jak přesně se vyvinul jazyk a hudba – a také proč se lidský mozek v období zhruba před 800 000–200 000 lety náhle téměř zdvojnásobil.

Podle McKenny naši hominidní předci narazili na psychedelické houby ve chvíli, kdy se začalo měnit klima. Se stoupající teplotou začaly ustupovat tropické africké pralesy a nahrazovala je savana. To donutilo naše předky slézt z koruny stromů a vydat se do otevřené krajiny.

Při hledání nových zdrojů potravy začali tito praprimáti prozkoumávat travnaté pláně. Nakonec objevili psilocybinové houby vyrůstající z trusu velkých býložravců.

McKenna tvrdí, že tento nový zdroj psilocybinu ve stravě zvyšoval ostrost vidění, což při lovu představovalo výraznou výhodu. Domníval se také, že konzumace hub zvyšovala libido, a tím vedla k většímu počtu potomků u těch, kteří je užívali. Vyšší dávky měly podle něj nakonec stát u zrodu náboženství, filozofie, vědy a komplexního jazyka.

V jádru tak teorie sjeté opice naznačuje, že přístup k psilocybinovým houbám představoval klíčovou evoluční výhodu, která urychlila vývoj lidského mozku.

Protokol Paula Stametse z této myšlenky částečně vychází, zároveň však stojí i na novějších vědeckých poznatcích zmíněných výše. Stamets McKennovu myšlenku kvůli nedostatku důkazů raději označuje jako „hypotézu sjeté opice“.

Stamets souhlasí s tím, že požívání těchto hub mohlo lidské vědomí zásadně ovlivnit. Podle něj naši lovci-sběrači při stopování kořisti prohledávali zem v okolí trusu – přesně tam, kde dnes nacházíme mnoho psychoaktivních hub.

V jedné epizodě pořadu „The Joe Rogan Experience“ Stamets uvedl, že psilocybin mohl dočasně zastupovat serotonin, podněcovat neurogenezi, podporovat vznik nových mozkových buněk a vytvářet nové informační dráhy. Zmínil také vliv psilocybinu na strachovou reakci a to, jak by nově nabytá odvaha mohla našim předkům pomoci přežít.

Pokud psilocybin skutečně stál za skokovým nárůstem kognitivních schopností, nešlo by o jednorázovou událost, ale o pozvolný a dlouhodobý proces. Miliony setkání mezi hominidy a halucinogenními houbami v průběhu milionů let by mohly vést k epigenetickým změnám a neurogenezi, na nichž tento posun stál. Stametsův protokol lze chápat jako „potomka“ teorie sjeté opice – jen více ukotveného ve výzkumu a praktickém použití.

Věda už ukázala, že psilocybin je zajímavým nástrojem pro vyvolání neurogeneze. Do jaké míry ale ovlivnil náš evoluční vývoj, zůstává nezodpovězenou otázkou. A z ní se rodí další: pokud psilocybin stál u zrodu moderní mysli, potřebujeme jej i dnes k optimálnímu fungování? Ať už bude odpověď jakákoli, protokol Paula Stametse se jeví jako slibný způsob, jak podpořit činnost mozku a bránit se neurodegeneraci.

Dříve než se necháme unést nadšením, je ale na místě zdravá dávka skepse. Dosavadní výsledky sice vypadají nadějně, stále však jde o ranou fázi výzkumu. Neurogeneze vyvolaná psilocybinem byla zatím prokázána u zvířat, nikoli u lidí. S dalším postupem výzkumu se snad dočkáme přesvědčivějších důkazů.

Jaké mohou být možné dlouhodobé účinky tohoto protokolu?

Vzhledem k nedostatku klinických studií lze v tuto chvíli mluvit jen o kvalifikovaných odhadech. Stamets opakovaně prohlašuje, že jeho protokol může prospět nemocným i zdravým, jednotlivcům i celé společnosti. Tvrdí, že by mohl zlepšovat kognitivní funkce u studentů, programátorů, výzkumníků a akademiků. Změněné vizuální, sluchové a prostorové vnímání by zase mohlo sportovcům poskytnout výkonovou výhodu. Zároveň se mluví o potenciálu ulevit lidem trpícím následky neurotoxinů, neurologickými onemocněními a úzkostí.

Na první pohled působí tyto představy přehnaně. Seznam přínosů připomíná univerzální zázračný lék, který má vyřešit vše. Přitom je ale těžké ignorovat možný dopad samotného psilocybinu na společnost. Ve patentové přihlášce na tento protokol Stamets uvádí celou řadu tvrzení, včetně účinnosti v oblastech, jako je:

• zlepšení paměti a kognitivních funkcí
• zlepšení motoriky a koordinace
• zvýšení schopnosti řešit složité počítačové úlohy
• zlepšení sluchu
• zlepšení zraku
• zlepšení smyslového vnímání
• zlepšení schopnosti učení
• podpora neurogeneze

Za jak dlouho se mohou projevit účinky?

Opět se tu pohybujeme v poněkud temné říši osobních zkušeností. Žádná vědecká studie tyto odpovědi nezkoumala – hlavní slovo mají uživatelé Redditu a různých fór. Je to sice zajímavý náhled na možné účinky, ale bez jasné metodiky jde o velmi nespolehlivá data. Některé příběhy zmiňují téměř okamžité změny. Jeden blogger například popisuje, že hned zaznamenal zlepšení flexibility, koordinace a sportovního výkonu. Stamets však upozorňuje, že může trvat až rok, než se projeví znatelný efekt, což působí podstatně uvěřitelněji.

Luke Sumpter

Luke Sumpter vystudoval klinické zdravotní vědy (BSc Hons) a už více než sedm let se profesionálně věnuje psaní a žurnalistice na pomezí konopí a vědy. Spojuje tak svou akademickou průpravu s vášní pro pěstování rostlin.

Přečíst celý životopis