Top 10 způsobů, jak se „zvednout“ bez drog

Když se řekne „být zhulený“ nebo „mít rauš“, většinou si hned vybavíme užívání drog. Co když ale tenhle stav ve skutečnosti víc souvisí s hledáním propojení, klidu a vnitřní pohody? Je možné zažít podobný „high“ i úplně bez drog?

V tomhle článku se podíváme na to, co vlastně znamená „být high“, a představíme si 10 různých způsobů, jak se obejít bez drog a přesto se cítit propojeně, uvolněně a ve své kůži.

Nový pohled na to, co znamená být high

Výraz „být zhulený“ nebo „být high“ v sobě nese spoustu negativních významů. Pro mnoho lidí je „být high“ totéž co zneužívání drog – obvykle konopí, ale i celé řady dalších legálních i nelegálních látek. Někomu se při tom vybaví silně měnící stavy vědomí, psychedelické halucinace a dočasná ztráta kontaktu s realitou. Jiným se zase vybaví extrémní obrazy lidí, kteří svou psychiku tlačí až na samou hranu tak, že už se možná nikdy úplně „nevrátí do normálu“.

Co když ale „být high“ může znamenat něco úplně jiného? Kdybychom se sami sebe zeptali, proč pijeme alkohol, mnozí z nás by odpověděli, že nám pomáhá uvolnit se, zlepšuje náladu a naladí nás na společenskou notu. Ti, kdo užívají konopí, by dodali, že stav „high“ zostřuje smysly a prohlubuje požitek z hudby, filmů, tvoření, jídla a dokonce i sexu (Deutsche Welle).

U lidí, kteří občas sáhnou po psychedelikách, třeba po magických lanýžích, bývá důvod, proč chtějí být high, často spojený se spiritualitou, hlubším propojením se sebou samými i s okolním světem.

Etymologický původ výrazu „být high“ přitom naznačuje, že jde o mnohem víc než jen o to, se nějakou látkou opít nebo zfetovat. Slovo „high“ má hluboké anglosaské, germánské a severské kořeny a všechny se vztahují k povznesení, vyzdvižení, myšlení a pochopení (Harper, 2022).

Z historických pramenů také víme, že v řadě starověkých kultur užívali duchovní vůdci – například šamani nebo medicinmani – enteogeny (které teprve posledních zhruba sto let označujeme jako drogy) jako nedílnou součást své duchovní praxe (Sessa, 2022). Zdá se tedy, že „být high“ vyjadřuje něco mnohem hlubšího než pouhé zneužívání drogy za účelem opojení; spíše jde o to cítit se povzneseně, uvolněně nebo jakoby nad svým běžným stavem bytí.

Pochopit, co nás dostává do rauše

V rámci tohoto článku je důležité nejen pochopit, proč se lidé „zjíždějí“, ale také co se při tom odehrává v našem těle na fyziologické úrovni. Vzhledem k omezenému prostoru se nemůžeme detailně věnovat jednotlivým látkám, ale můžeme se podívat na to, jak drogy fungují obecně.

Drogám dodávají účinek aktivní chemické složky, které působí na receptory obvykle umístěné na povrchu určitých buněk a/nebo na enzymy v našem těle. Tím obvykle zrychlují nebo zpomalují průběh konkrétních chemických reakcí.

THC, hlavní aktivní složka konopí, působí tak, že aktivuje receptory CB1 (ty se nacházejí na povrchu široké škály buněk v celém těle). Výsledkem je zesílení či utlumení některých chemických procesů řízených lidským endokanabinoidním systémem, což pak vyvolává pestrou škálu účinků, které si spojujeme se stavem konopného rauše.

Nejčastěji aktivní látky v drogách ovlivňují přenos signálů neurotransmiterů, jako jsou serotonin, adrenalin a noradrenalin, dopamin, glutamát, GABA a endorfiny. Změna aktivity těchto neurotransmiterů může u lidí vyvolat celou řadu účinků, například:

• změny nálady

• ztrátu zábran

• zkreslené vnímání času a prostoru

• zhoršení řeči, paměti a motoriky

• zostřené smyslové vjemy

• větší požitek z činností, které jsou už samy o sobě příjemné

• vizuální nebo sluchové halucinace

• psychedelické prožitky s hlubokým spirituálním nábojem

Metody, jak se „sjet“ bez drog, kterým se budeme věnovat dále v článku, fungují podobně. Spouštějí biologické procesy, které dočasně snižují nebo zvyšují aktivitu některých chemických látek v těle, a tím navozují pocity připomínající stav z drog. U každé aktivity si blíže rozebereme, jaké fyziologické procesy může ovlivňovat a jaké účinky se u ní dají očekávat.

Poznámka: Uvedené aktivity obvykle nevyvolávají tak výrazné účinky jako užití psychotropních látek. Jejich působení je mnohem jemnější.

10 způsobů, jak se „sjet“ bez drog

Teď, když rozumíme tomu, jak se dá „zkamenět“ z fyziologického i duchovního hlediska, pojďme se podívat na 10 způsobů, jak se přirozeně a bez drog dostat do změněného stavu vědomí.

1. Holotropní dýchání

Holotropní dýchání (Holotropic Breathwork, HB) je metoda, kterou vyvinul česko‑americký psychiatr Stanislav Grof. Využívá zrychlené, řízené dýchání v kombinaci s hudbou k navození změněného stavu vědomí (tzv. holotropního stavu, který Grof přirovnával k hinduistickému konceptu Atman‑Brahman – božské, pravé podstatě já).

Grof techniku rozpracoval v 70. letech po rozsáhlém výzkumu psychedelické terapie (zvláště se zaměřením na účinky a terapeutický potenciál LSD), když byl legální výzkum i používání LSD v 60. letech stále více omezován.

Dýchací techniky tvořící holotropní dýchání v zásadě využívají řízenou formu hyperventilace ke změně poměru oxidu uhličitého a kyslíku v těle. Tyto chemické změny mohou vyvolat změněné stavy vědomí (podobné těm, kterých se dosahuje během hluboké meditace nebo jiných spirituálních rituálů). Grof, stejně jako další facilitátoři a účastníci holotropního dýchání, věří, že tyto stavy mohou být velmi přínosné při zvládání stresu, úzkostí, depresí či dokonce PTSD a zároveň mohou nabídnout hluboký vhled do pravé podstaty sebe sama (Mead, 1994).

Poznámka: Holotropní dýchání může být rizikové pro osoby se srdečními či dýchacími potížemi. Pokud o něm uvažujete, vždy jej zkoušejte pouze v rámci vedené seance s certifikovaným průvodcem HB.

2. Běh a intenzivní cvičení

Zažili jste někdy vlnu euforie po tréninku? Lidově se jí říká „runner’s high“ a dnes už víme, že za ní stojí chemické procesy vyvolané cvičením. Ty vedou k pocitům podobným rauši: ústupu úzkosti, zlepšení nálady až k mírné euforii, snížení vnímání bolesti, menšímu stresu a dalším příjemným účinkům. Desítky let se vědci i laikové domnívali, že za tento stav může hlavně nával endorfinů, ukazuje se ale, že klíčovou roli hrají změny v endokanabinoidním systému.

Výsledky výzkumů (a nejsou nijak nové) mluví jasně: krevní testy ukazují, že po zátěži stoupá hladina anandamidu v krvi. Anandamid je kanabinoid, který si tělo vytváří samo a váže se na receptory CB1 (stejné receptory, na které se váže THC). I když má výrazně kratší biologický poločas než THC, náhlé zvýšení hladiny anandamidu může vyvolat podobné účinky jako „THC high“ – jen kratšího trvání: euforii, zlepšení nálady, menší nervozitu atd. (Bergland, 2021).

3. Binaurální beaty

Terapii pomocí binaurálních beatů využívá zvuk k navození různých stavů vědomí. Tyto beaty se skládají ze dvou mírně odlišných tónů, které jsou do levého a pravého ucha pouštěny přes stereo sluchátka. Jemný rozdíl v tónech vytváří jakousi zvukovou iluzi – posluchač začne vnímat úplně nový, třetí tón. Pokud například člověk slyší v levém uchu tón o frekvenci 320 Hz a v pravém 360 Hz, postupně začne vnímat tón o frekvenci 40 Hz. Mnozí lidé, kteří binaurální beaty poslouchají, tvrdí, že „naladění“ mozku na frekvence vyplývající z tohoto rozdílu jim pomáhá dostat se do jiných mentálních stavů – podporuje hlubokou relaxaci nebo spánek, zlepšuje soustředění či kreativitu a prohlubuje meditaci.

Binaurální beaty fungují na principu tzv. synchronizace mozkových vln (Huang & Charyton, 2008). Výzkumy ukazují, že vystavení člověka určitým vzorcům světla nebo zvuku může způsobit, že se mozková činnost „přeladí“ na dané frekvence. Obecně se má za to, že aktivitu našeho mozku lze rozdělit podle frekvence mozkových vln, které se obvykle pohybují v těchto pásmech:

• 13–40 Hz: Takzvané beta vlny – nejrychlejší mozkové vlny, typické pro stav zvýšené bdělosti a soustředění, ale také pro stavy úzkosti.

• 8–12 Hz: Alfa vlny převládají při uvolněné bdělosti, například během meditace.

• 5–7 Hz: Theta vlny jsou výraznější při hluboké meditaci, ospalosti a snění.

• 1,5–4 Hz: Nejpomalejší mozkové vlny, delta vlny, se objevují během nejhlubší fáze regeneračního spánku.

Binaurální beaty jsou snadno dostupné online a jsou vytvářeny tak, aby váš mozek ladily právě na výše uvedené frekvence – a tím podporovaly relaxaci, meditaci a další žádoucí stavy.

4. Vědomé snění (lucidní sny)

Lucidní sny jsou takové sny, ve kterých si snící uvědomuje, že právě sní. Lucidní snění si v posledních letech získalo velkou pozornost jako možná duchovní i terapeutická technika. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů znalostí o lucidním snění je bezpochyby doktor Stephen LaBerge, který už od 70. let 20. století vedl na Stanfordově univerzitě řadu výzkumů zaměřených na lucidní sny. LaBerge popisuje lucidní snění jako způsob, jak otevřít dveře k naší nejpravější podstatě a jak vyvolat hluboké duchovní zážitky, které mohou zásadně proměnit naše chápání reality i nás samotných (LaBerge, 2015).

LaBerge zároveň vyvinul několik metod, které mají lidem pomoci lucidní sny navozovat a co nejlépe využít jejich možný duchovní a osobnostní přínos. Mezi nejznámější techniky, které on a další badatelé v této oblasti popsali, patří:

• WILD neboli wake-initiated lucid dreaming (lucidní sen navozený z bdělého stavu) využívá hypnagogických halucinací, které přenesou vědomí přímo z bdění do snu. Cílem je udržet si během přechodu do snového stavu plné vědomí.

• WBTB neboli wake back to bed (probuď se a vrať se do postele) spoléhá na budík nastavený na určitou fázi spánkového cyklu. Po krátkém probuzení člověk znovu usne a tím výrazně zvýší šanci, že se mu podaří prožít lucidní sen.

• MILD neboli mnemonic induction of lucid dreams (mnemotechnická indukce lucidních snů) je technika, kterou LaBerge představil v roce 1980. Využívá záměrné vybavování konkrétního snu těsně před usnutím, aby se následující snový zážitek stal jasnější a vědomější.

Lucidní snění může mít na různé lidi odlišné účinky. Pro některé se jedná o zážitek podobný psychedelickému prožitku, který nabízí hluboký vhled do vlastní psychiky. Mezi uváděné přínosy patří možnost překonávat noční můry a úzkosti nebo třeba zlepšování motorických dovedností.

Uvuma-omhlope (3 gramy)

146

Out of stock

149,96 Kč

168,49 Kč

Uvuma-omhlope (3 gramy)

(146)

Out of stock

149,96 Kč

168,49 Kč

5. Sex a tantra

Během orgasmu se podle všeho dočasně „vypínají“ různé části mozku (Le Page, 2005). Bezprostředně po sexu a vyvrcholení pak většina lidí pociťuje hluboký klid, uvolnění a obnovu sil. Pro mnoho z nich je tento stav už sám o sobě velmi intenzivní a dá se přirovnat k příjemnému „rauši“. Praktiky jako tantra ale dokážou tento prožitek ještě výrazně prohloubit.

Tantra pochází z Indie z 6. století a dlouho byla vnímána jako průlomová duchovní cesta, která ovlivnila i další náboženství a tradice, včetně hinduismu a buddhismu. Tantrická praxe je nesmírně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu tantr (učení, často podaných jako rozhovor s bohem či bohyní), jež tvoří základ rituálů vzývajících mocná božstva. Ta mají podle tradice propůjčovat nadpřirozené schopnosti i hluboké duchovní proměny.

Tantrické techniky často využívají komplexní pozice, které vyžadují svalové úsilí a pomáhají vést dech tak, aby navodily stav podobný hluboké meditaci. Tantra zároveň pracuje s vizualizacemi, díky nimž si praktikující vytváří vnitřní obrazová spojení s tantrickými bohyněmi, jako je například Kundaliní. Britské muzeum popisuje podstatu tantry jako „proměnu světa prostřednictvím těla, nikoli únik od něj“ (Ramos, 2020). Pro mnoho lidí je tantrický prožitek nebo tantrický sex obdobou okamžiku hlubokého duchovního spojení a blaženosti, který připomíná intenzivní meditaci – může vést k úbytku úzkostných a depresivních stavů, k hlubokému uvolnění a pocitu propojenosti i k celkovému zlepšení nálady.

6. Izolační nádrž a REST

Nádrže na senzorickou deprivaci jsou izolované, temné a odhlučněné komory, které jsou obvykle naplněné zhruba 30 cm slané vody. První takovou nádrž navrhl v roce 1954 americký lékař a neurovědec John C. Lilly v rámci výzkumu vědomí v prostředí zcela zbaveném vnějších podnětů. V 60. letech pak Lilly začal senzorickou deprivaci kombinovat s LSD a ketaminem.

Dnes se float tanky a nádrže na senzorickou deprivaci nacházejí ve wellness centrech a specializovaných float centrech po celém světě. Voda v nich je nasycená Epsomskou solí (což výrazně usnadňuje nadnášení), o které se zároveň předpokládá, že ulevuje od bolestí, zklidňuje pokožku a má další benefity.

Princip float tanků je do určité míry podobný účinku binaurálních beatů: vznášení se v tělesné teplotě slané vody, v naprosté tmě a izolaci, má mozku pomoci přejít do hlubokého stavu uvolnění (typicky spojeného s pomalými alfa a theta vlnami). Flotation-REST (restricted environmental stimulation therapy – terapie omezením vnějších podnětů) je spojována se širokou škálou krátkodobých i dlouhodobých účinků, včetně:

• Zvýšené kreativity a soustředění

• Snížení úzkosti, stresu a příznaků deprese

• Zmírnění bolesti

• Zlepšení stavu pokožky

Mnoho lidí během těchto sezení popisuje také vizuální či sluchové halucinace. Výzkumy navíc zkoumají využití REST u sportovců, zejména pro urychlení regenerace, a naznačují, že flotace může vyvolávat euforii a zlepšovat náladu (Santos-Longhurst, 2020).

7. Meditace

Existuje nespočet meditačních směrů a každý klade důraz na jiné techniky, cíle a pravidla praxe. V zásadě ale meditace usiluje o rozvoj všímavosti a schopnosti být tady a teď – alespoň na chvíli zklidnit nekonečný proud chaotických myšlenek v hlavě. Meditace může mít mnoho podob, například:

• Všímavost (mindfulness): Soustředění mysli na přítomný okamžik nebo na konkrétní objekt.

• Dechová cvičení: Vědomé, řízené dýchání, které pomáhá zpomalit tep a zklidnit mozkovou aktivitu.

• Jóga nebo jiné formy řízeného pohybu, jako je třeba tai‑či.

• Účinky meditace jsou dobře doložené jak ve vědeckých studiích, tak v populárních médiích. Přestože ji každý prožívá jinak, mnoho lidí zjišťuje, že zejména při pravidelné praxi může pomoci:

• Podporovat pocit propojení a všímavosti

• Snižovat stres a úzkost

• Ulevovat od příznaků deprese a úzkostných poruch, jako jsou vtíravé myšlenky a přemítání

• Zlepšovat kvalitu spánku

• Zmírňovat projevy stresu, jako je bušení srdce (tachykardie), hyperventilace, vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, syndrom dráždivého tračníku a další potíže

8. Půst

Půst si dnes většinou spojujeme s dietami nebo detoxem, už od pradávna však patří i ke spirituálním praktikám. Jedna z nejznámějších zmínek o náboženském půstu pochází z Bible, kde je popisován jako cesta k hlubšímu spojení s Bohem, k pokoře a vnitřní svobodě. V islámské tradici se věřící postí celý měsíc ramadán – nejen z oddanosti, ale také proto, aby si připomněli vděčnost a pokoru.

Stejně jako u dalších duchovních technik, o kterých tu byla řeč, ani u půstu neexistuje univerzální návod. Někomu slouží jako prostředek k lepšímu propojení těla a mysli, pro jiné je spíš pravidelnou očistou. Půst se také někdy používá jako podpůrná léčebná metoda – například v období truchlení nebo při boji se závislostí.

Během půstu zažívá naše tělo výrazné změny, mimo jiné:

• Očista: Půst podporuje přirozené detoxikační procesy a pomáhá tělu zbavovat se škodlivých látek.

• Aktivnější metabolismus: Když nemá organismus přístup ke glukóze z potravy, začne si vyrábět energii z mastných kyselin, aminokyselin a laktátu (proces zvaný glukoneogeneze). Aby tělo šetřilo silami, metabolismus se během půstu zefektivní, což může vést ke snížení krevního tlaku i tepové frekvence.

• Hubnutí a lepší kontrola hladiny cukru v krvi: Jakmile tělo přejde do stavu známého jako ketóza (využívá tukové zásoby jako hlavní zdroj energie), začínáme ztrácet na váze a hladina krevního cukru se stabilizuje.

9. Adrenalinové aktivity

Už jste někdy zkusili bungee jumping nebo sjezd na horském kole z prudkého kopce? Pokud ano, přesně víte, proč se takové aktivity na tomto seznamu objevují. Adrenalinové zážitky a outdoorové adrenalinové sporty spouštějí jeden z nejstarších chemických procesů v lidském těle – prudký nával adrenalinu, který souvisí s naším přirozeným instinktem „boj nebo útěk“.

Skákání z útesu, sjezd hory na kole, ziplining, potápění v jeskyních a celá řada dalších extrémních sportů vyvolává tuto reakci, která navozuje přirozený stav „high“, typicky provázený:

• Zvýšeným krevním tlakem

• Pocitem lehké motolice

• Vyostřenými smysly a vyšší bdělostí

• Maximálním soustředěním

• Větší silou a menším pocitem únavy

• Náhlými přívaly energie

• Sníženým vnímáním bolesti

10. Jídlo, které vás přirozeně povzbudí

Někdy je cesta k přirozenému rauši stejně jednoduchá jako objednat si kávu nebo si kousnout do kousku přírodního kakaa. Níže najdete krátký výběr potravin, které dokážou navodit přirozené „high“:

• Káva: Káva je mírný stimulant, který zvyšuje bdělost, soustředění i citlivost smyslů. Pokud toužíte po lehkém opojení, možná vám bude stačit jen jeden hrnek „džoua“ navíc.

• Syrová koka: Žvýkání sušených listů koka (stejné listy, z nichž se vyrábí kokain) je v mnoha částech Jižní Ameriky běžnou praxí. Podobně jako káva je koka mírným stimulantem – může pomoci zmírnit nevolnost, podpořit metabolismus, ulevit od výškové nemoci či únavy a zlepšit koncentraci.

• Syrové kakao (tzv. ceremoniální kakao): Díky vysokému obsahu teobrominu přináší pití nebo pomalé mlsání přírodního kakaa komplexní, příjemné povzbuzení, které se často přirovnává ke kávě, ale bez třesu a nervozity. Ve velkých dávkách (cca 840 g a více) může ceremoniální kakao vyvolat výraznou euforii, připomínající tzv. běžecké opojení.

• Pálivé papričky: Konzumace pálivých papriček spouští nával endorfinů, což může vést k krátkodobé euforii nebo zlepšení nálady. Chilli papričky navíc obsahují kapsaicin, který má i částečně analgetické (protibolestivé) účinky.

Stručně řečeno: Jak se „zkulit“ bez drog

Tak, a je to; shrnuli jsme několik způsobů, jak si užít přirozené, bezpečné “high” bez toho, abyste museli shánět a užívat drogy, které jsou ve většině světa stále nelegální a kriminalizované. Kromě toho, že jsme vám ukázali pár jednoduchých cest, jak si dopřát přirozené opojení, doufáme, že vás tento článek přiměl zamyslet se nad samotným pojmem “zhulit se” a ukázal vám, že je to o mnohem víc než jen o pocitu opilosti nebo nezastavitelných záchvatech smíchu.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis