Jak genetika ovlivňuje, jak moc se zhulíte

Už to cítíš? Tahle klasická otázka má ve skutečnosti složitější odpověď, než by se mohlo zdát.

Konopí na nás působí nesmírně rozmanitě. Může nám pomoci se uvolnit, zvednout náladu, a dokonce zmírnit příznaky chronických onemocnění. Stejně jako jsme rozdílní my, liší se i náš vztah k trávě. Dva lidé mohou kouřit stejnou odrůdu a přesto zažít úplně jiné účinky. Otázka zní: proč?

Jak moc se zhulíme, ovlivňuje celá řada faktorů. Nové výzkumy naznačují, že mnoho z nich může být zakódováno v naší genetice.

BĚŽNÉ FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ VAŠE ZHULENÍ

Nejdřív si projdeme úplné základy a teprve pak se vrhneme na pokročilejší věci. Přemýšlíte, proč byl váš kamarád včera úplně sjetý, zatímco vy jste skoro nic necítili? Na vině může být jeden (nebo i víc) z těchto běžných faktorů.

TOLERANCE

Ach, tolerance. Jako otravný stín, který se vás nechce pustit a jen číhá na příležitost, aby vám zkazil rauš. Pokud hulíte často, nejspíš už při tomhle slově protáčíte oči. A jestli ještě nevíte, o co jde, pojďme si tenhle klasický problém trochu osvětlit.

Když konzumujete konopí pravidelně, tělo si na něj začne „zvykat“. Abyste dosáhli stejných účinků, potřebujete čím dál větší dávky. U konopí je to sice nepohodlné, ale ne vyloženě nebezpečné.

Pokud máte pocit, že se vám tolerance zvyšuje, možná je čas dát si pauzu. Studie ukazují, že už několik dní bez trávy může toleranci výrazně snížit.

Na váš rauš a celkový zážitek z konopí ale působí i další faktory. Jestli chcete přijít na to, proč se cítíte divně (nebo necítíte skoro nic), zkuste si odpovědět na pár jednoduchých otázek:

JEDL(A) JSTE NEDÁVNO?

Pokud se sjíždíte, ale celý den jste nic nejedli, můžete se začít cítit malátní, roztěkaní a úzkostní. Platí to obzvlášť ve chvíli, kdy užíváte poživatiny.

To, jak dávno jste naposledy jedli, ovlivňuje, jak vaše tělo vstřebává THC a CBD. Výzkumy ukazují, že dávkování na lačný žaludek může nástup účinků urychlit, ale výsledkem bývá kratší, méně silný a méně stabilní high.

Abyste omezili nepříjemné vedlejší účinky, řiďte se starou dobrou radou: užívejte s jídlem. A ne, tím „jídlem" se u space brownies nemyslí samotná část s těstem.

CO JEŠTĚ MÁTE V SOBĚ?

Míchání různých látek s sebou vždy nese riziko a rozhodně ho nedoporučujeme. Platí to pro léky na předpis, volně prodejné přípravky, alkohol i rekreační drogy. To ale automaticky neznamená, že je vždy špatně užívat konopí současně s běžnými léky. Důležité je mít přehled o bezpečnosti a možných lékových interakcích. Skvělým zdrojem informací může být váš lékárník.

Jsme dospělí a co do svého těla dáváte, je nakonec vaše rozhodnutí. Pokud vám ale váš high z trávy připadá nějak „mimo“, zkuste si projít, co dalšího jste ten den užili a co by mohlo účinky ovlivňovat.

JSTE VE STRESU?

Pokud jste v poslední době pod velkým tlakem, konopí vám může pomoci uvolnit se a zklidnit úzkost. I tak je ale dobré přistupovat k užívání opatrně – tenhle meč řeže na obě strany.

V závislosti na tom, jak moc jste celkově vystresovaní, se totiž můžete naopak cítit úzkostně a paranoidně. Pokud vám šéf dýchá na záda, nebo zkoušíte novou odrůdu, může být rozumné zvolnit tempo – alespoň do chvíle, než zjistíte, jak na vás bude působit.

Jestli máte pocit, že se pravidelně hroutíte, nemusí jít jen o stres. Může v tom hrát roli i vaše DNA. Vědci ve Velké Británii totiž identifikovali geny, které mohou zvyšovat náchylnost k vizuálním zkreslením, paranoie a dokonce psychóze vyvolané konopím.

A tím se dostáváme k...

NOVĚ ODHALENÉ ROLI DNA

Lidské tělo je nádherný a nesmírně složitý stroj. Od barvy očí přes chuťové preference až po náchylnost (nebo odolnost) vůči různým onemocněním – naše DNA určuje náš jedinečný genetický profil.

Zdá se ale, že ovlivňuje i to, jak na nás působí omamné látky. Nové výzkumy naznačují, že naše geny mohou mít zásadní podíl na tom, jak na každého z nás působí konopí. A stejně jako jsme rozdílní my, mohou se výrazně lišit i jeho účinky.

DNA A ENDOKANABINOIDNÍ SYSTÉM

Hlavní způsob, jakým na nás konopí působí, je přes endokanabinoidní systém. Ten má dvě klíčové součásti: neuropřenašeče zvané endokanabinoidy a receptory, které se na ně vážou.

Tyto receptory se nacházejí na buňkách po celém těle, a proto může konopí ovlivňovat tolik různých tělesných funkcí. Fytokanabinoidy, jako THC a CBD, jsou látky v rostlině konopí, které se na tyto receptory napojují. Napodobují tak endokanabinoidy, které si vaše tělo vytváří samo.

Receptory CB1 a CB2 tvoří jakýsi základní „dvojúder“ endokanabinoidního systému. THC primárně aktivuje CB1, což je to, co nám navozuje stav zkouření. Tato interakce ale může zároveň podpořit chuť k jídlu, tlumit bolest a zmírňovat nevolnost. CBD naopak působí spíše nepřímo a je zkoumáno pro svůj potenciál při léčbě úzkostí, některých forem epilepsie a autoimunitních onemocnění.

Jak ale do toho všeho zapadá naše DNA?

VARIACE V RECEPTORECH CB1 A CB2

Receptorová místa, o kterých tu celou dobu mluvíme, jsou ve skutečnosti bílkoviny zakódované v naší DNA. Stejně jako u barvy očí mohou i drobné změny v tomto „kódu“ vést k odlišnému výsledku. Různé varianty naší DNA tak mohou vytvářet proteiny, které fungují trochu jiným způsobem.

Vědci zatím u člověka popsali 15 variant proteinu receptoru CB1 a 7 mutací receptoru CB2. Některé z těchto změn mohou ovlivnit, jak citlivě reagujete na THC a další látky z konopí. FAAH je další klíčový enzym, který rozkládá endokanabinoidy. V lidském genu pro FAAH je známo 11 mutací, jež mohou změnit, jak si vaše tělo s konopím poradí.

Jinými slovy, pokud jste ten člověk, který se po pár tazích vždycky „odpálí“ víc než ostatní, není důvod se stydět. Pokud to máte napsané v DNA, sami s tím moc nenaděláte!

MUTACE V JÁTRECH

Játra zpracovávají obrovské množství látek, které se do našeho těla dostávají – a konopí není výjimkou. Platí to hlavně při užívání ústy, tedy u poživatiny. Pokud milujete edibles, zbystřete.

Klíčové jaterní enzymy jsou zodpovědné za odbourávání THC. „Návodem“ pro jejich tvorbu je gen s více než 50 známými variantami – jmenuje se CYP2C9. Ne, není to nový droid z posledních Star Wars . Ano, pomocí domácí genetické sady si můžete zjistit, jakou variantu máte právě vy!

Pokud nesete variantu CYP2C9*3, která je častá u lidí evropského původu, můžete THC metabolizovat pomaleji. To znamená, že vás konopí může „držet“ výrazně déle. Vědecká studie se tímto konkrétně zabývala. Výzkumníci zjistili, že účastníci se dvěma kopiemi této varianty měli hladiny THC zhruba třikrát vyšší než ti bez této mutace.

DALŠÍ GENY VE HŘE

Pokud jde o konopí, nespočet drobných odchylek v lidském genomu může ovlivnit, jak moc a jakým způsobem se zhulíme. Ačkoli jsou tyto poznatky nesmírně fascinující, výzkum stále běží. Pořád se jen postupně propracováváme k tomu, co všechny tyto nové objevy ve skutečnosti znamenají. Možná jednou postačí jednoduchý stěr z tváře a získáte kompletní genetický profil související s konopím. Tam ale zatím zdaleka nejsme.

Jedno poselství je však už teď jasné: každý jsme jiný. Konopí působí na naše tělo jedinečným a složitým způsobem. Naštěstí platí, že čím více toho víme, tím lépe se v tom umíme vyznat. Vědecký výzkum je skvělým nástrojem k pochopení, a když ho spojíte s vlastní zkušeností, může vám pomoci používat konopí tak, aby vám opravdu sedělo.

Do té doby zkusme být k sobě ohleduplní. Soucit a sdílení informací jsou základní součástí nepsaného „stoner kodexu“. Když váš kámoš panikaří a vy jste přitom úplně v pohodě, zkuste neprotočit panenky. Klidně mu řekněte: možná za to můžou geny!

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis