Souvislosti mezi lysohlávkami a Vánocemi

Vánoční tradice sahají hluboko do minulosti – k svatému Mikuláši a ještě dál, až k postavě, kterou dnes známe jako Santa Clause. Obvykle si Vánoce spojujeme s křesťanstvím a v menší míře i s Coca-Colou, o níž se traduje, že dala Santa Clausovi (a tedy i Vánocům) jeho typické červenobílé zbarvení.

Co když ale podobu dnešních Vánoc ovlivnily i sibiřské psychedelické rituály? Pokračujte ve čtení a zjistěte, jakou roli mohly sehrát houby Amanita muscaria (muchomůrka červená) při zrodu moderní vánoční ikonografie.

Co mají psychedelika společného se Santou Clausem a Vánocemi?

Na první poslech to může znít trochu přitažené za vlasy: tvrdit, že velká část vánočních motivů a příběhů má kořeny v psychedelikách. Možná ale brzy nebudete tak skeptičtí.

V tradičních rituálech se šamani národů Korjaci a Kamčadalové (z ruského Dálného východu) na zimní slunovrat oblékali tak, aby napodobovali výrazné zbarvení muchomůrky červené. Zimní slunovrat začíná 21. prosince, v nejkratší den v roce, a končí 25. prosince, kdy se den začíná znovu prodlužovat.

Podle vyprávění právě díky těmto houbám „létali“ na saních směrem k Polárce, aby tam získali vhled do událostí nadcházejícího roku. Po návratu se pak vraceli do příbytků otvorem ve střeše jurty (stan z plsti), kterým zároveň prochází kouřovod.

Začíná vám to něco připomínat?

Muchomůrka červená je navíc proslulá svým sytě červeným kloboukem s bílými tečkami. A náhodou má i Santa Claus ikonický červeno-bílý oblek, jehož podoba byla později zpopularizována Coca-Colou. Co když ale inspirace sahá mnohem hlouběji do minulosti?

Co je houba Amanita muscaria (muchomůrka červená)?

Amanita muscaria je druh houby, který roste po celé Evropě, Asii i Severní Americe. Nejčastěji ji najdete u paty borovic a bříz, s jejichž kořeny žije v úzkém symbiotickém soužití – ale k tomu se ještě dostaneme.

Existuje několik forem muchomůrky červené a ne všechny jsou pravou Amanita muscaria. Všechny však obsahují kyselinu ibotenovou a muscimol – látky se silnými halucinogenními účinky. Zároveň jde o toxické, jedovaté houby, které je nutné před požitím pečlivě zpracovat. Při konzumaci čerstvých a syrových plodnic sice obvykle nehrozí smrtelné otravy, ale velmi pravděpodobně vám bude pořádně zle.

Amanita muscaria má dlouhou historii náboženského a rituálního využití v řadě kultur, včetně těch zmíněných výše a také u Sámů na severu Evropy. Tradiční užívání muchomůrky červené pro psychedelické účely je úzce spojené se soby – brzy bude jasněji proč.

Kvůli svému symbiotickému vztahu s kořenovým systémem borovic a bříz nelze Amanita muscaria běžně pěstovat; dá se jen sbírat ve volné přírodě.

Jaké účinky má Amanita muscaria?

Účinky muchomůrky červené jsou velmi rozmanité a liší se mimo jiné podle toho, jakým způsobem je houba užita.

Hlavní účinnou látkou v muchomůrce červené je muscimol, který působí především na GABAergní systém – tedy na GABA receptory v mozku. Přestože je Amanita muscaria často řazena mezi „magické houby“, její působení se zásadně liší od klasických psychedelik, která typicky ovlivňují serotoninové 5-HT2A receptory.

Mezi možné účinky patří:

• synestézie (mísení vjemů, např. „slyšení barev“)
• lucidní snění
• delirium
• transové stavy
• nevolnost
• euforie
• sedace nebo naopak stimulace (může působit paradoxně)
• mimotělní zážitky
• záškuby svalů a třes

Maximální intenzity účinků je obvykle dosaženo zhruba po 3 hodinách a celkový průběh může trvat přibližně 10–24 hodin.

4 způsoby, jak magické houby možná ovlivnily Vánoce

Už je vám asi jasné, jak tyto houby a rituály kolem nich mohly přispět k podobě dnešních Vánoc, ale pojďme se na to podívat ještě trochu detailněji.

Létající sobi (a červené nosy)

Aby se některé kultury vyhnuly jedovatým účinkům muchomůrky červené, dávaly ji nejprve sežrat sobům a teprve potom pily jejich moč.

Proč? Protože sobi jsou vůči toxickým látkám z těchto hub imunní a vylučují muscimol v nezměněné podobě do moči. Kdo ji pak vypije, může pocítit plný účinek této psychoaktivní látky, aniž by musel snášet nepříjemné vedlejší účinky po požití celé houby.

Tak se stalo, že se sobi – pro existenci těchto národů naprosto klíčová zvířata – pevně spojili s užíváním muchomůrky červené a tím i s obřady zimního slunovratu.

Možná je to trochu odvážná domněnka, ale stále docela uvěřitelná: slavný Rudolfův červený nos mohl být původně inspirován právě Amanitou muscarií.

Lysohlávky a zimní slunovrat

Jak už bylo zmíněno, tyto rituály souvisely přímo se zimním slunovratem, který časově připadá na období Vánoc.

Obecně se má za to, že křesťanství přijalo 25. prosinec jako datum Ježíšova narození právě proto, že symbolizoval příchod nového roku a návrat delších, světlejších dnů.

Vaporshop

Vaporizéry na sušené bylinky pro každý styl. Vyberte si z přenosných i stolních modelů od značek Storz & Bickel, Dynavap a dalších.

View products

Muchomůrka červená pod vánočním stromkem

Jak už bylo uvedeno výše, tyto houby žijí v symbióze s kořeny borovic a bříz. Ve skutečnosti dokážou růst pouze na kořenech a v jejich bezprostředním okolí – a ještě jen u určitých druhů stromů.

V některých kulturách, které tyto houby využívaly, byly borovice uctívány i pro svou výšku a mohutnost a někdy se jim říkalo „stromy života“. A právě zpod těchto stromů života se sbíral dar v podobě muchomůrky červené.

Připadá vám to povědomé? Možná je to jen náhoda, ale tato tradice se mohla postupně proměnit v dnešní zvyk nosit si borovice domů jako vánoční stromky a ukládat pod ně dárky. Místo toho, abychom děti posílali sbírat muchomůrku červenou (Amanita muscaria), dáváme jim pod strom hračky.

Dalším způsobem, jak snížit toxicitu těchto hub, je jejich sušení. Jednou z tradičních metod bylo zavěsit plodnice na větve borovic a nechat je na vzduchu proschnout. Dnes na větve věšíme spíš ozdoby a plastové andílky.

Ponožky u krbu

Muchomůrky červené se údajně sušily také v ponožkách zavěšených nad ohněm – představa, která nápadně připomíná dnešní punčochy visící u krbu a čekající na příchod Santa Clause.

Šamani na saních

Když se tyto příběhy začaly prolínat se severskými tradicemi, objevila se jejich další podoba: Odin brázdí noční oblohu na saních tažených obřím koněm. Ze saní na zem odkapává krev a tam, kde dopadne, mají v příští sezóně vyrůst muchomůrky červené.

Amanita muscaria a Vánoce: skutečnost, nebo mýtus?

Nedá se přesně určit, nakolik tyto tradice ovlivnily dnešní podobu Vánoc, ale je těžké předpokládat, že neměly žádný vliv. Víme, že se v různých podobách rozšířily do střední Evropy, takže je velmi pravděpodobné, že se některé jejich prvky postupně promísily s dalšími kulturními zvyky spojenými se zimním slunovratem – a jak se slavení Vánoc stávalo populárnějším, staly se od nich prakticky neoddělitelné.

Ne všichni s tímto výkladem ale souhlasí. Historik Ronald Hutton se domnívá, že některé motivy byly zveličeny tak, aby zapadly do určitého příběhu. Tvrdí, že konzumace muchomůrky červené ve skutečnosti nebyla tak rozšířená, jak se dnes často uvádí, a že šamani nenosili červeno-bílé oblečení.

Řada badatelů však oponuje, a proto je tohle téma dodnes předmětem živé diskuse.

Kde roste muchomůrka červená (Amanita muscaria)?

Muchomůrka červená roste nejčastěji v jehličnatých a smíšených lesích, zejména pod borovicemi, břízami a smrky. Objevuje se od začátku podzimu a na stanovišti zůstává až do prvních mrazíků – podobně jako druh Psilocybe semilanceata.

Pokud se ji rozhodnete sbírat, předem si o ní pečlivě zjistěte všechny potřebné informace. Mnoho druhů hub, včetně muchomůrky červené (Amanita muscaria), může být při požití velmi nebezpečných. Ujistěte se, že přesně víte, co sbíráte, a jak plodnice správně zpracovat, ještě než vůbec pomyslíte na jejich konzumaci.

Držíme palce a sbírejte s rozumem!

Max Sargent

Max píše už víc než deset let a v posledních letech se zaměřuje na novinařinu v oblasti konopí a psychedelik. Spolupracoval se společnostmi jako Zamnesia, Royal Queen Seeds, Cannaconnection, Semena Gorilla, MushMagic a mnoha dalšími, takže má zkušenosti s širokým spektrem celého odvětví.

Přečíst celý životopis