Teorie zhuleného opičáka o lidské evoluci

Pro nás, kdo máme rádi psilocybinové houby, je krásná představa, že možná sehrály klíčovou roli ve vývoji člověka. A tato myšlenka není zdaleka tak nepravděpodobná, jak by se mohlo zdát. Těm, kteří znají Terence McKennu a jeho „stoned ape theory“ (hypotézu zfetované opice), to asi nebude znít nijak nově. Pro všechny ostatní se ale před chvílí otevřela fascinující a velmi přesvědčivá hypotéza.

Skvělé na ní je, že na rozdíl od mnoha jiných teorií dokáže hypotéza zfetované opice ustát kritiku, přizpůsobit se bez zásadní změny podstaty a elegantně zapadnout mezi stávající evoluční vysvětlení – aniž by je vyvracela nebo naopak sama ztrácela na síle.

Co je hypotéza zfetované opice?

Teorie zhulených opic (přesněji hypotéza zhulených opic) předpokládá, že rychlé a dramatické rozšíření lidského vědomí – zhruba před 2 miliony až 300 tisíci lety – bylo přímo ovlivněno a urychleno konzumací hub rodu Psilocybe.

Podle této představy se v době, kdy v Africe ustupovaly lesy a krajinu začaly ovládat savany, lidoopi přesunuli ze stromů do travnatých plání. Tímto procesem se podle všeobecně přijímané teorie stali dvounohými. Jak se tito raní hominidi přesouvali po savanách, následovali a lovili stáda kořisti. Velká stáda znamenají velké množství trusu. Druh Psilocybe cubensis rostoucí v Africe – spolu s dalšími druhy hub obsahujících psilocybin – v takovém trusu prospívá.

Je tedy takřka nemožné, aby se raní hominidi s těmito houbami nesetkali. A stejně nepravděpodobné je i to, že by je nikdy neochutnali.

Hypotéza zhulených opic tvrdí, že po požití těchto hub došlo k prudkému vzestupu kognitivních schopností, empatie a jazyka – a to nakonec nastartovalo výrazně zrychlený kognitivní a evoluční vývoj.

Kdo je Terence Mckenna?

Terence McKenna byl filosof, akademik a psychonaut. Ve druhé polovině 20. století se proslavil jako zastánce psychedelik, což mu přineslo jak obdivovatele, tak odpůrce. Kontroverzní a (podle některých měřítek) radikální postoj ho často stavěl do opozice vůči hlavnímu proudu společnosti.

Jako etnofarmakolog – tedy člověk, který zkoumá užívání látek ovlivňujících vědomí v různých kulturách – však rozhodně nepřicházel s čistě moderními či zcela novými myšlenkami. Věnoval se mnoha podobám šamanismu a tradičního užívání drog a jeho závěry pevně vycházely ze znalosti dávné historie lidstva.

Právě z tohoto výzkumu vzešla takzvaná stoned ape theory. McKenna ji podrobně rozpracoval ve své knize Food of the Gods, kde svou hypotézu krok za krokem vykládá. Napsal ji ke konci svého života – života zasvěceného hlubokému zkoumání psychedelik a lidského vědomí.

Co mají magické houby společného se stoned ape teorií?

Magic mushrooms stojí v samotném centru teorie „stoned ape“. Poměrně nové důkazy ukazují, že houby patří mezi vůbec první zaznamenané mnohobuněčné organismy na naší planetě. Houby nalezené v lávových proudech byly datovány do doby před více než 2,4 miliardami let. První jednobuněčné organismy známe z doby před asi 2,8 miliardami let. My, Homo sapiens, jsme se objevili jako Homo erectus zhruba před 650 miliony let, takže houby nás předcházejí přibližně o 2 miliardy let.

Proč se ale předpokládá, že houby tak zásadně ovlivnily naše vědomí? Původní hypotéza vycházela hlavně z kvalitativních zážitků, které lysohlávky vyvolávají. Během tripu zaplaví mozek obrovské množství „nových“ informací, posilují empatii a umožňují dívat se na svět úplně jinou optikou. Stručně řečeno, radikálně mění prožívání vědomí. To dobře ví každý, kdo je někdy vyzkoušel.

Pěstební sada Zamnesia „McKennaii“

822

981,23 Kč

1 257,99 Kč

Pěstební sada Zamnesia „McKennaii“

(822)

981,23 Kč

1 257,99 Kč

A moderní vědecký výzkum to potvrzuje. Jak se technologie posouvají a bariéry kolem psychedelik se postupně bortí, přibývá studií, které se znovu obracejí k „moudrosti“ našich prastarých předků. A jejich výsledky jsou ohromující.

Ukazuje se, že psychedelika mohou doslova zvyšovat úroveň vědomí. S touto znalostí je snazší uvěřit, že mohla ovlivnit i samotný vývoj člověka. A tím to nekončí – u psilocybinu se uvádí, že zvyšuje neuroplasticitu i neurogenezi. Tím umožňuje mozku vytvářet nové nervové dráhy a ty staré naopak odbourávat.

Dopady mohou být zásadní. Podle této teorie mohl psilocybin tím, že doslova otevírá cestu novým spojům v mozku, mimořádně urychlit tempo vývoje. Navíc by lidem, kteří lysohlávky užívali, poskytl jasnou výhodu. Díky rychlejšímu učení a schopnosti abstraktnějšího myšlení měli mnohem větší šanci uspět.

Proč je teorie zhulených opic kontroverzní?

Tato teorie rozhodně není bezchybná. Její hlavní slabinou je, že je až příliš přímočará. Z toho, co víme, je evoluce nesmírně složitý proces, v němž se uplatňuje řada protichůdných vlivů. Tvrdít, že jediná událost stála za jedním z nejzásadnějších evolučních skoků – vznikem lidského vědomí – je minimálně značné zjednodušení.

Existuje mnoho stejně přesvědčivých hypotéz, které se snaží vysvětlit, jak se naše vysoce rozvinuté vědomí objevilo. Liší se v detailech, ale v jádru se všechny točí kolem spolupráce. Skutečná spolupráce – a možná ji v plné míře projevují jen lidé this – nám poskytla výraznou výhodu oproti ostatním druhům.

Ačkoli mnoho zvířat a snad i některé rostliny (prostřednictvím hub) spolu nějakým způsobem komunikují, hloubka lidské empatie je mimořádná. Disponujeme teorií mysli, kterou většina ostatních živých bytostí zřejmě nemá. V praxi to znamená, že dokážeme vstoupit do vědomého prožívání druhých a díky tomu efektivně spolupracovat.

Většina teorií předpokládá, že takto silné vědomí se vyvinulo právě proto, že rozšířené možnosti spolupráce byly pro náš druh obrovským přínosem. Tyto přístupy navíc elegantně zahrnují i náš vysoce rozvinutý jazyk. Spolupráce a jazyk jsou neoddělitelné; jedno bez druhého v podstatě nefunguje.

A tady přichází na řadu teorie zfetované opice: velmi dobře zapadá do těchto širších hypotéz. Empatie, jazyk, sdílení vědomých prožitků – právě k tomu houby silně vybízejí. Proto se může zdát přehnané tvrdit, že houby byly jedinou příčinou těchto změn, ale je docela rozumné předpokládat, že změny, které už probíhaly, významně posilovaly a urychlovaly.

Současné poznatky o účincích lysohlávek na mozek

Psilocybin a další psychedelika, jako například DMT, vytvářejí v mozku zpětnovazební smyčku serotoninu. Na rozdíl od látek, jako je MDMA, které především zvyšují citlivost mozku na serotonin, psychedelika dělají v jistém smyslu obojí – podporují jak uvolňování serotoninu, tak i reakci receptorů. Jde o značně zjednodušený popis toho, co se ve skutečnosti děje, ale právě tento destabilizační proces umožňuje mozku vytvářet nové nervové dráhy.

Psychedelika také ovlivňují claustrum, neboli výchozí síť režimu (default mode network, DMN). Co je to claustrum? Nikdo to přesně neví, ale jde o tenkou síť neuronů uloženou uprostřed kůry, která se však propojuje se všemi částmi mozku. Převládající hypotéza říká, že jeho úkolem je řídit, na které z nesčetných mozkových podnětů se „vědomá“ mysl právě zaměří.

Psychedelika snižují aktivitu v této oblasti mozku a zároveň ji zvyšují téměř všude jinde. Má se za to, že právě proto se během tripu ego jakoby rozpouští a my se cítíme blíž každému ze svých smyslů, vzpomínek a emocí. Vědomí se s nimi propojuje přímo, místo aby informace procházely filtrem claustra.

Teorie sjeté opice může vysvětlovat naši evoluci

Sečteno a podtrženo, teorie zhulené opice je nesmírně podnětná. V době, kdy vznikla, ji většina společnosti přijala se značnou skepsí. Od té doby se ale pohled na věc změnil. A jak to tak bývá, myšlenky, které se kdysi zdály úplně absurdní, se ukazují být překvapivě blízko pravdě. To ovšem ještě neznamená, že byla tato teorie prokázána – a nejspíš nikdy nebude. Víme, že naši předci jedli houby, ale nevíme, jak přesně měnily jejich mozek. O tom můžeme jen uvažovat.

Původní podoba teorie je možná poněkud přehnaná – jen stěží si lze představit, že by nás samotné psychedelické houby dovedly přesně tam, kde jsme dnes. Nejzajímavější na celé hypotéze je ale to, jak hladce se dá propojit s dalšími teoriemi, aniž by bylo nutné ji zásadně upravovat. Základní myšlenka – že jsme začali tyto houby konzumovat a ony odstartovaly hluboké změny v naší kognici a vědomí – zůstává pevná i ve světle konkurenčních vysvětlení. Ve skutečnosti spolu tyto teorie možná vůbec nesoupeří.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis