10 důvodů, proč by všechny drogy měly být legální

Od začátku války proti drogám jsme ušli pořádný kus cesty. Dnes víme, že většina tvrzení, která tehdy o drogách zaznívala, byla nepravdivá – šlo hlavně o šíření strachu, aby lidé podpořili zákazovou politiku. Díky vědě se nám postupně daří rozplétat tuhle spletitou síť lží a polopravd. Výsledkem jsou rozsáhlé reformy drogové politiky po celém světě a v některých zemích dokonce legální konopí. OSN se chystá znovu posoudit své zastaralé drogové úmluvy a vědci všude na světě zpochybňují naše zakořeněné představy o závislosti, škodlivosti a o tom, jak zacházíme s lidmi, kteří drogy užívají.

Jedním z řešení škod napáchaných válkou proti drogám – pro některé až šokujícím – je legálně povolit všechny existující drogy. A myslíme tím opravdu VŠECHNY.

Než se začnete rozčilovat, že je to ten nejhorší nápad na světě, zkuste si v klidu projít následující body a trochu se otevřít jiné perspektivě. Za touhle myšlenkou stojí velmi silná argumentace i řada významných osobností. Ať už se s ní nakonec ztotožníte nebo ne, následujících 10 bodů má sloužit jako pozvánka do debaty o legalizaci a jako pomůcka pro ty, kteří chtějí celé téma opravdu do hloubky pochopit.

10. UŠETŘILI BYCHOM MILIARDY EUR

Odhaduje se, že prosazování neúspěšné války proti drogám stojí celosvětově zhruba 100 miliard dolarů ročně. Je to obrovská částka, která by se dala ve společnosti využít nesrovnatelně smysluplněji. Představte si, co by se s takovým množstvím peněz dalo dokázat, kdyby šly do školství nebo zdravotnictví. Stačí se podívat na Portugalsko, které dekriminalizovalo všechny drogy. Peníze dříve vynakládané na represivní politiku přesunulo do prevence, vzdělávání, léčby závislostí a pomoci s návratem uživatelů drog do běžného života. Výsledek? Výrazný pokles užívání drog, úmrtí v souvislosti s jejich užíváním, kriminality i dalších negativních jevů, které s drogami souvisejí. Reforma byla tak úspěšná, že dnes téměř nikdo ve společnosti nechce návrat k dřívějšímu stavu. Zlegalizování všech drog by definitivně ukončilo válku proti drogám a zabránilo plýtvání miliardami.

9. VELKÁ VĚTŠINA POLICEJNÍCH KAPACIT BY SE UVOLNILA

Ušetřené peníze nás přivádějí k dalšímu bodu. Policie by mohla výraznou část svého rozpočtu i pracovního času přesunout na potírání skutečně závažné kriminality – což je něco, co si přejí jak policisté, tak velká část veřejnosti. V současné situaci věnují policejní složky po celém světě většinu své kapacity pronásledování uživatelů drog a drobných dealerů. Kdyby byly drogy legální, tenhle problém by z velké části odpadl.

8. SOUDNÍ SYSTÉMY BY FUNgovaly MNOHEM EFEKTIVNĚJI

Dalším zásadním argumentem je, že vysoký počet zatýkání uživatelů drog dnes po celém světě zahlcuje soudy – zdržuje řízení a prodražuje celý systém. Po legalizaci by tenhle problém z velké části odpadl.

7. ČERNÝ TRH BY UTRPĚL DRTIVOU RÁNU

Dokázali byste si představit černý trh ve světě, kde lze drogy bezpečně a legálně kupovat i užívat? Byl by zásadně ochromený. Jistě, úplně by nezmizel – dokud existuje něco nelegálního k prodeji, vždy se najde někdo, kdo to bude nabízet. Ale drogy by už mezi jeho zbožím téměř nefigurovaly.

Že to funguje, je částečně vidět v USA. I když rekreační užívání konopí legalizovala jen část států, mexické kartely (hlavní zdroj nelegálního konopí pro americký trh) utrpěly obrovský propad příjmů*.

*Zdroj: Marijuana Legalization: What Everyone Needs to Know, J. Caulkins, A. Hawkins, B. Kilmer a M. Kleiman.

6. DROGY SE STÁVAJÍ MNOHEM BEZPEČNĚJŠÍMI

Pravděpodobně nejnebezpečnější na užívání nelegálních drog je to, že vlastně vůbec nevíte, co si berete. Látky mohou být „nařezané“ čímkoli a mohou vašemu tělu způsobovat nejrůznější škody. Stačí se podívat na extázi, která je dnes často plná cihlového prachu, speedu, jedu na krysy, křídy a dalších plnidel – to vše jen proto, aby dealer maximalizoval zisk. Regulované prodejny by musely splňovat přísné požadavky na čistotu a zároveň by zajišťovaly, že uživatelé dostanou kvalitní informace o bezpečném užívání.

Častou námitkou je, že by to mohlo vést k vyšší míře závislostí a předávek. Samotné chápání závislosti ale možná stojí na chybných předpokladech – a právě to je žhavým tématem, které dnes vědci intenzivně zkoumají. Silné důkazy naznačují, že závislost souvisí víc s naším životním zázemím a podmínkami než s konkrétní drogou, a že vzdělávání může rizika výrazně snížit. Příkladem je opět Portugalsko. Tvrdé drogy jako heroin tam nejsou legální, ale držení pro osobní potřebu bylo dekriminalizováno. Počet závislých ani předávek nevzrostl – naopak, díky osvětě a podpoře klesl téměř o 50 %. To je klíčové zjištění: pokud držení a užívání přestanou být trestným činem, počet závislostí a úmrtí se nezvyšuje, ale naopak klesá.

