Pomáhají „léky na učení“?
„Léky na učení“ mohou působit jako snadné řešení, když se blíží velký úkol. Ačkoli skutečně povzbuzují činnost mozku, způsob, jakým to dělají, nebývá vždy prospěšný. V tomto textu se podíváme na nejčastěji užívané látky na podporu studia, jejich očekávané účinky i nežádoucí vedlejší projevy a zhodnotíme, nakolik jsou ve skutečnosti užitečné pro většinu lidí.
Ať už se vám blíží zkouškové, nebo se vám na stole hromadí práce, představa, že si vezmete pilulku a úkoly zvládnete s téměř nadlidskou lehkostí, zní lákavě. Mnoho lidí se o to pokouší pomocí „study drugs“, tedy tzv. chytrých drog, ale výsledky jsou velmi různé.
Zatímco někteří na tyto látky nedají dopustit, jiným naopak zhoršují soustředění, komplikují řešení složitějších úkolů a celkově jim není příjemně. Co tedy „study drugs“ vlastně jsou a jak působí? V následujících řádcích se na ně podíváme zblízka a zamyslíme se, zda za to opravdu stojí.
Co jsou study drugs?

Study drugs nejsou oficiální kategorií drog. Jde spíše o různorodou skupinu látek, které lidé – obvykle nelegálně – používají jako pomůcku při studiu. Nejčastěji se s nimi setkáme na univerzitách, kde jsou tyto látky ceněné pro schopnost zvýšit soustředění a prodloužit dobu, po kterou se člověk dokáže na učení plně zaměřit. Ve většině případů jde o různé stimulanty, i když ne vždy.
Study drugs se mohou užívat i v zaměstnání, i když tam je to zatím méně běžné. Navzdory svému názvu jejich účinky obvykle usnadňují soustředění na jednoduché, monotónní úkoly, ale u většiny lidí mohou naopak zhoršit komplexní myšlení a paměť.
K čemu se study drugs běžně předepisují?

Za původní „studijní drogy“ se obvykle považují Adderall a Ritalin – dva deriváty amfetaminu, které se předepisují k léčbě ADHD. Zjednodušeně řečeno: když pomáhají lidem s ADHD soustředit se, měly by přece pomoci se soustředěním každému, ne?
Ve skutečnosti je to ale složitější. Lidé s ADHD mívají nižší základní hladinu dopaminu, což ztěžuje udržení pozornosti. Stimulanty zvyšují množství dopaminu v mozku, a u lidí s ADHD je tak dokážou přiblížit stavu, ve kterém se lépe soustředí. U neurotypických jedinců by měla být výchozí hladina dopaminu pro soustředění dostačující, takže její navyšování může ve výsledku učení spíše zkomplikovat.
Aniracetam se naopak předepisuje lidem s demencí nebo po prodělané mozkové příhodě, protože se předpokládá, že podporuje paměť a kognitivní funkce. Modafinil, další známá studijní droga, se používá k léčbě narkolepsie, jelikož jako stimulant zvyšuje bdělost.
Jednotlivé studijní drogy se tedy liší, spojuje je však to, že se předepisují s cílem zlepšit nebo posílit určité kognitivní funkce.
Jaké typy chytrých drog existují?

Nyní se podíváme na některé z nejčastěji užívaných chytrých drog (nootropik), které jsou dnes k dispozici. O některých jste už nejspíš slyšeli – a možná jste je dokonce sami vyzkoušeli.
Poznámka: Všechny zde uvedené účinky se týkají žádoucích efektů při správném a legálním užívání na lékařský předpis. Pokud jsou tyto látky brány jinak, v jiném množství či kontextu, mohou se jejich účinky výrazně lišit.
Adderall

Adderall, široce známý lék na ADHD, je obchodní název pro kombinaci čtyř amfetaminových solí. Jen v USA byl předepsán více než 34 milionkrát a jeho obliba je obrovská—podle mnohých až příliš. Díky poměrně snadné dostupnosti v USA i Evropě se z něj stal populární „study drug“ pro učení a také prostředek ke zvyšování fyzického výkonu.
Při nízkých dávkách, jaké se používají k léčbě ADHD, je riziko vzniku závislosti relativně malé a nemělo by docházet k poškození mozku ani nervů. Ve vyšších dávkách to však už neplatí.
Účinky
-
Vyšší míra bdělosti
-
Změna sexuální touhy
-
Lepší kognitivní kontrola
-
Vyšší odolnost vůči únavě
-
Větší síla a vytrvalost
Možné nežádoucí účinky:
-
Úzkost
-
Sucho v ústech
-
Zhoršená schopnost soustředit se
- Nespavost
Aniracetam

