Co jsou vizuální efekty při užívání psychedelik?

Když jsme v psychedelickém stavu, často vnímáme vizuální jevy, které se zásadně liší od našeho běžného, střízlivého vnímání. Od zvýraznění a prohloubení barev až po pocit vstupu do úplně jiných světů – tyto prožitky mohou být hluboké, život měnící a nesmírně krásné. Jsou součástí lidských dějin.

Nejstarší dochované záznamy ukazují, že lidé už od pradávna užívali psychedelické látky. Nalezené umělecké předměty dokládají, jak podobné byly jejich vize těm, které zažíváme dnes, a vytvářejí tak most mezi námi a našimi předky. Níže najdete přehled toho, jak psychedelické vizuály vypadají, doplněný o kousek historie.

Co jsou psychedelické vizuály?

Z vědeckého hlediska jsou vizuální vjemy výsledkem masivního nárůstu propojenosti neuronálních sítí v mozku. Tím ale tyto podivné a fascinující projevy psychedelik rozhodně nevyčerpáme. Jakmile se vědomí doslova rozšíří, zraková kůra začne svět vnímat úplně novým způsobem. Co přesně to znamená, stále ještě nevíme. Je ale možné, že se v blízké budoucnosti pradávné poznání propojí s moderními vědeckými objevy a otevře zcela nové oblasti bádání.

Mysl a vizuální vjemy

Naše smysly a přístup ke světu, který nám zprostředkovávají, jsou už po tisíciletí předmětem debat a filozofických úvah. Od dob Thaléta se dějiny lidského myšlení vracejí k otázce, zda skutečnost vnímáme takovou, jaká opravdu je, nebo zda jde „jen“ o mentální rekonstrukci reality.

Psychedelika byla v mnoha kulturách považována za posvátná. Často se na ně nahlíží jako na bránu do jiných sfér, které uživatelům zpřístupňují úrovně prožitku a poznání běžně skryté. Moderní věda se od těchto tradic nijak zásadně neodvrací – naopak stále častěji naznačuje, že psychedelika vědomí skutečně „otevírají“. Například výzkumníci z Centre for Consciousness při univerzitě v Sussexu došli k závěru, že mysl se pod vlivem psilocybinu stává „hyper-vědomou“^[2].

Co se ale v takové chvíli v mysli doopravdy odehrává? Za běžných, střízlivých stavů fungují jednotlivé oblasti mozku převážně odděleně, každá má svůj úkol. Zrakové vjemy jsou například zpracovávány hlavně ve zrakové kůře. Důležité je, že podle výzkumů velká část toho, co „vidíme“, vychází z interních prediktivních modelů. Pro mozek je totiž mnohem efektivnější – a hlavně rychlejší – část reality jednoduše dopočítat.

Pod vlivem psychedelik se toto obvyklé rozdělení funkcí rozvolňuje a jednotlivé části mozku spolu začínají komunikovat způsoby, které se za normálních okolností téměř neobjevují. Převládající teorie přičítá tento jev utlumení tzv. výchozí neurální sítě (default mode network, DMN)^[3], jež se zdá být zodpovědná za řízení automatických mozkových procesů a částečné potlačování vědomého prožívání.

Většina psychedelik působí jako agonisté na 5-HT2A receptorech v mozku, čímž vyvolávají zesílené a rozvolněné uvolňování serotoninu. Právě tento mechanismus zřejmě stojí za tím, co nazýváme psychedelickým prožitkem.

Historie psychedelického prožitku

Není žádným tajemstvím, že lidé používají psychedelika už celé generace. Nejstarší známé doklady užívání sahají zhruba 7 000 let do minulosti. V alžírské Sahaře se nachází jeskyně s nástěnnou malbou postavy s hlavou včely figure, z jejíž těla vyrůstají houby. Ty byly později určeny jako místní druh: Psilocybe mairei.

Fraktální vzory Aztéků a Mayů pravděpodobně nejsou náhodné – zvlášť když vezmeme v úvahu, že pro jejich potomky jsou psychedelické rituály dodnes důležitou součástí kultury. Kruhové, rozpínající se obrazce plné jemných fraktálních detailů, často s tváří uprostřed, naprosto vystihují vizuální zážitky po užití lysohlávek nebo DMT – v podobě nápojů, jako je ayahuasca, které tyto národy dodnes užívají.

V Indii stačí pohlédnout na zobrazení bohů s mnoha pažemi a tvářemi, která nápadně připomínají takzvané „tracery“ – vlečné stopy vnímání, známé z psychedelických prožitků. Ve všech těchto kulturách jsou psychedelické vize úzce propojené s kultem, spiritualitou a snahou pochopit život, smrt a věčnost.

Mírně temnější výklad historického užívání těchto látek se objevuje v obrazech čarodějnic míchajících lektvary v kotli. Podle jedné teorie tyto výjevy souvisejí s přípravou a popíjením psilocybinového čaje. Jako podpůrný argument se uvádí i tvar typického špičatého klobouku s „bradavkou“ na špičce a zúžená letka koštěte – obojí nápadně připomíná plodnici Psilocybe semilanceata, známé jako liberty cap.

Dva typy psychedelických vizuálů

Vizuální efekty, které lidé zažívají po užití psychedelik, se obvykle dělí do dvou základních kategorií. První jsou tzv. open eye visuals (OEV) – tedy vidiny se zavřenýma očima – a druhou skupinu tvoří closed eye visuals (CEV), které se objevují se zavřenýma očima.

1. Open Eye Visuals (OEV)

Otevřené oční vizuály (OEVs) jsou poměrně jasný pojem. Jde o typ vizuálních efektů, které mění to, jak člověk vnímá okolní svět s otevřenýma očima. Můžou se projevovat jen jako lehké „dýchání“ či vlnění obrazu, ale také jako plnohodnotná halucinace (v takové chvíli už se hranice mezi OEVs a CEVs může úplně stírat). Tento stav vyvolává celá řada látek: LSD, DMT, lysohlávky, meskalin, Salvia divinorum, fenylethylaminy (řada 2C) a mnoho dalších. Každá z nich má přitom svůj specifický vizuální profil.

San Pedro (Echinopsis pachanoi)

421

Out of stock

258,54 Kč

290,49 Kč

San Pedro (Echinopsis pachanoi)

(421)

Out of stock

258,54 Kč

290,49 Kč

Co očekávat od otevřených očních vizuálů (OEVs)

Níže najdete přehled některých nejčastějších vizuálních efektů, které se při užití psychedelik objevují. Nejde ale o kompletní seznam a do tripu byste nikdy neměli vstupovat s tím, že „musíte“ zažít něco konkrétního. Nechte zkušenost plynout tak, jak přijde.

• Předměty vypadají blíž

  Objekty, které se za normálních okolností zdají být hodně daleko, mohou v psychedelickém stavu působit, jako by byly nadosah. Jde sice o halucinaci, ale zároveň o projev zostřeného vidění, kdy vše vypadá jasnější a výrazněji ohraničené.

• Rozpoznávání vzorů

  Podobně jako v dávném umění můžeme i na tripu nacházet známé tvary a motivy prakticky ve všem. V kůře stromů se objevují tváře, v jejich větvích postavy uprostřed piruety. Mozek zvýrazňuje především ty vzory, které umí nejsnáze rozpoznat. Pravděpodobně jde o důsledek hypersenzitivity části mozku zodpovědné za rozpoznávání vzorců.

• Zostřené vidění

  Pod vlivem psychedelik může svět působit až neskutečně „vysoké rozlišení“. Projevuje se to velmi ostrými hranami, nečekaně hlubokou strukturou povrchů a sytými, proměnlivými barvami.

• Difrakce světla

  Difrakci světla zná většina z nás i bez jakýchkoli drog. Představte si pouliční lampu obklopenou duhovým halem se všemi barvami spektra – to je difrakce. Na psychedelikách může podobný efekt vykazovat prakticky cokoli. Za příčinu se považuje rozšíření zornic, které do oka pouští více světla.

• Zkreslené vnímání hloubky

  Vnímání prostoru a vzdálenosti může být na psychedelikách velmi nezvyklé. Předměty, které běžně vypadají na dosah, mohou působit nedosažitelně daleko – a naopak. Dokonce i vlastní ruce mohou vypadat, jako by byly připevněné k téměř nekonečně dlouhým pažím.

• Geometrické vzory

  Geometrické obrazce patří k nejznámějším a nejtypičtějším prvkům psychedelického prožitku. Mohou se kroutit, posouvat, měnit barvy i „dýchat“ – jako by měly vlastní život. Jsou běžné, krásné a oblíbené a malý tip: nejčastěji se výrazně projeví na těch úplně nejjednodušších površích.

• Proměnlivé barvy

  Při tripu se barvy mohou neustále měnit. Může jít o duhové stuhy přelévající se přes celý svět nebo o jediný předmět, který postupně přechází z jedné barvy do druhé. Často jde o velmi intenzivní a esteticky silný zážitek.

2. Vizuály se zavřenýma očima (CEV)

CEVs, jak už název napovídá, se objevují ve chvíli, kdy máme zavřené oči nebo se nacházíme v prostředí úplně bez světla. Na rozdíl od OEVs (otevřených zrakových vjemů) nepotřebují žádné vnější vizuální podněty. Pro mnoho lidí je proto trip ve dne a trip v noci dvě naprosto odlišné zkušenosti – právě kvůli rozdílné povaze těchto dvou typů zrakových halucinací.

V mírné podobě se CEVs projevují jen jako drobné barevné tečky a skvrny světla a tmy. Tyto jednoduché obrazy se však mohou rozvinout do nesmírně detailních a barevných vzorů, které se neustále mění a bývají fascinující. V extrémních případech z nich mohou vzniknout celé „vesmíry“, stejně propracované a jasné jako naše běžná realita.

Co očekávat od zrakových vjemů se zavřenýma očima (CEVs)

Při pročítání seznamu níže si možná uvědomíte, že některé z těchto jevů znáte, i když jste nikdy neužili psychedelika. Zároveň tu najdete i podivnější a vzrušující vizuální efekty, které se při užívání psychedelických látek mohou objevit.

• Vizuální šum

  Vizuální šum se může objevovat i ve střízlivém stavu. Představte si tlak kloubů prstů na zavřená víčka nebo ležení v úplné tmě. Vypadá podobně jako zrnění na staré televizi a jde o běžný, spíše mírný typ CEV.

• Záblesky světla nebo tmy

  I tyto vjemy se mohou objevit bez jakýchkoli látek, i když méně často. Z ničeho nic se mohou objevit a zase zmizet skvrny světla či tmy a vytvářet dojem, že se před očima neustále něco pohybuje nebo mění.

• Vzory, pohyb a barvy

  Podobně jako geometrické vzory u otevřenookých vizuálů (OEVs) se tyto jevy objevují obvykle až po užití látek nebo v jiných neobvyklých stavech vědomí. Jsou detailní, barevné a krásné. Často připomínají rotující fraktální obrazce uzavřené v kruhu – podobné motivům z aztéckého či indického umění. Mohou však nabývat nejrůznějších podob, obvykle ale bývají opakující se.

• Objekty a výjevy

  Vnímání realistických objektů a scén představuje intenzivnější typ CEV a při mírnějších výletech se objevuje spíše vzácně. Často vyžaduje delší dobu hluboké relaxace a izolace. Tyto vize mohou být velmi živé, téměř hmatatelné a silně působivé.

• Překrytí fyzického vnímání

  V tomto bodě už se rozdíl mezi CEV a OEV může stát těžko rozpoznatelným, až nepodstatným. Typicky se to děje například u DMT. Mysl se ocitá v úplně nových světech, které působí stejně skutečně – nebo dokonce ještě „hyperreálněji“ – než běžná realita. Takové stavy bývají hluboké, někdy děsivé, ale téměř vždy zásadně poučné. Ačkoliv to rozhodně není pro každého, mohou tyto prožitky změnit život.

Jak zesílit intenzitu psychedelických vizuálů

Během psychedelického výletu existuje několik způsobů, jak zesílit vizuální efekty. Zásadní roli hraje setting. Na rozdíl od běžného předpokladu neplatí, že čím více vnějších podnětů, tím výraznější vizuály. Ve skutečnosti je to často přesně naopak.

Přesycení smyslů může vizuální složku psychedelického prožitku potlačit, nebo ji dokonce úplně vymazat. Naproti tomu prázdná bílá zeď dokáže vyvolat mohutné halucinace a ohromující vizuální podívanou. Ideálním místem pro trip bývá příroda – nabízí soukromí i krásu, díky nimž se mysl může uvolnit a zaměřit se na vizuální vjemy. „Tak akorát“ rozmanitost přírodních podnětů navíc dává hlavě dost materiálu ke zpracování i dostatek prostoru k volnému plynutí zážitku.

Soustředění je spojencem každého, kdo chce během tripu prohloubit vizuály. Když se zadíváte na jedinou strukturu nebo předmět, začne před očima ožívat. Čím déle pozorujete, tím zvláštnější se bude zdát. Dávejte si ale pozor – může vás to zcela pohltit. Až překvapivě snadno se dá ztratit v majestátních vzorech koberce nebo ve větvení stromu.

Silné vizuální prožitky podpoří i hudba a zavřené oči. Pusťte si svou oblíbenou uklidňující hudbu, zavřete oči a nechte se pohltit vlastní myslí – často se tak otevře prostor pro skutečně podmanivé vize.

Pokud nic z toho nezabere, může příště kýžený efekt přinést vyšší dávka.

Miguel Antonio Ordoñez

Miguel Ordoñez vystudoval masová média a komunikaci (AB Mass Media and Communications) a psaní se věnuje už více než 13 let. Od roku 2017 se specializuje na tvorbu obsahu o konopí. Díky systematickému, pečlivému studiu a vlastním zkušenostem si vybudoval hluboké a ucelené znalosti v této oblasti.

Přečíst celý životopis