Jak řídit kvetení konopí pomocí světelné deprivace

Když pěstujeme konopí venku pod širým nebem, máme často pocit, že nad světelným cyklem našich rostlin nemáme žádnou moc. Vždyť jen Matka Příroda rozhoduje o tom, kdy slunce vychází a zapadá. Nutnost však plodí vynalézavost a pěstitelé konopí jsou pověstní chytrými triky, jak obejít omezení daná prostředím. V tomto případě mluvíme o metodě známé jako „light deprivation“, mezi uživateli konopných fór často zkráceně „light dep“.

Abychom si tuhle techniku pořádně rozebrali a vy ji mohli využít ve svůj prospěch, podíváme se na to, co přesně light deprivation je, proč se používá a jak ji aplikovat při pěstování indoor, outdoor i ve skleníku.

Co je pěstování metodou light deprivation?

Při pěstování konopí metodou light deprivation (zkráceně light‑dep) se cíleně zkracuje počet hodin denního světla, kterému jsou rostliny vystaveny. Tím pěstitel přinutí rostliny přejít do fáze květu dříve, než by k tomu došlo přirozeně. Dá se to provádět různými způsoby, jak v indooru, tak venku ve skleníku či pod širým nebem, pokaždé je ale cílem zajistit, aby se během stanovené doby zatemnění k rostlinám nedostalo vůbec žádné vnější světlo.

Samotný postup není extrémně složitý, ale rozhodně ani úplně bez práce – vyžaduje pečlivost a naprostou pravidelnost. Pro pohodlné či nepozorné growery to rozhodně není vhodná taktika.

Co dělá light deprivation s konopím?

V přírodě se fotoperiodní konopí řídí během života změnami ročních období a délky dne a do květu přechází teprve tehdy, když se na konci léta a začátkem podzimu začne zkracovat doba denního světla. Při pěstování s využitím zatemňování ale rozhoduje o začátku kvetení pěstitel – řízením světelného režimu tak získá mnohem větší kontrolu nad termínem sklizně.

Výhody a nevýhody zatemňování

Mnoho pěstitelů používá techniku světelné deprivace buď proto, aby se na podzim vyhnuli špatnému počasí (a s ním spojenému riziku plísní a hniloby), nebo aby během jedné sezóny dosáhli několika sklizní. Pěstitelé venku i ve skleníku tak mohou využívat sílu slunce naplno a zároveň mít mnohem větší kontrolu nad tím, kolik světla jejich rostliny skutečně dostávají.

Pro:

• Větší kontrola nad termínem sklizně
• Více sklizní za sezónu
• Možnost obejít se bez špatného počasí
• Žádné náklady na umělé osvětlení

Technika světelné deprivace má ale i své stinné stránky, které se většinou točí kolem disciplíny a pečlivosti. Vyžaduje pořízení materiálu, vybudování konstrukce a každodenní obsluhu. Jakýkoli únik světla během temné fáze může navíc způsobit problémy – od hermafroditismu až po zpomalený růst. A nakonec: světelná deprivace vůbec nefunguje u Samonakvétací odrůd, protože ty přecházejí do květu podle stáří, nikoli podle světelného režimu.

Proti:

• Počáteční investice a nutnost stavby
• Vyžaduje pravidelnou a přesnou údržbu
• Úniky světla mohou poškodit rostliny
• Nefunguje u Samonakvétací odrůd

Kdy začít se světelnou deprivací?

Vzhledem k tomu, že venkovní rostliny na severní polokouli obvykle začínají kvést zhruba v srpnu, chceme tento okamžik posunout, abychom během jedné sezóny stihli dvě sklizně. V praxi to znamená, že s režimem light dep (zatemňování) je potřeba začít nejpozději v červenci. Pokud rostliny nejdřív předpěstujete v interiéru pod jednoduchými CFL světly a necháte je nabrat na velikosti, budou do poloviny jara dostatečně silné na to, aby se mohly přemístit ven nebo do skleníku. Jakmile se po červnovém slunovratu rozjede léto naplno, můžete začít se zatemňováním tak, aby rostliny dokvetly už začátkem září místo konce října.

Po sklizni první várky rostlin může druhé kolo plynule přejít do fáze květu. V této chvíli už druhá série rostlin obvykle ani nepotřebuje další zatemňování – délka dne už přirozeně klesne na 12 hodin nebo méně!

Tento harmonogram je samozřejmě určen pro venkovní a skleníkové pěstitele. Ti, kdo pěstují pouze indoor, mohou kvetení vyvolat kdykoli chtějí a dosáhnout tak průběžných sklizní, pokud mají dostatek místa a vybavení.

Jak pomocí lehkové deprivace řídit kvetení konopí

Technika zatemňování je v zásadě poměrně jednoduchá. Konkrétní postup ale vždy závisí na vašich pěstebních podmínkách – právě ty určují, jak přesně musíte při zatemňování postupovat, aby byla sklizeň (nebo hned několik sklizní) úspěšná.

Indoor

V indoor pěstírnách hraje hlavní roli zatemňování. Až na pár výjimek (viz níže) mají pěstitelé v interiéru od začátku až do konce plně pod kontrolou světelný cyklus svých rostlin. Pokud tedy nepěstujete Samonakvétací, jste to vy, kdo musí spustit fázi květu – a to ze své podstaty znamená pracovat se zkracováním světla.

V praxi to znamená přepnout běžný světelný režim 18/6 nebo 20/4 na striktní 12/12. Takto rostliny do kvetení přepnete a následně kvetení udržíte, pokud se dovnitř nedostane žádné rušivé světlo. Proto je zásadní zkontrolovat, že váš pěstební box nebo grow room nemá žádné skuliny, jimiž by mohl pronikat okolní světelný smog.

Co se týče načasování zatemnění v klasickém indoor pěstování, většina pěstitelů čeká, až rostliny vegetují alespoň čtyři týdny, případně dokud nedosáhnou zhruba poloviny plánované konečné výšky. Ve skutečnosti ale můžete květ vyvolat, kdykoli se vám to hodí. Důležité je, že pokud chcete v interiéru sklízet několikrát do roka, potřebujete oddělené místnosti nebo alespoň dva světlotěsné stany – jeden pro rostliny ve vegetativní fázi a druhý pro ty, které už kvetou.

Pěstování na okenním parapetu

Tady máme jednu z výjimek, o kterých byla řeč výše. Zatímco většina indoor pěstitelů používá výhradně umělé osvětlení, pěstitelé na okenním parapetu využívají dostupné sluneční světlo k podpoře růstu rostlin. Jako asi nejméně náročná metoda zatemňování stačí pořídit dostatečně velký zatemňovací závěs. Díky tomu můžete světlo jednoduše a bez větší námahy zablokovat.

Mějte ale na paměti, že problémy může dělat i jakékoli světlo přicházející zevnitř domu. Znamená to, že buď musíte kolem rostliny uvnitř vytvořit malé zatemněné „depa“ pro světelný režim, nebo alespoň zajistit, aby žádné okolní světlo (včetně elektroniky) nenarušovalo tmavou fázi.

Outdoor

Venku a ve sklenících vyžaduje zatemňování nejvíc citu a smysl pro detail. Na rozdíl od indoor pěstování tu neovládáte světelný režim stiskem vypínače – soupeříte se sluncem.

Existuje několik způsobů, jak techniku zatemnění venku využít. Nejsnazší, ale zároveň zpravidla nejméně účinnou možností je postavit jednoduchou zatemňovací konstrukci kolem rostlin v květináčích nebo záhonech. Z trubek z PVC a neprůsvitného materiálu si můžete vyrobit provizorní „blackout“ přístřešek a obejít se tak bez stavby plnohodnotného skleníku či pravidelného přenášení rostlin. U tohoto řešení však mnohem častěji dochází k únikům světla, protože takové provizorní konstrukce bývají jen zřídka zcela neprůsvitné.

Tunelový fóliovník (hoop house)

Dalším krokem je postavit tzv. hoop house – cenově dostupnou, obloukovou variantu skleníku. Jakmile máte konstrukci hotovou, stačí použít Panda fólii a/nebo úplně zatemňující plachty tak, aby byl zakrytý každý centimetr prostoru.

Je ale potřeba myslet na to, že pokud chcete v hoop housu pěstovat jak během světelné, tak během tmavé fáze, musíte mít možnost kryt snadno sundat, aby rostliny mohly v pravý čas nasávat sluneční světlo. Hodně pomůže instalace háčků nebo jiných úchytů, které celý proces výrazně zjednoduší a zrychlí.

Další důležitou věcí při light dep pěstování je, že se v hoop housu může snadno hromadit vlhkost, zvlášť během období tmy. Proto je nutné zajistit dostatečné větrání, protože vysoká vlhkost a kondenzace dokážou nenápadně zničit celou úrodu.

Skleník s light deprivation

Pokud máte podmínky na vybudování „skutečného“ skleníku, můžete zatemnění světla pojmout několika způsoby. Otevírá se vám víc možností, jak celou fázi pěstování automatizovat, a zároveň máte mnohem lepší kontrolu nad prostředím. A pokud se opravdu chcete odvázat, zvažte automatizaci zakrývání a odkrývání zatemňovací plachty, abyste u toho nemuseli stát pokaždé osobně.

Většina pěstitelů ale raději zautomatizuje jiné části pěstování, například zavlažování, zatímco samotné zatemňování dělá ručně. Stejně jako fóliovníky se i skleníky dokážou velmi rychle zahustit vlhkostí a vzduch v nich snadno ztěžkne. Abyste tomu předešli, je nutné zajistit větrání — i to lze automatizovat, což vám ušetří starosti.

Skleníky patří k nejlepším možnostem pro zatemňování, protože pěstitelům umožňují využít (zdarma dostupnou) energii slunce a zároveň nabízejí konstrukci, kterou lze zcela zakrýt a světlo tak úplně odstínit. Pokud to vaše klima dovolí, nebo máte teplotu pod kontrolou, můžete v takovém skleníku pěstovat rostliny od prvního dne, pokud cílíte jen na jednu sklizeň.

Jestli chcete během jedné sezóny sklízet dvakrát, začněte první várku rostlin v indooru a do skleníku je přesuňte až ve chvíli, kdy je chcete přepnout do květu. Jakmile sklidíte, přijdou na řadu další mladé rostliny, které do skleníku přesunete na jejich vlastní kvetení.

Jak už bylo zmíněno výše, mnoho pěstitelů začíná se zatemňováním po červnovém slunovratu, aby využili maximálně silné denní světlo a aby druhá vlna rostlin už mohla nasadit květy přirozeně, bez dalšího umělého zatemňování. Podle klimatu a konkrétního řešení skleníku můžete se zatemňováním začít už v polovině jara, většina však raději nechává rostliny nejprve trochu narůst, než je přepne do květu. Všechno se odvíjí od měřítka a cíle vašeho pěstování.

Light dep — pokročilé tipy

Technika light depping sice vychází ze základních principů vědy o světle, ale ve skutečnosti není tak složitá, jak může na první pohled znít – a to ani při pěstování venku. Je však několik klíčových zásad, na které je potřeba myslet, protože právě ty rozhodnou o tom, zda budete úspěšní.

Ráno nebo večer — hlavní je dodržet stálý režim

Nejdůležitější věc, kterou je před použitím light deppu potřeba promyslet, je načasování. Aby se spustilo kvetení a dál plynule pokračovalo, potřebují rostliny 12 souvislých hodin naprosté tmy. A tento režim musí být každý den stejný, bez výkyvů.

Z hlediska samotného kvetení přitom technicky nezáleží na tom, jakou denní dobu si pro light dep zvolíte. Rostliny tak můžete zastiňovat na pár hodin buď večer, nebo ráno.

Co se týče slunečního svitu, někteří pěstitelé tvrdí, že určité light dep rozvrhy fungují lépe než jiné, protože umožňují delší či kratší úseky intenzivního slunce. Podle klimatu a množství dostupného světla se tedy můžete rozhodnout, jestli chcete využít horké odpolední hodiny, nebo je naopak před sluncem schovat.

Používejte stoprocentně neprůsvitné materiály

Jaký má smysl regulovat kvetení pomocí zatemnění, když tvé materiály ve skutečnosti světlo neblokují? Neplýtvej časem ani penězi na cokoliv, co není pro tento účel naprosto vhodné. Neznamená to ale, že musíš utratit majlant. Zatemňovací závěsy, neprůsvitné plachty a Panda fólie se dají pořídit za rozumnou cenu a pro pěstitele mají cenu zlata. Běžné závěsy nebo obyčejné plachty na to zkrátka nestačí.

Kontrola světelných netěsností

I když si dáváte velký pozor, úniky světla se občas přihodí i zkušeným pěstitelům – zvlášť tam, kde není vše řízené automaticky. Chcete‑li zjistit, zda se k rostlinám během temné fáze nedostává žádné světlo, vstupte do skleníku, fóliovníku nebo PVC konstrukce těsně před sejmutím plachty/krytu (pokud odkrýváte ráno), nebo hned po jejím nasazení (večer). Jakmile uvidíte, že někde proniká světlo, okamžitě to opravte pomocí neprůsvitné pásky či fólie a všechny trhliny a otvory zakryjte.

Takovou kontrolu je dobré během květu pravidelně opakovat, abyste měli jistotu, že je prostor vždycky dokonale zatemněný.

Zajistěte dostatečné větrání

Už jsme to zmínili několikrát, ale špatné větrání je hlavní hrozba, která číhá na každého, kdo chce řídit kvetení zatemňováním. Skleníky a fóliovníky jsou na tento problém obzvlášť náchylné, a to i bez plachet natažených zvenku. Jakmile ale přidáte krycí materiály, snadno dojde k nadměrné vlhkosti a rozhození dalších podmínek prostředí, jako je teplota a hladina CO₂.

Plísně a další patogeny milují vysokou vlhkost a stojatý vzduch, proto si rozhodně zajistěte cirkulaci vzduchu a odtahový systém. Automatizace větrání je v mnoha případech ještě důležitější než samotná automatizace zatemňování.

Optimalizujte fázi kvetení

Když už si dáváte tu práci s light depem (světelnou deprivací), proč zároveň neoptimalizovat i fázi květu svého konopí i jinými způsoby? Různé metody tréninku a prořezávání pomáhají zvýšit výnosy, lépe využít dostupný prostor a vytěžit maximum z krátké růstové (vegetativní) fáze.

Pěstování v SOG (sea of green) – tedy mnoho menších rostlin natěsno vedle sebe – už samo o sobě předpokládá velmi krátkou vegetativní fázi, takže je ideálním kandidátem pro light dep a více sklizní během jedné sezóny. Stejně tak lze rostliny udržet nižší, ale současně produktivnější pomocí technik, jako je topping, main-lining a jednoduchý LST (low stress training).

Luke Sumpter

Luke Sumpter vystudoval klinické zdravotní vědy (BSc Hons) a už více než sedm let se profesionálně věnuje psaní a žurnalistice na pomezí konopí a vědy. Spojuje tak svou akademickou průpravu s vášní pro pěstování rostlin.

Přečíst celý životopis