Pavouci na drogách: Jak látky ovlivňují zvířata a hmyz?

Většina lidí dobře ví, jak dokážou určité drogy ovlivnit chování a vystupování člověka. Alkohol bývá spojován s hlasitostí, přehnaným sebevědomím a někdy i agresivitou. Cannabis naopak většinu lidí zklidní, naladí je do kreativního rozpoložení, prohloubí myšlenky a občas vyvolá i lehkou paranoiu. Kofein je zase známý tím, že dodává povzbuzující „nakopnutí“, díky němuž studenti i pracující zůstávají soustředění. To všechno je poměrně známé – ale napadlo vás někdy, jak ty samé látky působí na zvířata? Konkrétně na pavouky?

I když to zní poněkud zvláštně, existují výzkumy, které zkoumaly vliv různých drog na chování pavouků. Vědci sledovali, jak pod vlivem konkrétních látek měnili pavouci způsob, jakým staví své sítě. Níže se podíváme na to, jak tato studie vznikla a k jakým závěrům výzkumníci dospěli.

STUDIE Z ROKU 1948

V roce 1948 provedl muž jménem Hans Peters patrně vůbec první pokus, při kterém se pavoukům podávaly drogy. Zoolog Peters chtěl natočit dokument zachycující pavouky při stavbě pavučin. Narazil však na problém: pavouci si vybírali pro tkaní pavučin zcela nevhodnou denní dobu. Aby tenhle rytmus změnil, začal do cukrové vody přimíchávat různé látky a doufal, že tak ovlivní čas, kdy pavouci pavučiny vytvářejí.

Peters požádal svého kolegu, farmakologa Petera Witta, aby připravil různé směsi látek. Witt pak do odlišně naředěné cukrové vody přidával celou řadu drog – mimo jiné konopí, LSD, morfin, peyotl, benzedrin a skopolamin. I přes tak široké spektrum podávaných látek ale pavouci dál stavěli pavučiny uprostřed noci – a to i během potenciálně halucinogenních cest.

Ukázalo se však, že vzor pavučin se podle typu drogy výrazně mění. Tyto výsledky Witta zaujaly natolik, že ve výzkumu pokračoval a v dalších pokusech zařadil mezi zkoumané látky i kofein.

Jak drogy mění pavučiny

Po delším zkoumání pavouků se Witt rozhodl zaměřit hlavně na druh zahradních pavouků, kteří tkají klasické kruhové sítě. Zjistil, že kofein vede k tvorbě menších sítí, zatímco konopí způsobuje, že jsou pavouci roztržití a vynechávají vnitřní část svých sítí. Skopolamin naopak pavoukům narušoval orientaci. Malé dávky LSD jako by pavouky motivovaly pokračovat ve stavbě funkčních a dobře uspořádaných sítí. Wittovy výsledky v zásadě ukázaly, že různé látky skutečně ovlivňují pavouky rozdílným způsobem.

VÝZKUM NASA

V roce 1995 se NASA rozhodla navázat na Wittovy pokusy. Posunula je ale o krok dál – využila počítačovou techniku, aby přesně vyhodnotila rozdíly ve stavbě pavučin a na jejich základě určila míru toxicity jednotlivých látek. V rámci studie dostávali pavouci konopí, prášky na spaní, benzedrin a kofein. Jako testovací druh posloužil evropský křižák zahradní.

Vědci zjistili, že čím toxičtější látka je, tím víc je pavučina narušená a nefunkční. Pavučiny po užití konopí byly trochu „mimo“, ale pořád se podobaly normální síti. Pavučina po benzedrinu byla děravá, ale ještě relativně rozpoznatelná. Pavučiny utkané po kofeinu a prášcích na spaní však byly naprosto rozházené a chaotické.

Luke Sholl

Luke Sholl už více než deset let píše o konopí, wellness potenciálu kanabinoidů a pozitivním vlivu přírody. Spolupracuje s několika médii zaměřenými na kanabinoidy a publikuje různorodý digitální obsah podpořený hlubokými technickými znalostmi a pečlivým výzkumem.

Přečíst celý životopis