Vše, co potřebujete vědět o White Lotus

Luke Sumpter

Novinář specializující se na konopí a výzkumník v oblasti zdravotních věd

Luke Sumpter

Naposledy aktualizováno: 7 duben 2020

Nechte AI vysvětlit tuto stránku

Vyberte svůj oblíbený nástroj AI pro rychlé shrnutí.

ChatGPT

Perplexity

Claude

White Lotus se v egyptském umění objevuje velmi často – známe jej z kamenných reliéfů i nástěnných maleb. Je zřejmé, že si tato starověká civilizace obou těchto rostlin nesmírně cenila, pravděpodobně kvůli jejich pozoruhodným psychoaktivním účinkům.

Rostlinná říše je bohatým zdrojem psychoaktivních rostlin, které si po dlouhá staletí vážila řada kultur. Mezi nejznámější druhy, které mají v tomto nadčasovém „psychoaktivním panteonu“ své pevné místo, patří konopí, kaktusy obsahující meskalin, ayahuasca a psilocybinové houby (byť ty technicky patří do říše hub).

I když se největší pozornosti těší právě tyto druhy, existuje mnoho dalších rostlin, které dokážou navodit zajímavé, příjemné a často i terapeutické účinky. Skvělým příkladem je White Lotus. Pojďme se s touto rostlinou blíže seznámit a podívat se na její účinky a historii.

CO JE WHITE LOTUS?

White Lotus, známý také jako White Egyptian Lotus a tiger lotus, je bíle kvetoucí rostlina z čeledi leknínovitých (Nymphaeaceae).

Tento druh pochází z východní Afriky a jihovýchodní Asie a do západního světa se poprvé dostal v roce 1802, kdy začaly první pěstitelské projekty. Tato vytrvalá vodní rostlina, příbuzná leknínu, dorůstá obvykle do výšky okolo 45 cm a daří se jí v teplých vodních plochách, jako jsou jezírka. Kromě pěstování kvůli svým psychoaktivním vlastnostem se často využívá i jako okrasná rostlina – ceněná je hlavně pro své květy s oslnivě bílými okvětními lístky a zářivě žlutým středem.

Jaký je rozdíl mezi White Lotus a Blue Lotus?

Ti zvídavější psychonauti možná znají Modrý leknín, botanicky Nymphaea caerulea neboli modrý egyptský leknín. Tato rostlina patří do stejné čeledi jako bílý leknín a sdílí s ním řadu vlastností, například vzhled, přirozené prostředí i psychoaktivní účinky.

Stejně jako bílý leknín byl i modrý leknín využíván v různých dávných kulturách po celém světě – mimo jiné u Egypťanů a Mayů. Květ modrého leknínu mívá průměr 10–15 cm, bledě modré okvětní lístky a výrazně žlutý střed. Předpokládá se, že modrý leknín pochází z oblastí podél Nilu a z dalších částí východní Afriky a odtud se rozšířil na Indický subkontinent a do Thajska.

Oba druhy navozují zklidnění a euforické naladění díky obsahu psychoaktivního alkaloidu aporfinu.

JAKÉ JSOU ÚČINKY BÍLÉHO LEKNÍNU?

Psychoaktivní účinky Modrého leknínu jsou především zklidňující a lehce hypnotické. Uživatelé popisují rychlý nástup euforie, který může zpočátku připomínat nával po kofeinu nebo nikotinu. Tento efekt zlepšuje náladu, posouvá ji do pozitivnější polohy a dokáže také udělat běžné činnosti a úkoly příjemnější a uspokojivější.

Za tyto účinky může alkaloid aporfin, který rostlina přirozeně vytváří a který patří do skupiny chinolinových alkaloidů. Jde o agonistu dopaminových receptorů – látku, která v mozku napodobuje dopamin, aktivuje jeho receptory a vyvolává podobné účinky jako tento vlastní neurotransmiter, například zvýšenou motivaci, lepší náladu a euforii.

HISTORIE MODRÉHO LEKNÍNU

Užívání těchto psychoaktivních účinků rozhodně není výdobytkem moderní doby. White Lotus se velmi často objevuje v egyptském umění v podobě kamenných reliéfů a maleb. Je zřejmé, že si tato starověká civilizace obě tyto rostliny nesmírně cenila – pravděpodobně právě kvůli jejich zvláštním psychoaktivním vlastnostem. Zobrazení často zachycují scény oslav, tance a rituálů.