Aniracetam se jako „lék na učení“ používá poměrně zřídka, a to hlavně proto, že je k němu obtížnější přístup. V USA není schválený FDA, zatímco v Evropě se předepisuje především při demenci a po mozkových příhodách. V těchto případech se ukázalo, že může zlepšovat paměť i kognitivní funkce.
Účinky
-
Zlepšení paměti
-
Lepší schopnost učení
Mezi možné nežádoucí účinky patří:
-
Podrážděnost
-
Úzkost
- Nespavost
Methylfenidát (Ritalin, Concerta)

Kromě Adderallu je zřejmě nejznámější „studijní drogou“ Ritalin, prodávaný také pod názvem Concerta. Oba přípravky jsou obchodní označení pro stimulant methylfenidát. Podobně jako Adderall je i tento lék poměrně snadno dostupný, a proto je velmi rozšířený mezi studenty a dalšími lidmi, kteří chtějí sahat po chytrých drogách a posilovačích soustředění.
Účinky
-
Vyšší bdělost
-
Zvýšené libido
-
Lepší kognitivní kontrola
-
Větší fyzická výkonnost
Možné nežádoucí účinky:
-
Nespavost
-
Podrážděnost
-
Úzkost
- Bušení srdce
Lisdexamfetamin

Lisdexamfetamin, prodávaný pod obchodními názvy Vyvanse a Elvanse, je další stimulant předepisovaný při ADHD a záchvatovitém přejídání, protože snižuje chuť k jídlu.
Účinky
-
Zvýšená bdělost
-
Lepší kognitivní kontrola
-
Vyšší fyzická výkonnost
Možné nežádoucí účinky:
-
Nespavost
-
Podrážděnost
-
Úzkost
- Bušení srdce
Modafinil

Modafinil podporuje bdělost a používá se hlavně k léčbě narkolepsie. Často se ale užívá i jako „studijní“ látka. Výzkumy však naznačují, že i když může být účinný u osob trpících nedostatkem spánku, u lidí, kteří jsou dobře odpočatí, má jen omezený účinek (Minzenberg a Carter, 2008).
Účinky
-
Vyšší bdělost
-
Lepší schopnost soustředění
-
Zlepšení kognitivních funkcí
-
Lepší paměť
Mezi možné nežádoucí účinky patří:
-
Úzkost
-
Bolesti hlavy
-
Nevolnost
- Nervozita
Kofein

A nakonec tu máme vůbec nejoblíbenější „ucící drogu“, kterou většina z nás ani za drogu nepovažuje: kofein. Kofein je stimulant s účinky velmi podobnými ostatním látkám z tohoto seznamu. Hlavní rozdíl je v tom, že ho seženete v kavárně nebo v obchodě, a ne na lékařský předpis. Pro některé to může být méně vzrušující, ale rozhodně je to mnohem praktičtější!
Účinky
-
Větší bdělost
-
Lepší soustředění
-
Více energie
Možné nežádoucí účinky:
-
Úzkost
-
Nervozita a roztěkanost
-
Problémy se soustředěním
-
Podrážděnost
- Bolest hlavy
Měli byste užívat léky na učení?

Pokud nemáte diagnostovaný stav, který výrazně zhoršuje vaše kognitivní schopnosti, pravděpodobně se bez „léků na učení“ obejdete – nebo si vystačíte s kávou. Jejich skutečná účinnost je nejistá a řada důkazů ukazuje, že u mnoha lidí vyvolávají úzkost a spíš tříští pozornost, než aby ji zlepšovaly.
Většina těchto přípravků jsou silná psychoaktivní stimulancia a je potřeba k nim tak přistupovat. Nejde o kouzelné pilulky, které nás udělají chytřejšími – jsou to látky, které aktivují nervový systém a zrychlují činnost mozku. To ale automaticky neznamená, že začne fungovat efektivněji.
Můžete si to představit jako jízdu autem: existuje optimální rychlost, při které dorazíte do cíle včas a zároveň máte vozidlo plně pod kontrolou. Jakmile ji překročíte, začíná být jízda riskantní. Podobně mohou stimulanty některým lidem krátkodobě pomoci, ale pokud se chcete něco skutečně naučit nebo podat dobrý výkon u náročného úkolu, nic nepřekoná spokojený, střízlivý a dobře odpočatý mozek.
Jaká jsou rizika a nežádoucí účinky léků na učení?

Studijní stimulanty jsou většinou látky s povzbuzujícím účinkem, a proto s sebou nesou určitá rizika. Kromě již zmíněných vedlejších účinků mají značný potenciál k zneužívání – většina z nich jsou nakonec amfetaminy. V mírnějších případech mohou učení spíš zkomplikovat než zlepšit, v horších mohou vést k nekontrolovanému chování nebo až k rozvoji závislosti. Nebezpečí výrazně roste, pokud musíte řídit nebo dělat něco, čím můžete ohrozit ostatní.
Pokud navíc trpíte nějakým duševním či fyzickým onemocněním, mohou tyto látky skryté problémy nečekaně zhoršit – v krajním případě mohou být i životu nebezpečné. A jestli užíváte jakékoli léky na předpis, ať už na psychické, nebo tělesné potíže, do studijních stimulantů se nepouštějte: mohou s nimi nebezpečně interagovat.
Studijní stimulanty: pomoc, nebo překážka?

Pro většinu lidí jsou tzv. „study drugs“, tedy látky užívané na učení a soustředění, zbytečné. Rozhodně nejde o zázračné posilovače mozku, v jaké mnozí doufají. Ve většině případů fungují spíš jako silněji nakopávací verze kofeinu – mohou občas dodat krátkodobý impuls, ale génia z vás neudělají.
Pokud na vás fungují až nečekaně dobře, může to naznačovat nediagnostikované ADHD, protože někteří lidé s ADHD na tyto stimulanty reagují velmi pozitivně. V opačném případě udělá lepší službu kvalitní spánek a pořádná sklenice vody!
- Minzenberg, Michael J, Carter, & Cameron S. (2008, June). Modafinil: A Review of Neurochemical Actions and Effects on Cognition - https://www.nature.com
-
4 min
26 Červen 2023
Užívání lysohlávek při studiu: Opravdu to pomáhá?
Když se blíží zkouškové období, může být lákavé sáhnout po různých látkách, které nám mají pomoct se studiem. Jak je ale používat tak, aby nám skutečně prospívaly? V tomto článku se podíváme na to,...
-
7 min
29 Červen 2021
Jaké má kofein účinky na učení?
Pokud přemýšlíte, jak využít kofein tak, aby vám co nejvíc pomohl při studiu, jste na správném místě! Stejně jako u jakékoli jiné drogy existuje i u kofeinu určité „ideální množství“, které zvyšuje...
-
7 min
12 Leden 2020
Konečný průvodce kognitivními účinky psychedelik
Mnoho lidí ví, že psychedelika mohou výrazně ovlivnit naše myšlení i prožívání. Níže se podíváme na různé kognitivní účinky psychedelik a detailněji prozkoumáme, jak mohou určité duševní procesy...
-
5 min
31 Srpen 2017
5 látek, které mohou podpořit...
Už vás nebaví sednout si k pracovnímu stolu a během pár minut cítit, jak se nuda stupňuje a vaše pozornost utíká kamsi do nejvzdálenějších koutů internetu? Tento přehled látek by s tím mohl něco...
-
6 min
11 Srpen 2017
Výhody (a nevýhody) užívání konopí při studiu nebo tréninku
O užívání konopí se dlouho předpokládalo, že má trvale negativní dopad na paměť, učení a celkový duševní výkon. Novější poznatky ale ukazují, že to tak být nemusí vždy. Mnoho lidí naopak konopí...
-
2 min
15 Listopad 2014
Dlouhodobé účinky užívání peyotlu na mozek
Peyotl se už po tisíce let používá při enteogenních rituálech – ale jaký vliv má takové užívání na mozek?
