Vlny hudby a rauš: Nejlepší muzika na poslouchání po hulení

Když mi bylo osmnáct, kamarád zapojil tátův starý hi‑fi systém v kůlně, se čtyřmi reproduktory namířenými do středu provizorního „doupěte na pokec“, které jsme si postavili z matrací a polštářů. To místo jsme výstižně pojmenovali The Shed a strávili jsme v něm další roky kouřením a posloucháním hudby při jedněch z nejintenzivnějších poslechových zážitků, jaké si vůbec pamatuju. Níže se podělím o několik desek, které jsme tam pořád dokola hráli, a přidám i další skvělou hudbu, která skvěle sedí k rauši.

Konopí a hudba: Dokonalé souznění

Na světě existuje spousta skvělých duetů, ale konopí a hudba jsou hodně vysoko v žebříčku – zvlášť u hudebníků a milovníků hudby. Nespočet umělců (včetně některých, které zmiňujeme dále v tomto článku) si semena konopí a samotné hulení cení pro jejich schopnost podpořit kreativitu a umožnit jim myslet jinak, mimo zajeté koleje. Jak řekl Bob Dylan: „[Hašiš a tráva] nejsou drogy. Jen vám trochu ohnou mysl. A myslím, že občas by se měla každému hlava trochu ohnout.“ A pro nás, co stojíme na druhé straně reproduktorů, může pár potáhnutí dobré bylinky povznést zážitek úplně stejně.

Jak konopí umocňuje náš hudební zážitek?

Zážitek z konopí je samozřejmě u každého jiný a kouření trávy rozhodně není pro všechny. Pokud ale máte rádi konopí i hudbu, jejich kombinace může být trefou do černého. Mnoho lidí vnímá konopí jako zklidňující a uklidňující, což jim pomáhá dostat se do uvolněného stavu, ve kterém mohou hudbě věnovat mnohem soustředěnější pozornost. Zároveň se může zdát, že s trávou hudba zní „živěji“ nebo až „prostorově 3D“, obzvlášť když posloucháte na kvalitní hi-fi sestavě nebo špičkových sluchátkách. Snadněji si všimnete jemných detailů skladeb a s hudbou se propojí­te mnohem intenzivnějším, hlubším způsobem.

Dokonalý playlist pro zhulence

Připravený zapálit si jointa a pustit to na plný pecky? Vzhledem k tomu, kolik skvělé hudby dnes existuje, není vůbec snadné dát dohromady opravdu dokonalý playlist na kouření. Proto jsem tuhle dávku stonerské hudby rozdělil do dvou seznamů: **All‑Time Classics**, kde najdeš výběr alb a interpretů, které by měl znát každý, kdo miluje hudbu a trávu, a **Left of Centre Author's Picks**, kde jsem poskládal svoje osobní favority – u spousty z nich jsem vykouřil nejednoho špeka a doufám, že si je užiješ taky.

Takže bez dalších řečí – příjemný poslech a pohodové kouření!

All‑Time Classics

Níže najdete několik nesmrtelných klasik, které mezi zkouřenými fanoušky prostě nikdy neomrzí.

Bob Marley and The Wailers

Existuje vůbec ikonictější hulič než samotný Soul Rebel? Bob Marley po sobě zanechal hudební odkaz tak silný, že by se měl vyučovat dětem ve školách. Mezi alba Boba a The Wailers, která bys rozhodně měl/a slyšet, patří:

• Exodus, klasika nad klasiky, kterou je skoro hřích vynechat z jakéhokoli playlistu na hulení.
• African Herbsman, jamajské vydání produkované Leem Scratch Perrym, které přináší úchvatné odlehčené verze hitů jako Lively Up Yourself, Trench Town Rock a Duppy Conqueror.
• Kaya, někdy neprávem opomíjené mistrovské dílo z roku 1978 s ikonickým produkčním zvukem Chrise Blackwella / Island Records.

Pink Floyd

Kdybych napsal článek o hudbě na hulení a nezmínil u toho Pink Floyd, nejspíš bych přišel o práci. A není divu – jejich alba lidstvu doslova otevřela třetí oko a pořádně mu rozostřila zornici. Většina článků o hudbě k trávě doporučuje Dark Side of the Moon, a já s tím souhlasím. Pokud ale chcete něco trochu jiného, zkuste Echoes: The Best of Pink Floyd. Normálně „best of“ kompilace moc nemusím, jenže Echoes funguje jako plnohodnotné koncepční album, které mistrně shrnuje kariéru Pink Floyd od roku 1967 do roku 1994, a to bez jakýchkoli mezer mezi skladbami – zásluha patří především nenápadně brilantní produkci Jamese Guthrieho.

Za zmínku stojí také

Existují etalony, o kterých se prostě nediskutuje. A pokud jde o skvělou hudbu ke kouření, mohl bych o „klasikách“ napsat celou knihu. Některé zásadní desky, ke kterým se tu nemůžu rozepsat podrobněji, jsou například:

• „American Beauty“ od The Grateful Dead, patrně nejsilnější kolekce skladeb, jakou kdy Dead nahráli.
• „Harvest“ Neila Younga, folkově-rockové mistrovské dílo s některými z jeho nejněžnějších melodií.
• „In Rainbows“ od Radiohead, jedna z nejlepších desek jedné z nejzásadnějších rockových kapel posledních 30+ let (klidně si mě najděte na sociálních sítích, jestli si myslíte opak).
• „The Chronic“ od Dr. Dre. Musím dodávat víc?
• „Rubber Soul“ od The Beatles, proslulá harmoniem, sitárem, nakřáplými basovými linkami a některými z nejikoničtějších melodií v dějinách popu.
• „Axis: Bold As Love“ od Jimiho Hendrixe, bez debat jeden z nejvlivnějších rockových alb s brilantní produkcí.

Mimo hlavní proud (autorovy tipy)

Poté, co jsem splatil svůj dluh a vzdal hold bezpochyby některým z nejzásadnějších „stoner“ alb a interpretů, přichází ta pravá zábava. Níže najdete pečlivě vybrané desky, které znějí fantasticky, když jste pod vlivem byliny. V seznamu je něco pro každého – od svižných, hravých instrumentálek až po temné a hluboké zvukové výpravy. Připravení poslouchat?

The Roots of Chicha – Psychedelické cumbie z Peru

Psychedelie se v 60. a 70. letech šířila světem jako požár – a ani peruánská džungle a majestátní hory ji nedokázaly zastavit. Tahle kompilace přináší remasterované verze některých z nejikoničtějších chicha skladeb a vytváří ideální kulisu pro pořádně tripovou session. Zapalte si u Los Mirlos a jejich Sonido Amazónico a nechte se unést téměř hodinovou výpravou do zvukové džungle plné fázované, vibrem prohnané kytary a pikantních cumbia rytmů.

Con Todo El Mundo - Khruangbin

Druhé studiové album kapely Khruangbin je naprostá lahůdka pro všechny, kdo milují nenásilnou, snadno poslouchatelnou psychedelii s prvky world music. Od bubenického nástupu v úvodní skladbě Como Me Quieres až po pomalý, smyslný groove závěrečné Friday Morning je Con Todo El Mundo skvělá deska na poslech, zatímco si vychutnáváte pořádný špek. Užijte si ji v kruhu blízkých přátel při hraní her, povídání a jídle, nebo s někým výjimečným, když společně hledáte uspokojení mezi prostěradly.

The Rabbit That Hunts Tigers - Yin Yin

Pokud je pro vás Con Todo El Mundo až příliš pomalé a svůdné, zkuste si pustit tuhle desku. Debutové album kapely Yin Yin, kvarteta z nejjižnějšího nizozemského města Maastricht, The Rabbit That Hunts Tigers, je napěchované tanečními rytmy, elektrizujícími kytarovými sóly a mořem reverbu a delaye, které se budou nádherně odrážet ve vašem zkouřeném mozku. Skvělá nahrávka na ranní pohodičku, úklid bytu nebo rozjížděcí večer s partou.

James Blake - James Blake

Připadáš si jako naprostej ubožák? Někdy je jediný způsob, jak se dostat přes těžký období, prostě jím projít se vztyčenou hlavou, i když to do tebe srdci mířenými ranami pere ze všech stran. S dobrým šlukem byliny a temným, tajemným debutovým studiovým albem Jamese Blakea tě čeká pořádná jízda (smutná, ale očistná). Nech se "vtáhnout" (viz The Wilhelm Scream) do hluboké, temné díry plné tajemství – a možná z ní nakonec vylezeš naladěný líp než kdy předtím.

Paranoid Cocoon - Cotton Jones

Po výpravě do nejtemnějších hlubin s Jamesem Blakem přijde tahle deska jako ideální vzpruha. Druhé album písničkáře Michaela Nau je plné chytlavých melodií, jemně zrnitého, lehce „vesmírného“ zvuku a poctivě vystavěných skladeb. Skvělý odpolední poslech, který vás pomůže uvolnit po dlouhém dni a plynule přeladit na cokoli, co má přijít večer. Jen se raději moc nezabývejte názvem alba, který tu schválně znovu neuvádím – pro jistotu, kdybyste už teď byli slušně zkouření.

Pink Moon - Nick Drake

Ve chvíli, kdy zazní první akord alba Pink Moon, mám pocit, jako bych najednou viděl svět skrz objektiv kinofilmové kamery. Tichý, hřejivý hlas Nicka Drakea, jeho opravdová poezie a nezaměnitelná kytarová hra mají hluboce uklidňující účinek – ať už posloucháte venku v přírodě, doma v pohodlí, nebo ve sluchátkách cestou do práce. Až si příště zapálíte, dopřejte si jedno z nejvlivnějších folkových alb všech dob od jednoho z nejlepších písničkářů (který měl sám k trávě velmi blízko).

Depression Cherry - Beach House

Je mi přes třicet a permanentně vyhořelá, takže dnes už mě k ponocování moc věcí nepřiměje—snad jen možnost pustit si Levitation (úvodní skladbu z tohohle peckovního alba Beach House z roku 2015) a sledovat východ slunce z vysokého balkonu nebo terasy s nejlepšími kamarádkami. Přestože se deska Beach House z roku 2015 jmenuje Depression Cherry, působí zvláštně povzbudivě—možná za to můžou zrnitě lo‑fi beaty, zastřené kytary, mrazivé vokály a zdánlivě nekonečné vrstvy synťáků (nebo všechno dohromady)… Rozhodně je to všechno dohromady.

Straight Outta Compton - N.W.A

Upřímně řečeno, tenhle kousek by klidně mohl stát hned na začátku článku po boku ostatních „evergreenů“. Je to další skvělé album na energické chvíle – ať už pracujete z domova, gruntujete byt, nebo si jdete zaběhat. Dopřejte si kus hiphopové historie a jedno z nejzásadnějších děl žánru, na kterém najdete i některé z úplně prvních produkcí Dr. Dre.

Vysoké tóny: Pozvedněte svůj zážitek tou nejlepší hudbou

Připraveni ke vzletu? Vyberte si pár desek z tohohle seznamu pro další seanci a užijte si je naplno. A nezapomeňte – hudba je extrémně subjektivní záležitost. Jestli jsem vynechal nějakou vaši oblíbenou nahrávku na kouření, napište mi na @stevevoser nebo se o ni podělte v komentářích!

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis