Skutečné příběhy zločinů spojených s drogami: Konopí

Pro jedny představuje skvělý způsob, jak se uvolnit. Pro druhé je zásadním lékem. Konopí je prastará rostlina, která lidstvo provází po celém světě už tisíce let. Přesto je konopí dodnes v mnoha zemích zakázané nebo přísně regulované. Kvůli jeho nelegálnímu statusu se obchod s konopím a jeho užívání někdy pojí s otřesnými zločiny.

Od milionářských bossů až po sériové vrahy – toto vydání série True Drug-Related Crime Stories přibližuje některé z nejslavnějších a nejbrutálnějších zločinů spojených s trávou. Čtěte dál a zjistěte více o temné stránce konopí.

Vraždící snový tulák

Ještě předtím, než byl v roce 1937 přijat Marihuana Tax Act, vznikl dnes kultovní film Reefer Madness. A ještě dříve se odehrál případ tampaského „Dream Slayera“, tedy Victora Licaty. Dne 16. října 1933 Licata sekerou brutálně zavraždil své rodiče a tři sourozence poté, co se mu zdálo, že ho přibili ke zdi a posmívali se mu, když mu odřezávali ruce a nahrazovali je dřevěnými pahýly a ocelovými drápy. Policie i tisk okamžitě označily za viníky masakru konopí a domácí pálenku. A přesně to potřeboval šéf tehdejšího Fedu pro narkotika Henry Anslinger, aby rozjel svou protikonopnou kampaň, která nakonec vedla k faktické prohibici konopí prostřednictvím Marihuana Tax Act.

Samotná tráva však s hrůznou vraždou měla pramálo společného. Licata byl už dříve známý jako nebezpečný a psychicky labilní. Policie se ho rok před činem pokusila nechat umístit do ústavu, ale rodina to odmítla. Otec si byl synovy nestability dobře vědom a spal s pistolí pod polštářem. Když po činu vypluly na povrch informace o Licatově duševním stavu, byl odsouzen k doživotnímu pobytu v psychiatrické léčebně. Jeho přezdívka („Dream Slayer“) ale žila dál – stejně jako federální zákaz konopí napříč Spojenými státy.

Vrah kuřák trávy

25. dubna 2022 zavolal Joshua Jacques své matce a oznámil jí, že „přinese oběť“. Ještě téže noci ubodal k smrti svou přítelkyni a tři členy její rodiny. Když dorazila policie, našla Jacquese nahého v koupelně, jak se modlí a křičí: „Alláhu, vezmi si mě teď hned“, „Zabij mě hned“ a „Bože, prosím, odpusť mi“. Později v místní nemocnici znovu zopakoval, že to, co udělal, byla „oběť“.

Joshua měl dlouhou historii užívání drog, trestné činnosti a problémů s duševním zdravím. Přiznal, že denně spotřeboval asi 2 g cannabisu, přičemž některé zprávy uvádějí až 3 g denně, a v době před vraždami navíc pil alkohol. Soud jej uznal vinným ze čtyřnásobné vraždy a odsoudil k 46 letům vězení. Odborníci uvedli, že pravděpodobně trpěl dočasnou manickou epizodou či psychózou vyvolanou kombinací drog a alkoholu.

Zotavení z alkoholu

198

16,42 Kč

36,49 Kč

Zotavení z alkoholu

(198)

16,42 Kč

36,49 Kč

Zavádějící policista

Když Jari Aarnio v roce 1979 nastoupil k helsinské policii, působil jako nadějný nováček z hlavního města. Během prvních sedmi let ve sboru se mu podařilo dopadnout obávaného místního drogového bosse Miiku Kortekallia – zásluha, za kterou byl v roce 1987 vyhlášen Policistou roku. Na vrcholu kariéry stál Aarnio v čele helsinského protidrogového oddělení.

V prosinci 2016 ale Aarniova kariéra prudce narazila – šéf policie se ocitl v centru obvinění z pašování drog a korupce. Ve vězení zůstal až do června 2022 za to, že pomáhal organizovanému gangu propašovat do země zhruba 800 kilogramů hašiše, mařil a úmyslně matoucně ovlivňoval vyšetřování pašerácké operace a vyhrožoval jednomu z podezřelých. Byl rovněž odsouzen za podvod a korupci, protože měl podíl ve firmě, která dodávala sledovací techniku helsinské policii, finské celní správě, Národní kriminální centrále i ministerstvu zahraničí.

„Kazatel“ hašiše

Klaas Bruinsma patří k nejznámějším postavám nizozemského podsvětí. Jako syn zakladatele Raak, proslulé nizozemské limonádové značky, si zvolil úplně jinou životní dráhu – okázalý život velkého zločince. Rozhodl se pro ni už v šestnácti letech, kdy odešel ze střední školy, aby se naplno věnoval obchodu s hašišem. Brzy si vysloužil přezdívku „Kazatel“ – kvůli svému věčně černému oblečení a moralizujícímu vystupování.

Spolu s Theou Moearovou (další výraznou figurou nizozemského zločineckého prostředí) vybudoval Klaas během pár let obrovské mezinárodní drogové impérium. Koncem 70. let už pravidelně pašoval do Evropy 5 000 kg hašiše z Pákistánu, Libanonu a Sýrie. Na vrcholu kariéry měly jeho zásilky hodnotu kolem 450 milionů guldenů (zhruba 200 milionů eur). V 80. letech se odhadovalo, že jeho organizace generuje ekvivalent asi 225 000 € denně. Nakonec se ale všechno začalo hroutit poté, co deník Het Parool zveřejnil odhalující článek investigativního novináře Barta Middelburga. Krátce po jeho vydání policie zadržela zásilku, která měla být Klaasovým posledním transportem hašiše. Klaas začal ve velkém užívat kokain a jeho impérium se postupně rozpadlo. V roce 1991 byl zastřelen před hotelem Amsterdam Hilton jiným členem organizovaného zločinu.

První popravený drogový boss v USA

V roce 1988 obnovila vláda USA možnost ukládat trest smrti v rámci zákona Anti-Drug Abuse Act. V roce 1992 byl Juan Raul Garza, drogový boss působící v Brownsville v Texasu, odsouzen k smrti jako první člověk od roku 1963, kterého měl popravit federální stát. Syn mexických migrujících dělníků Garza vybudoval na konci 80. a začátkem 90. let mimořádně výnosný pašerácký řetězec, který po zemi i vzduchem dostal do USA tisíce kilogramů konopí.

Když policie začala jeho zásilky častěji zachytávat, Garza nabyl dojmu, že ho někdo z vlastních lidí zrazuje. Vyústilo to ve tři vraždy – dvě si Garza objednal a provedli je jeho poskoci, jednu spáchal osobně. Právě tyto vraždy v kombinaci s jeho vedoucí rolí v utajeném drogovém gangu mu podle zákona Anti-Drug Abuse Act z roku 1988 vynesly trest smrti. V roce 1993 byl uznán vinným a navzdory odporu části veřejnosti proti rozsudku (postavenému na tvrzení, že byl rasově motivovaný) byl 19. června 2001 popraven smrtící injekcí.

Trestná činnost spojená s konopím: Druhá strana mince

Léčebně, duchovně i průmyslově – rostlina konopí sehrála klíčovou roli ve vývoji lidských společností po celém světě. Přesto však byla tráva středobodem celé řady zločinů. V tomto článku jsme nasvítili některé z krutostí, které se odehrávají v podzemním světě, jenž kvůli prohibici stále zůstává hlavním dějištěm pěstování a obchodu s konopím. Není právě tohle ten nejlepší důvod, proč tuto prastarou rostlinu legalizovat a přesunout její pěstování, obchod i užívání do regulovaného, legálního prostředí?

Steven Voser

Steven Voser je nezávislý novinář zaměřený na konopí s více než 6 lety zkušeností s psaním o všem, co se týká trávy – od toho, jak ji nejlépe pěstovat a užívat, až po rychle se rozvíjející odvětví a nejasnou právní situaci, která ho obklopuje.

Přečíst celý životopis