Lysohlávky versus LSD: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pořídili jste si LSD, nebo možná pár lysohlávek? Jedno je jisté: dáte‑li si dostatečně vysokou dávku a počkáte, až začnou účinkovat aktivní látky, čeká vás intenzivní, pohlcující a často velmi poučný výlet. Přestože obě látky nabízejí podobně psychedelický zážitek, v několika zásadních ohledech se liší – zejména v doporučeném dávkování, konkrétních pocitech během tripu a v jeho celkové délce.

Připravili jsme proto tohoto průvodce, který vás krok za krokem provede hlavními rozdíly mezi LSD a lysohlávkami v různých souvislostech.

Lysohlávky vs. LSD: Vše, co potřebujete vědět

Mohli bychom začít dlouhým úvodem o tom, jak byly tyto látky objeveny nebo jak se staly populární, ale mnohem užitečnější bude se s LSD (tzv. kyselinou) a lysohlávkami seznámit přímo. Brzy si podrobně rozebereme rozdíly v průběhu tripu, nejdřív však potřebujeme postavit základ z ověřených faktů.

Co jsou magické houby (psilocybin)?

Mnoho hub může chutnat „magicky“, ale co přesně odlišuje skutečné magické houby od jejich nepsychedelických příbuzných?

Rozdíl se nakonec odvíjí od jedné konkrétní látky. Tato sloučenina se nazývá psilocybin a vyskytuje se v celé řadě druhů napříč říší hub. Předpokládá se, že působí především na serotoninové receptory v našem mozku, ale přesný mechanismus účinku zatím není zcela objasněn.

Pěstební sada Zamnesia „B+“

423

981,23 Kč

1 257,99 Kč

Pěstební sada Zamnesia „B+“

(423)

981,23 Kč

1 257,99 Kč

Kolik existuje druhů magických hub?

Ale počkat – kolik druhů lysohlávek vlastně existuje? Mnoho lidí si myslí, že jde o jeden jediný typ houby, vědci však popsali přes 200 druhů, které obsahují psilocybin. Více než stovka z nich je dokonce pojmenovaná přímo po něm a patří do rodu Psilocybe. Dvě z nejznámějších odrůd v tomto rodu jsou Psilocybe cubensis a Psilocybe mexicana.

Podobně jako se papriky liší obsahem kapsaicinu, i jednotlivé druhy hub se liší množstvím psilocybinu. Některé ho obsahují jen středně, jiné se můžou pochlubit výrazně vyšší koncentrací.

To ale neznamená, že máte vyrazit ven a začít sbírat každou „silně“ vypadající houbu, kterou uvidíte. Jak asi víte, na světě existuje obrovské množství druhů hub a naprostá většina z nich buď nemá žádný psychoaktivní účinek, nebo je naopak vysoce jedovatá.

Naštěstí dnes už není velkou záhadou, jaké houby hledat. Díky práci vědců i nadšených amatérů existuje řada podrobných studií a přehledů, které vám pomohou rozpoznat jakoukoli lysohlávku.

Co je LSD (lysergid neboli diethylamid kyseliny lysergové)?

Zatímco psilocybin je přírodní halucinogen, který lidé užívají už tisíce let, LSD (diethylamid kyseliny lysergové) je látka vytvořená v laboratoři a objevena byla teprve v roce 1943. V 50. letech se v Evropě začalo zkoumat její využití v psychoterapii a zhruba ve stejné době ji CIA testovala v experimentech s kontrolou mysli. V 60. letech se však LSD rozšířilo po celém světě jako rekreační droga.

Podobně jako u lysohlávek víme, že LSD působí primárně přes serotoninové receptory, i když řadě jemnějších mechanizmů zatím plně nerozumíme. Na rozdíl od většiny ostatních psychedelik, která rovněž ovlivňují serotonin, ale LSD interaguje také se všemi známými dopaminovými receptory v našem těle.

Zajímavé je, že LSD je bezbarvé a bez zápachu, ale zároveň velmi koncentrované a nejčastěji se vyskytuje v tekuté formě. Kapky se proto obvykle dávkují na malé barevné papírky, tzv. „blottery“, které se takto distribuují. Další možností jsou želatinové kapsle (gel tabs), které obsahují směs LSD a želatiny.

Dávkování LSD vs. magické houby

Při rozlišování těchto dvou látek je potřeba začít u dávkování. Pokud byste si u lysohlávek vzali stejné množství v gramech, jaké běžně berete u LSD, nejspíš byste skoro nic necítili. Když to ale zkusíte obráceně, můžete zažít mnohem silnější účinky, než by vám bylo příjemné.

Právě kvůli těmto možným rizikům si teď projdeme, jak zhruba vypadá nízká, běžná a vysoká dávka v případě jedné i druhé látky.

Lysohlávky

Při dávkování lysohlávek nevážíte přesné množství psilocybinu, ale samotné houby, což celou věc trochu komplikuje.

Na jednu stranu je práce s lysohlávkami jednodušší, protože vše počítáte v gramech. Houby jsou dost velké na to, aby se daly snadno zvážit, a když si vezmete o něco víc, obvykle to nevadí. Na druhou stranu mají různé druhy hub rozdílný obsah psilocybinu, takže je těžší přesně odhadnout, kolik účinné látky je v konkrétní dávce.

Naštěstí se obsah psilocybinu mezi běžně užívanými odrůdami lysohlávek nijak dramaticky neliší, takže většina lidí si dokáže svou dávku rozumně nastavit právě podle hmotnosti hub.

Tím to ale nekončí. Ideální dávka se může lišit podle vaší tělesné hmotnosti, konkrétního druhu hub, toho, zda jsou čerstvé nebo sušené, a také podle intenzity zážitku, kterou hledáte. Může se zdát, že je toho na výpočet až moc, ale s tím vám pomůže naše kalkulačka dávkování magických hub. Stačí pár kliknutí a získáte doporučenou dávku přesně podle všech těchto parametrů.

Pokud vážíte zhruba 100 kilogramů, máte sušené houby a chcete si dát standardní dávku, zkuste začít přibližně na 3 gramech a sledujte, jak na vás působí. Pokud máte podobnou hmotnost, ale plánujete vyšší dávku čerstvých magic truffles, budete se nejspíš pohybovat okolo 22 gramů. Na pohodovější, mírnější trip vám u stejných lanýžů může stačit zhruba 9,4 gramu. Jak je vidět, dávkování se může výrazně lišit podle všech těchto proměnných.

LSD

U LSD se setkáte s dávkami, které jsou v něčem velmi přesné a v jiném dost neurčité. Standardní množství na jednom tripu (tzv. tab či blotru) se obvykle pohybuje někde mezi 50–150 mikrogramy, nejčastěji kolem 100 µg. Právě tato hodnota je zároveň považovaná za vhodnou úvodní dávku pro většinu lidí s průměrnou výškou a váhou. Tekutiny je přitom tak málo, že jediná kapka navíc na jednom tabovi dokáže zásadně změnit intenzitu celého zážitku.

A tady se z dávkování stává spíš odhad než jistota. Někdo může tvrdit, že na své taby dává 100 mikrogramů, ale klidně je může schválně poddávkovat, aby zvýšil zisk. Výsledkem je pak slabší trip, což je sice nepříjemné, ale ne nebezpečné. Skutečný problém nastává v opačném případě – když jsou taby přestřelené a obsahují víc LSD, než se uvádí, což se naštěstí nestává moc často.

Pokud totiž někdo přidá kapku nebo dvě navíc, z pohledu ani na dotek to nepoznáte. Bez laboratorního rozboru existuje jen jediný způsob, jak to zjistit – vzít si ho. A to může vést k mnohem silnějšímu zážitku, než na jaký jste se připravili, a trip se pak může snadno zvrtnout v náročnou či až nepříjemnou zkušenost.

Při dávkování LSD proto postupujte opatrně a berte jen taby z ověřených zdrojů. Začněte půlkou nebo celým tabem – podle své tělesné konstituce a dosavadních zkušeností s psychedeliky – a sledujte, jak na vás dávka působí. Pokud máte pocit, že byste snesli intenzivnější zážitek, můžete přidat další půlku a průběžně se pozorovat.

Obecně nedoporučujeme brát víc než dva taby během jedné seance; vyšší dávky bývají extrémně silné, pokud už nemáte za sebou dlouholeté zkušenosti s psychedeliky. Držte se zásady „low and slow“ – raději nízké dávky a postupné navyšování – a účinky se pak většinou dostaví v příjemných, zvládnutelných vlnách.

Účinky magických hub vs. LSD

Co se týče účinků, mnoho lidí má pocit, že lysohlávky a LSD vyvolávají stejné tripy, ve skutečnosti se ale jejich prožívání v několika důležitých ohledech liší.

Lysohlávky

Protože je psilocybin přírodní psychedelikum, není divu, že zážitky s houbami často prohlubují pocit propojení s přírodou. U většiny lidí se tento dojem pojí s celkovým pocitem jednoty, který tato látka obvykle vyvolává.

To ale ještě neznamená, že se člověk nutně cítí víc napojený na ostatní lidi kolem sebe. Naopak, mnoho uživatelů lysohlávek popisuje, že jsou během tripu uzavřenější a introvertnější než obvykle. Zajímavé je, že je to často vede k tomu, že se přestanou snažit tvářit střízlivě.

Ze všech těchto stavů je nejzajímavějším účinkem psilocybinu takzvaná smrt ega. Prožívá se v různé intenzitě u různých lidí, ale podstata je stejná: člověk se přestává cítit pevně spojený se svou běžnou představou o sobě samém.

V tu chvíli se může vnímat jen jako další bytost mezi ostatními bytostmi. Může také začít zpochybňovat své chování a identitu, což někdy vyvolá úzkost, ale zároveň to může otevřít cestu k hlubokým emočním vhledům a průlomům.

Trip se navíc často silně projeví i na těle – fyzické pocity mohou být téměř stejně intenzivní jako ty psychické. Emoce bývají velmi rozkolísané a člověk se může během okamžiku propadnout do smutku nebo naopak cítit euforii.

Ve většině případů jsou houbičkové tripy také bohaté na vizuály a vnímání barev i tvarů bývá výrazně zkreslené. Někteří lidé navíc popisují, že vidí postavy, zvířata či jiné podivné bytosti, které ve skutečnosti nejsou přítomné – to je ale velmi vzácné a nelze s tím předem počítat.

LSD

Pokud je psilocybin ta psychedelika, po které sáhneš, když se chceš cítit propojený s přírodou a celým světem, LSD je spíš látka, která tě naladí na lidi kolem tebe. Samozřejmě jen do určité míry.

Dobrý trip na LSD se totiž ve velké míře odvíjí od dvou klíčových faktorů: set a setting, tedy tvé vnitřní nastavení a prostředí, ve kterém se nacházíš. Tyto proměnné hrají roli i při tripu na lysohlávkách, ale po „kysele“ býváš méně uzavřený ve vlastní hlavě a víc pohlcený vnějším světem a společností ostatních.

Zároveň ale platí, že to, co se odehrává v tvé mysli, silně ovlivní, jak budeš vnímat okolí. A naopak – prostředí, ve kterém jsi, zásadně formuje tvoji náladu a myšlenky, takže pocit bezpečí a pohodlí by měl být na prvním místě.

I na LSD si můžeš skvěle užít večer ve městě nebo dokonce hlasitý, intenzivní koncert. Jakmile ale přijde chvíle „stáhnout se“ a zklidnit, bude ti nejspíš připadat zvláštní být kdekoliv jinde než zachumlaný v dekách na pohodlné pohovce. Cílem je znovu se zacentrovat a mít věci pod kontrolou.

Je dobré vědět, že trip na LSD je víc „v hlavě“ než v těle a většinou se nese v hodně euforickém, hravém a společenském duchu. Můžeš zažít i určité emoční výkyvy, ale obvykle není problém se zase zvednout a zlepšit si náladu.

Co se týče vizuálů, na běžné dávce se s nimi můžeš setkat poměrně často a při dvou či třech tripsech místo jednoho bývají násobně výraznější. Nemusejí být tak hutné a „organické“ jako u lysohlávek, ale to se člověk od člověka liší.

Délka tripu na LSD vs. trip na lysohlávkách

V neposlední řadě se tyto dvě látky výrazně liší délkou účinku. Obě obvykle vyvolávají poměrně dlouhý trip, takže v den užití není dobré mít jiné zásadní plány, přesto je mezi nimi patrný rozdíl.

Stojí také za to připomenout, že účinky se mohou člověk od člověka značně lišit – roli hraje zejména tělesná hmotnost, užitá dávka a také doba od vašeho posledního výletu.

Lysohlávky

Pokud máte po výletu naplánovaných ještě pár věcí, bude lepší sáhnout po lysohlávkách. Začnou se projevovat zhruba po hodině od požití a celý trip obvykle trvá kolem 6–8 hodin. Vrchol přichází asi po dvou hodinách a pak účinky postupně slábnou.

LSD

Podobně jako po lysohlávkách si i u LSD nějakou dobu počkáte, než se účinky projeví – zhruba hodinu až dvě poté, co si dáte tripovou známku na jazyk. Jakmile ale začne působit, čeká vás výrazně delší jízda. Vrchol zážitku obvykle přichází až po dvou až třech hodinách a celkový účinek může trvat klidně 10–12 hodin i déle. Jinými slovy, tenhle výlet se velmi pravděpodobně stane hlavním bodem vašeho dne (a/nebo noci).

Jsou lysohlávky bezpečnější než LSD?

Když to všechno vezmeme v potaz, jsou tedy lysohlávky bezpečnější než LSD? Nebo je to naopak? Ve skutečnosti záleží především na dávce a na vašem psychickém rozpoložení.

Do jisté míry jsou lysohlávky předvídatelnější, pokud přesně víte, jaký druh houby máte před sebou, a postupujete opatrně. Jednotlivé druhy jsou dobře popsané a máme poměrně jasnou představu o tom, kolik psilocybin obsahují. Když to ale přeženete s množstvím, můžete skončit v velmi nepříjemném, úzkostném a emočně rozkolísaném stavu.

LSD může být také relativně bezpečné, pokud ho užíváte v odměřených dávkách, a i jedna či dvě „kartičky“ navíc nemusejí být problém, jste-li dobře připravení. Je ale potřeba mít na paměti, že v danou chvíli obvykle nemáte jistotu, kolik LSD vlastně jedna tripová blota obsahuje.

Je jasné, že si kvůli laboratorní analýze nebudete odkládat výlet, proto pokud si nejste jistí silou blotterů, začněte raději s malými kousky a postupně přidávejte.

Můžete kombinovat lysohlávky a LSD?

Možná vás, zejména ty odvážnější začínající psychonauty, napadla ještě jedna otázka: dá se užít LSD a lysohlávky zároveň?

Ve většině případů nepůjde o nic smrtelného ani okamžitě nebezpečného, přesto důrazně doporučujeme tyto látky současně nekombinovat. Důvodů je hned několik, ale v zásadě jde o to, že působí na podobné receptory, avšak odlišnými způsoby. Tyto protichůdné signály mohou vést k únavě, výkyvům nálad a dalším nepříjemným dopadům.

Bohatě si užijete, když si vyberete vždy jen jednu látku, a bezpečí je klíčovou podmínkou k tomu, abyste ze své psychedelické zkušenosti vytěžili maximum.

Co je lepší: lysohlávky, nebo LSD?

Takže, když si to shrneme, co je vlastně lepší: lysohlávky, nebo LSD?

Jak jste snad pochopili, jednoznačná odpověď neexistuje. V obou případech mohou ve správné dávce a za vhodných podmínek nabídnout skvělé zážitky. Klíčem k ideálnímu tripu je proto podívat se dovnitř sebe a vnímat i svět kolem vás.

Ať už si vyberete cokoli, přejeme vám vzrušující, obohacující a hlavně bezpečný výlet!

Adam Parsons

Profesionální novinář zaměřený na konopí, copywriter a autor Adam Parsons je dlouholetým členem redakce Zamnesia. Má na starosti široké spektrum témat od CBD přes psychedelika až po všechno mezi tím a připravuje blogové články, návody a představuje neustále se rozšiřující nabídku produktů.

Přečíst celý životopis