Wild dagga: jemný euforizující bylinný prostředek

Příroda nám nabízí nepřeberné množství bylin a hub, které dokážou výrazně ovlivnit lidské vědomí. Různé kultury po celém světě – od amazonského pralesa a Gabonu až po anglické louky – po staletí sahaly po tomto „jídelníčku“ psychoaktivních rostlin, aby navodily změněné stavy vědomí.

Wild dagga patří do této jedinečné skupiny organismů. Přestože přesný mechanismus jejího působení stále není známý, původní obyvatelé ji už dlouho využívají pro její jemně psychoaktivní, vědomí pozměňující účinky.

CO JE WILD DAGGA?

Wild dagga, latinsky označovaná jako Leonotis leonurus a známá také pod názvem lví ocas, patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), tedy stejné rodiny jako máta, například máta klasnatá, jablečná či japonská.

V rámci této botanické čeledi spadá wild dagga do rodu Leonotis. Tento rod, původem z jižní a východní Afriky, zahrnuje devět různých druhů jednoletých i víceletých, opadavých i stálezelených keřů.

Divoká dagga | Leonotis leonurus

31

171,32 Kč

192,49 Kč

Divoká dagga | Leonotis leonurus

(31)

171,32 Kč

192,49 Kč

Ve své domovině v jižní Africe se wild dagga přirozeně vyskytuje především ve vlhkých travnatých porostech. Rostliny dorůstají zhruba 100–200 cm na výšku a 45–110 cm do šířky. Tento polostálezelený keř vytváří kopinaté listy dlouhé až 12 cm. Nad korunou rostliny se na podzim a začátkem zimy objevují sytě oranžově červené květy, které běžně dosahují délky okolo 6 cm.

Tvar i zbarvení těchto výrazných květů jsou výsledkem evolučního přizpůsobení. Trubkovitý tvar a jasné odstíny oranžovočervené připomínají zahnuté zobáky afrických sluníčkářů, kteří z květů snadno sají nektar. Živé barvy zároveň lákají i další opylovače, například motýly.

Přestože má wild dagga psychoaktivní účinky, její pěstování je v některých zemích stále legální. Často se pěstuje jako okrasná rostlina; do Evropy byla zavlečena už v 17. století a později se rozšířila i do Ameriky a dalších částí světa. Po zdomácnění nyní roste planě například v Kalifornii, na Havaji a v Austrálii.

Historie wild daggy

Samotné slovo „dagga“ pochází z khoikhoiského výrazu „dachab“, který znamená „konopí“. Název „divoké konopí“ si divoká dagga vysloužila díky jemnému psychoaktivnímu účinku, který dokáže vyvolat.

Původní obyvatelé jižní Afriky využívali divokou daggu po staletí pro její účinky na vědomí a údajný celostní přínos pro organismus. Různé části rostliny – kořeny, stonky, listy, květy i semena – nacházely uplatnění v tradičních přípravcích. Nejčastější způsoby užívání zahrnovaly vnitřní podávání odvarů a zevní použití mastí a mazání.

Účinky divoké daggy

Wild dagga navozuje mírně euforický, lehce psychoaktivní stav. Vědci v této rostlině identifikovali řadu aktivních látek, mimo jiné leonurin. Tato ve vodě rozpustná molekula má chemickou strukturu podobnou THC, a může tak vyvolávat podobné, ovšem výrazně jemnější účinky.

Uživatelé wild dagga popisují pocity vnitřního klidu, relaxace a euforie. Díky tomu se rostlina často používá v podobných situacích jako konopí – při odpočinku doma, při čtení nebo při posezení s přáteli. Subjektivní zkušenosti navíc zmiňují i příjemné teplo v těle, zvýraznění vjemů a lehký „zamlžený“ pocit.

Luke Sumpter

Luke Sumpter vystudoval klinické zdravotní vědy (BSc Hons) a už více než sedm let se profesionálně věnuje psaní a žurnalistice na pomezí konopí a vědy. Spojuje tak svou akademickou průpravu s vášní pro pěstování rostlin.

Přečíst celý životopis