5. Zastavuje to rozklad občanských svobod

Tady jde o spíš konceptuální a filozofickou otázku: kdo je stát, aby nám přikazoval, co smíme a nesmíme konzumovat? Jasně, pokud z něčeho plyne riziko pro stát, společnost nebo vlastní rodinu, dává smysl to regulovat. Ale pokud jsou drogy užívány bezpečně, bez škod a bez negativního dopadu na lidi v okolí, proč by měly být zakázané? Mnoho látek lze – a skutečně se – užívá bezpečně napříč celou společností, a to jak v případě nelegálních, tak legálních drog. Najdete spoustu lidí, od lékařů až po metaře, kteří berou kokain nebo dokonce heroin a přesto běžně fungují. Proč jsou tedy tyto látky nelegální, zatímco alkohol nebo nikotin nikoli?

Výmluvným příkladem je válka ve Vietnamu. Více než 20 % amerických vojáků nasazených v boji pravidelně užívalo heroin, ale po návratu do USA se 95 % z nich znovu začlenilo do běžného života bez známek závislosti a bez potřeby léčby. Proč? Protože závislost je mnohem složitější, než si obvykle myslíme – a jednoduchý předpoklad, že samotné užívání automaticky vede k závislosti, by neměl stát v cestě osobní svobodě a právu na volbu.

4. Stabilizace zemí zasažených válkou proti drogám

Mexiko, Blízký východ a Jižní Amerika. Všechny tyto regiony patří mezi oběti války proti drogám vedené Spojenými státy. Právě zde se vyrábí velká část nelegálních drog, které končí na Západě. Důsledkem je všudypřítomná korupce, násilí a smrt. Váleční vůdci financují své povstání z drogové výroby a kartely bohatnou na neštěstí druhých. Pokud by se podařilo zničit poptávku po těchto drogách, moc jejich producentů by oslabila, což by otevřelo cestu ke stabilitě a zlepšení života lidí, kteří v těchto oblastech žijí.

Vraťme se znovu k příkladu mexických kartelů: legalizace konopí v USA už nyní přispívá k poklesu vražd spojených s gangy v zemi – míra vražd je nejnižší za velmi dlouhou dobu.

3. POMOHLO BY TO OMEZIT ETNICKOU DISKRIMINACI

Je dobře známo, že příslušníci etnických menšin jsou policií častěji zastavováni a podrobováni prohlídkám; také ve věznicích je mezi lidmi odsouzenými za drogové delikty jejich podíl nepoměrně vysoký. Ve Spojeném království nedávná zpráva ukázala, že ačkoli bílí lidé užívají téměř dvojnásobné množství drog než černoši, černoši byli šestkrát častěji zastavováni a prohledáváni. Tento vzorec se opakuje po celém světě. Zrušení drogových deliktů jako trestného činu by tento nespravedlivý stav zastavilo a pomohlo omezit institucionální rasismus, který prostupuje našimi společnostmi.

2. PROHIBICE NEFUNGUJE

Výzkum, data i zkušenosti z praxe nám jasně ukazují, že současný model prohibice nefunguje. Z běžných lidí dělá zločince jen proto, že užívají drogy.

Předpokládalo se, že hrozba vězení lidi od užívání odradí. To se ale neděje – naopak, dnes užívá látky označené vládami za nelegální více lidí než kdy dřív. Místo aby byli uživatelé chráněni před možnou újmou a sociálním vyloučením, končí ti, kteří jsou dopadeni, ve vězení a s trestním záznamem. Tím se jim prakticky znemožní najít legální zaměstnání nebo se znovu začlenit do společnosti. Spouští to sestupnou spirálu, která působí společnosti mnohem více škody než užitku.

Investujeme miliardy do přístupu, který znovu a znovu selhává a zůstává stejně strnulý, jako byl v době svého vzniku.

1. ZACHRÁNÍ TISÍCE ŽIVOTŮ

Prohibice drog stojí mnohem více životů, než kolik jich zachrání. Dokonce farmaceutické léky zabíjejí víc lidí než ty ilegální. Legální trh s drogami vytváří prostor pro vzdělávání a kontrolu čistoty látek, čímž pomáhá předcházet úmrtím i závislostem. Zákonný trh omezuje násilí gangů, odstřihává kartely a válečné vůdce od příjmů a ukončuje vraždění a korupci, které jsou s tím spojené – a které si dnes vyžádají statisíce životů. Legální trh zároveň otevírá cestu výzkumu léčebného potenciálu a dává pacientům nové možnosti. Už jen tohle je přece dostatečný důvod, ne? Počet životů, které by se daly zachránit, je ohromující – a právě to je nakonec nejdůležitější.

Nejsme natolik naivní, abychom si mysleli, že legalizace všech drog bude jednoduchá nebo bez vlastních problémů. A stejně tak nejsme naivní v tom, že by k ní mělo dojít brzy – pokud vůbec někdy. Tím, že ale představíme fakta mluvící ve prospěch změny, můžeme pomoci rozproudit diskusi. A pokud tato diskuse povede byť jen k nepatrnému zlepšení – ať už ve formě změny národní drogové politiky, nebo v tom, jak se jednotlivec zachová k uživateli drog ve svém okolí – pak to celé stálo za to.

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis